Foto: redakce

Carrara je město ležící v oblasti Toskánsko. Zřejmě by nikdy nebylo tak známé, kdyby v něm již za dob římské éry nebyl objeven mramor. Bílé bloky se začaly okamžitě těžit a používat na výstavbu budov. Později, v době rozvoje křesťanství, zájem o mramor ještě vzrostl. Oblíbili si ho známí sochaři, Giovanni, Pisano a Michelangelo a proslavili po celém světě především jeden z typů kararského mramoru – statuario.

Foto: Shutterstock

V roce 1769 byla založena prestižní sochařská škola Accademia di Belle Arti di Carrara, potom byla však těžba v důsledku invaze napoleonských vojsk zastavena. Ta byla obnovena až o patnáct let později, ovšem již s novým vynálezem. První rámová pila na přírodní kámen poháněná vodními koly zrychlila těžbu o sto procent. Nemusely se tolik využívat výbušniny a mohly se řezat krásné bílé rovnoměrné desky.

Dnes jeden těžební automobil odveze 35 tun mramoru a jede tam a zpět sedmkrát. Stejnou cestu si můžete zkusit i vy. Zážitek spočívá v jízdě ve starých bílých defenderech, které vás vyvezou až na vrcholky lomů, kde probíhá těžba. Z dálky tak vidíte gigantické mramorové desky připravené k práci. Na památku si můžete vzít každý z roztříštěných kamenů, které najdete okolo. Nečekejte však, že byste si domů odnesly ten nejcennější, statuario. Poštěstit se vám může odnést jeden z dalších padesáti různých tipů, například: ordinario (bělavé), venato (bílé a šedé), crema (světlé a šedé), zebrino (šedozelené pruhy).

Jednou z nejčastějších otázek návštěvníků je, zdali je mramoru dost. Odpověď je překvapivě ano. Mramoru, který se tvořil od prvohor, se rozkládá na tak velkém území a zasahuje i do hloubky, že ho i pro příští generace bude stále dost. Momentálně těžba mramoru stoupla na pět milionů tun ročně. Těžba je však tak drahá a náročná, že společnosti plánují cenu mramoru výrazně zvednout a těžit méně.

Foto: redakce

Co je to mramor

Konkrétně kararský Mramor vznikal stlačením vápenitých sedimentů z mrtvých mořských živočichů při vysoké teplotě v oblasti Apenin, které se objevili už v období prvohor, zhruba před 240 milióny let. Jde o tedy o krystalické vápence, které obsahují 50 % kalcitu, ale také různé příměsi jako grafit, limonit, hematit nebo jílovitou hmotu.

Kde je využit kararský mramor: Dóm ve Florencii, Zvonice v Pise, Bazilika svatého Petra v Římě, obklady Finladnia Hall v Helsinkách a další.

Reklama