Foto: Shutterstock
Čtyři roky nazpět se stala maminkou. Přivedla na svět dceru Evelínku a automaticky s ní zůstala na rodičovské dovolené. Ačkoli se toho bála a dalo jí to skutečně zabrat, považuje ty tři roky s ní za nejkrásnější období v životě. Přesto Kamilu trochu mrzelo, že jí tou dobou utíká kariéra. V práci si vedla skvěle. Postupovala cílevědomě výš. Jenže během mateřské dovolené ji předběhli jiní. A když se po tříleté rodičovské dovolené vrátila zpět, chvíli trvalo nabrat opět vítr do plachet. Když už se blýskalo na lepší časy, zjistila, že je podruhé těhotná. Neplánovaně.
„Chtěli jsme jen jedno dítě. Ale když už si k nám našlo cestu i druhé, určitě se nechceme vůli osudu bránit. Naopak. Už se na něj moc těšíme. Vypadá to dokonce na chlapečka,“ usmívá se Kamila, která už začala přemýšlet, kdy a jak oznámí tuhle novinu šéfové. Jenže po včerejším rozhovoru s manželem možná nebude muset s nadřízenou další tříletý výpadek řešit. Podle jeho scénáře si dá jen dvouměsíční dovolenou. Po ní se vrátí ke svým povinnostem, zatímco doma ji tentokrát nahradí on.
„Bez legrace. Můj muž mi zcela vážně oznámil, že tentokrát půjde na část mateřské a na celou rodičovskou dovolenou on. Argumentoval, že já si to užila s Evelínkou, tak teď je zase řada na něm. Dokonce už to oznámil svému šéfovi, aby si do té doby za něj stihl najít náhradu. Byl to pro mě dost šok. Tahle možnost mě vůbec nenapadla,“ přiznává Kamila. Je přitom zaplavená rozporuplnými pocity. Na jednu stranu ji těší, že nemá za muže omezence, který neumí miminko ani přebalit. Vždy se o dceru dokázal postarat od A do Z, nebýt kojení. Ona navíc nemusí znovu vyskakovat z rozjetého vlaku, co se kariéry týče. Jenže je tu i stránka B.
„Jak to tak řekl a hotovo, píchlo mě u srdce. Došlo mi, že od toho malého broučka asi nedokážu odejít. Vídat ho jen po večerech. Nebýt s ním, když je mu nejhůř, nebo se směje. Je mi z toho úzko. Jenže můj muž je, zdá se, rozhodnutý. Čím já můžu argumentovat? V práci bereme zhruba stejně, já už na rodičovské byla... Navíc mám kancelář kousek od domu, takže by mi miminko nosil na kojení. Má to naplánované do puntíku. No jo, ale co moje city?“ ptá se nastávající maminka a váhá, zda jít s manželem do sporu. Prosadit si svou, spravedlnosti a jeho rozhodnutí navzdory.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Ranné citové pouto (attachment) – navázání s matkou je zcela zásadní pro zdravý emoční vývoj každého dítěte. Mateřská dovolená toto právě umožňuje. Je mnoho případů, kdy otcové mají „mateřštější“ sklony než matky, z důvodu povahových vlastností či působením jiných faktorů, které definují takzv. Jungovu animu. C. G. Jung – psychoanalytik vytvořil teorii o mužském prvku v ženě a ženském prvku v muži. Nazval je animus a anima. Neznamená to, že žena je méně ženou a muž méně mužem. Naše osobnosti běžně obsahují polaritu vlastností, které se připisují odlišnému pohlaví, a je to naprosto v pořádku. Zjednodušeně se jedná o výměnu rolí, které se tradičně připisují pouze ženám nebo mužům. Pokud je žena základním kamenem ekonomické existence celé rodiny a její profese ji naplňuje, je otec na mateřské voleným východiskem. V případě Kamily se však jedná o rozhodnutí jejího manžela bez předchozí oboustranné dohody. Kamila byla postavena před hotovou věc, aniž by si mohla vše promyslet, a mohlo tak dojít k možné oboustranné dohodě. Z psychologického hlediska je ranné období s matkou zásadní, náhrada v podobě milujícího otce zůstává náhradou. Emočně a prakticky dítě dostane vše potřebné, ale pouto s matkou, které se biologicky i emočně tvořilo již v prenatálním období, je přerušeno. Pokud Kamila cítí, že by toto řešení mělo na ni samotnou negativní dopad, měla by zabojovat o svou výsadu naplno si užít mateřskou. Je jasné, že různé skupiny podporující otce a prosazující rovnoprávnost by se mnou nesouhlasily, ale příroda je moudrá, a proto rodí ženy a ranné mateřství by mělo ideálně zůstat jejich výsadou a právem.
|
|
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Od manžela je pěkné, že by se staral o dítě zatímco manželka dělá kariéru, ale muž by měl jít na rodičák až když žena přestane dítě kojit. Já osobně bych manžela na rodičovské nenechala, ne že bych nevěřila, že se nedokáže postarat o miminko, ale v práci bych se nedokázala soustředit na práci a celou dobu bych přemýšlela co se děje doma.
