Čas se naplnil, zdravím vás z Číny!

Letos jsem na Ženě-in měla uveřejněný článek Můj život je série trhlých nápadů. Jeden z uvedených nápadů byl, že v létě mám jet za svým přítelem do Číny. Čas se naplnil, už jsem tady.

Dobry den,

letos 9. 1. jsem na z-in mela uverejneny clanek Muj zivot je serie trhlych napadu. Jeden z uvedenych napadu byl ten, ze v lete mam jet za svym pritelem do Ciny. Cas se naplnil, uz jsem tady.

Pritel je tu pracovne (je prirodovedec) tak s nim obcas vyrazim tu na kopec, tu do stepi a planuje se i poust. Pamatky obvykle absolvuji sama, do Pekingu se chystam posledni tyden.

Z Pekingu jsme hned druhy den odjeli do Datongu. Je to velke prumyslove mesto (asi 7 hodin cesty vlakem na zapad od Pekingu). Kdo nebyl na cinskem nadrazi, nevi, jak vypada opravdovy dav lidi. Ale cestovani tu maji celkem zmaknuty - popisu nekdy priste.

Cinska mesta maji hlavni ulice hodne ve velkolepem socialistickem (skoro bych rekla sovetskem) stylu - siroke ctyrproudove, kolem panelove domy. Dojem kazi akorat obchudky kolem dokola - staci si predstavit cinske obchudky v trznici. Datong je ke vsemu jeste straslive spinavy, nekde pobliz se tezi uhli, cerny prach je uplne vsude. Dokonce i jeste nedostaveny panelak vypada jak 50 let stary. Krome hlavnich ulic jsou jeste spinavejsi vedlejsi ulicky nekdy i s trhy. Domecky krome panelaku jsou hrozny barabizny, ale kazda ma na strese antenu a kazda treti satelit.

Prvni den jsme vyrazili asi 20 km mistnim autobusem do kopcu. Vystoupili jsme v zasmudlane vesnici s tovarnou a hura na nejblizsi kopec, ktery se rysoval na obzoru. Byl docela opar, tak nebylo videt moc kolem dokola, zvlast ne na foceni. Pri ceste zpatky jme s uzasem zjistili, ze ta prurva v hromade hliny, kterou jsme prochazeli byla dira ve Velke cinske zdi. Prikladam foto - ta spicata hromada hliny vzadu je zbytek strazni veze a ten hlineny val je ona zed. (Az pojedu do Pekingu, zaslu samozrejme tu spravnou turistickou fotku rekonstruovane zdi :-)).

Dalsi den jsem mela naplanovane pamatky, a to (nevim, jak se to rekne cinsky). Zaveseny klaster na skale a Jeskyni tisicu Budhu. Uz rano to bylo zajimave, nastoupila jsem do jakehosi autobusu, kam se me snazili pruvodci dostat, ze prave tam jedou. Chvili jsem tam sedela, ale kdyz se ten autobus (spis mikrobus) zacal plnit cinany s bagly, cinankami s detmi, usoudila jsem, ze to asi az tak turisticky autobus nebude a radeji jsem zase vystoupila. No, mohla jsem zblizka prozkoumat nejakou cinskou vesnici... Po chvili otaleni pred nadrazim me odchytl jeden cinan, ktery umel anglicky a nasmeroval me. Ten mikrobus uz vypadal dost turisticko-evropsky, byla jsem spravne.

Asi po 80 km (v Cine za rohem) jsme prijeli do vyssich hor a tam byl. Zdalky vypadal dost maly, je opravdu prilepeny na skale asi ve vysi 60 metru a je pres 1000 let stary. Vypada to moc pekne, nad klasterem je obrovska skala - pokusim se odhadnout - urcite hodne pres 150 metru. Strechy ma ten klaster zluty - zluta je cisarska barva.

Pak jsme popojeli (na opacnou stranu od Datongu asi 14 km) do Jeskyne tisicu Budhu. Ta me uplne uchvatila. Je to takovy utes asi tak 200 m dlouhy, v nem jsou vydlabany vetsi ci mensi jeskyne a vnitrek jeskyni je pokryt 51 tisici vetsimi ci mensimi Budhy (nejvetsi ma 17 metru, jeho ucho meri 3 metry, nejmensi jsou nekolikacentimetrove) - ale priznam se, nemela jsem cas je spocitat, protoze jsem se kochala a kochala. Nekteri jsou jen kamenni, nekde se uchovaly i barvy. Letopocty na napisech byly od 400 do 800 let naseho letopoctu.

Je fakt, ze to tady vsude je hodne zaspineny, ale pamatky jsou upravene, ciste a opecovavane.

Priste napisu neco o centru stareho mesta v Datongu - je tam krasny klaster a neco z provincie Nove Mongolsko - navstivila jsem i mauzoleum Cingischana, videla mongolske jurty.