Nevím, jak u vás, ale u mě byla doba strávená na mateřské, a následně rodičovské dovolené dobou neustálého vymýšlení zábavy pro svého až přespříliš aktivního klučinu. Podle hesla, kdo si hraje, nezlobí, jsme vyrazili ve dvou letech na výtvarný kroužek. Ač se z mého synka nevyklubal Picasso ani Lada, zábava to byla. A dokonce jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí.

 

Dětský malířský svět má několik vývojových fází a každá z nich je neméně důležitá. V té první se dítko s pastelkou teprve seznamuje. Tlačí na ni příliš a na papíře se objevují jen nesouvislé čmáranice. Charakteristickým rysem je i to, že děti pastelku z papíru ani nezvedají. Malují jedním tahem.

 

Ve druhé fázi vývoje malý malíř začíná pastelku zvedat. Čáry jsou přerušované. Ale stále neumí kreslit v pravém slova smyslu. Neumí namalovat věci, které vidí, a ani nad tím, co maluje, příliš nepřemýšlí. Nemá konkrétní představu o malovaném obrázku, a když se ho zeptáte, cože to vlastně tvoří, budete spíš rušivým elementem, než byste ho donutili zamyslet se nad svým výtvorem. 

 

Teprve ve třetím roce začíná dítě kreslit. Před samotnou kresbou dokáže říct, co hodlá malovat, ale velmi často se stane, že v průběhu činnosti mu dosud namalovaný obrázek připomíná něco úplně jiného a tak domaluje z původní maminky třeba psa (neberte to osobněJ).

 

Na řadu také přicházejí tzv. „hlavonožci“. Avšak počet nohou není přesný. Někdy některá chybí, jindy zase přebývá. Teprve čtvrtý rok je rokem, kdy dítko dokáže namalovat lidskou postavu, pravda, občas mu chybí tu krk, tu chodidla a tamhle zase ruce, ale poznáte se (občas až s krutou upřímností). Holčičky kreslí zpravidla jeden hlavní motiv, třeba princeznu, doprostřed papíru, kluci papír vyplní celý až do rohů a je jim jedno, že mají auta tři a letadel hned pět. Zvířátka malují vždy poctivě se čtyřmi končetinami ať už jsou zpředu, či z profilu.

 

Zdá se malování pastelkami, v lepším případě vodovkami vašemu drobkovi fádní? Vyzkoušejte jiné výtvarné techniky. Pomocí modelíny nebo slaného těsta vykrajujte, modelujte a slepujte postavičky, zvířátka i ovoce. Děti si uvědomují prostor, zjišťují, že míč, který vymodelovaly, není placatý jako na papíře, že se s trojrozměrnou kočičkou dá hrát i potom a nemusí ji jen založit mezi ostatní obrázky.

 

Z brambor si jednoduše připravte razítka a ozdobte tak třeba krabici na hračky. Máte doma stále ještě nasbírané poklady z podzimních procházek parkem? Pak zkuste listy pomalovat barvou a obtisknout na papír. Malí výtvarnící nadšeně pozorují, když se list objeví na papíře, i když ho mají stále v ruce.

 

Malé lístky zase můžete použít na koláže.

Koláže vytvoříte snadno z věcí, které najdete doma. Použít se dají knoflíky, korálky, suché těstoviny, natrhané papíry, ořechy i zrnka kávy. Fantazii se meze nekladou.

 

Skvělou zábavou pro vaše nejmenší jsou také prstové barvičky. Zdravotně nezávadné, snadno omyvatelné barvy, kterými děti malují jen za pomoci rukou. Starší děti rády malují prstovými barvičkami přímo na tělo. Snadno ze sebe udělají kočku, kytku nebo roztomilou berušku. Menší zase nadšeně obtiskávají na papír svá chodidla či ruce.  Avšak před masivnějším použitím přímo na těle barvy nejprve vyzkoušejte na malém kousíčku těla, zda na ně nemá vaše dítě alergii.

 

Naše návštěvy výtvarného kroužku se staly tak oblíbenou součástí týdne, že v nich stále pokračujeme, i když už máme doma velkého předškoláka. Co říkáte? Nezkusíte taky nějakou tu „uměleckou“ tvorbu?

 

 

     
Reklama