Jednou si to užívala ona, teď chce manžel, co je na tom k divení? Chápu, že se jí to nelíbí, ale je to fér.
Ja bych rekla, ze pokud se ji to nelibi, mela by to rict uz ted, nez si chlap v praci tu rodicovskou vyridi. A souhlasim s tim, ze by se vystridat meli, jen bych do toho nesla driv, nez prestanu kojit co par hodin...az je dite normalne krmene prikrmy a mleko muze mit z lahvicky, tak asi proc ne...
Čtyři roky nazpět - germanismus. Není tento příběh přeložen z angličtiny počítačovým překladačem? Paní je těhotná, tak s ní cloumají hormony. Je ráda a není ráda. Ale aspoň si neztěžuje, jak je to mateřství obtížné. Ten pán, nevím, jakou má představu. Aby to nebylo tak, že on sice bude doma, bude dělat kolem dítěte to nejnutnější, ale ona přijde večer z práce domů a bude jim muset uklidit, vyprat, vyžehlit, uvařit. A jaké mají úmysly s tím starším dítětem, které má 4 roky a bude mít v době narození druhého dítěte 5 let?
Předně - nepíše se "čtyři roky nazpět". To není česky. Před čtyřmi lety. Za druhé - konečně jedna matka, co nebrečí, jak na mateřské strašně trpěla, dokonce i přizná, že si to užila a že to bylo fajn. Samo o sobě malý zázrak. Teď je otázka, co ten manžel doma slýchal. Je možné, že Kamila obden frflala, jak jí utíká kariéra, přestože si to doma s dítětem užívala a vlastně jí to zas tak moc nevadilo. Je možné, že frflala po návratu do práce, že nemá takovou pozici, jakou by mít mohla, kdyby nebylo té pauzy na mateřství. Je možné, že naopak vychvalovala svůj pobyt doma s dítětem tak, že manžel jí to začal tiše závidět. Je možno nalézt tisíc dalších důvodů. Manžel má celkem racionální argumenty, proti tomu stojí jen Kamiliny city, které jsou momentálně ovlivněny poctivou dávkou těhotenských hormonů. Asi bych doporučila kompromis. Kamila zůstane doma celou mateřskou a pak ještě část rodičáku, dokud bude kojit. Upřímně - nosit dítě někam na kojení je strašná pitomost a kdo o to stojí, aby mu na pracoviště pětkrát za šichtu donesli řvoucího kojence? To by všichni ostatní zaměstnanci taky moc práce neudělali, a Kamila už vůbec nic. To se dá udělat nouzově jednou, ale ne dnes a denně. No a potom, až potomek nebude kojený, se prohodí a zbylou část rodičáku vezme manžel. Předpokládám, že Kamila nebude kojit dítě do jeho šesti let, ačkoli i takové matky jsou, ale to je extrém a s tím se neuvažuje.
Čím můžeš argumentovat? Že je to moc brzy, odejít do práce, když bude mít miminko dva měsíce. Nošením na kojení tě bude v práci akorát rušit, protože to nebude na pět minut, prokojíš a proňuňáš půl pracovní doby, než se zase srovnáš a začneš soustředit na práci. Plus telefonáty nebo zprávy - moc rychle dýchá, co mám dělat, je celé rudé.... Řekni, že půjdeš do práce, až bude mít dítě rok.
Nejsem proti vystřídání se na rodičovské. Ale až u starších dětí. Určitě by mě nikdo nedostal od miminka ve 2 měsících i kdyby se stavěl na hlavu a stříhal ušima.
Nikdy jsem nedokázala pochopit myšlení lidí, kteří žijí stylem "rozhodl jsem, došel jsem k názoru, bude to takto, už jsem to sám vyřešil", a to kompletně bez domluvy s partnerem, bez hledání společné cesty, bez kompromisů. Platí pro obě pohlaví. A za sebe ..od dítěte do půl roku života bych nešla a je mi úplně jedno, jak by má kariéra utrpěla. A to jsme měli s manželem probráno předtím, než jsem poprvé otěhotněla. A jen tak na okraj, kojící matka těsně po šestinedělí, s vědomím, že dítě je doma a ona ne, bude mít výkonnost a soustředění jepice. Být šéfem takové osoby, tak bych se kroutila jako červ, aby k tomuto scénáři nedošlo. Tohle je fakt boží vztah, kdy jeden rozhoduje a druhý jen čučí. Toto má být dohoda, která má vyhovovat všem. A to tady očividně není ten případ.
Tady se hodí napsat je jediné: Tahle ženská neví co chce, a nedá pokoj dokud to nedostane...