ob

Mockrát jsem na tenhle obchod odkazovala a tady je pozvánka… Seženete tu prakticky cokoli, co se magie a čarodějnictví týká. Potkáte tady opravdu různé lidi a ne každý je v pohodě.

poma

 

 

 

 



Výběr koulí stojí za to. A tady je skutečná mandragora (ne křen :-))

Osobně myslím, že lidé, kteří se tu věnují druhým, musí mít dobrou schopnost samočistění a hodně silnou osobní ochranu.

Pokud sem přijdu, je to zpravidla proto, že mi došel pergamen nebo potřebuji nějaký olejíček, který nejsem schopna vyrobit sama. Dostanete tady ale naprosto cokoli, od lebek, přes černé svíce až po andělské karty.

Kdo byste chtěli tohle zvláštní místo navštívit, musíte od 1.4.2009 místo do Jindřišské, do ulice Jana Masaryka 23 na přažských Vinohradech. Pokud byste cokoli potřebovali je možné se kontaktovat i e-mailem - info@carodejnice.com.

kor

Tady jsem poznala Honzu

Byla jsem tehdy ráda, že se mi věnuje, protože jsem se necítila dobře. Prakticky jsem nebyla schopna se soustředit na to, proč jsem přišla.

kopPozději mi došlo, že to bylo i dílem vinou muže, který zde právě nakupoval. Jeho nevydýchatelná energie, spojená s energiemi lidí, kteří sem patří, byla pořádná nálož. Dá se to pochopit.

Těžko by přece šel člověk pracovat na takové místo bez toho, aby sám neměl pro magii vlohy. Setkáte se zde s ochotou, ale také s odstupem, který se nedá necítit. Je to ale logické. Bez zesílené ochrany by tady ti lidé s podobnými zákazníky, jakým byl třeba onen muž, nemohli vůbec pracovat.

Když jsem se s Honzou setkala poprvé, to tehdy ještě působil právě v tomto krámku, nevydržela jsem v jeho přítomnosti déle než pět minut. Nakoupila jsem a zmizela.

Podruhé jsem přivedla kamarádku, která potřebovala poradit s přítelem. Přišlo mi legrační, když jsem se dívala, jak před ním zcela podvědomě couvá dozadu. To znám!

Ve chvíli, kdy Honza začal jejího milého detailně popisovat i s tím, co právě v tuhle chvíli na úplně jiném konci Prahy dělá, nechápaly jsme.

hHonza je temný muž, jeho energie je náročná a je potřeba si na ni zvyknout. Vždycky, když se vyskytnu v jeho přítomnosti, mám u žaludku zvláštní pocit, jako bych snědla cihlu. Stejný pocit popsala moje dcera. Přesto se necítím ohrožená, je to jinak. Honza je jen hodně odjinud.  

Honzo, proč si myslíš, že takhle reaguji?
To bude podle mne tím, co zase děláš Ty. Pokud lidé do sebe vidí a neznají se, je to logicky o nedůvěře. Ta je více méně důsledkem vlastního pudu sebezáchovy. Navíc, co si budeme povídat, já nejsem žádný andílek.

Co všechno vlastně umíš?
Dobrý těsto neumím. (smích) Vedle karet se zabývám odblokováním, hledáním a pojmenováním příčiny problému, jsem schopen vyčistit prostor například od negativních energií, nezvaných entit a podobně. Také vedu speciální kurz na poznávání a přirozený kontakt s přírodou. Cílem je, aby si žáci uvědomili, že jsou součástí všeho, nikoli řediteli, a naučili se přírodu přijímat a nevyvyšovat se nad ni. Myslím, že energetický kontakt s přírodou dnes lidem fatálně chybí, k jejich vlastní škodě, jak je vidět.

Honzo, my jsme ženský magazín, takže mi nedá, abych se nezeptala, co pro člověka jako ty znamená žena? Mám ženy rád. Žena jako taková pro mě znamená hodně úcty a musel jsem se i mnoho učit. Nemám rád zásadové chlapy (šovinisty), ale ani feministky. Není to přirozený model. Domnívám se, že jakkoli radikální postoj vede jen do záhuby. Někdo by řekl do pekla, ale tam je podle mě docela příjemně. Ženy nás muže učí jejich pohledu, a tak je možné si vzájemně hodně věcí předat. Naslouchám a učím se vidět v jiném úhlu. To je o poznání, které vede kupředu.

koVím, že vykládáš zvláštní karty, a také jsem viděla, co s nimi dokážeš, řekni o tom něco. Jaký je třeba rozdíl mezi mým Tarotem a tvými kartami?
Pomocí  mých karet hovořím vlastně se zvířaty. Jsou mi prostředníky ale i v životě. Chápu, co mi sdělují. Je ale úplně jedno, jaké si kdo najde karty nebo kyvadla či cokoli, co mu sedne. Ty své jsem volil proto, že zvířata nás učí dívat se do sebe a hodně hovoří o lidských povahách a příčinách lidského chování. Zvířata nás totiž vidí objektivněji. Jsou upřímná a nebojí se říkat věci naplno a bez příkras. Jejich očima jsou svět a člověk úplně jiní.

 

Já hovořím s Anděly, s kým si povídáš ty?
Vedle zvířat jsem hodně v kontaktu s bytostmi spojenými s  lesem, s krajinou, s přírodou a živly. Jde o entity ohnivé, vzdušné, zástupce země i vody. Pokud člověk neškodí druhým, je jedno, koho si vybere jako rádce a komu naslouchá.

Máš vážný vztah?
Mám a jsem šťastný.

Jak ona vidí to, čím se zabýváš?
Ona dělá druidský tarot, čili se chápeme. Ona nehodnotí to, co dělám. Můžeme se doplňovat, a to je myslím důležité.

Kdyby ses někdy ženil, jak by to vypadalo?
Určitě bych to neviděl na nějaké hafo lidí. Úplně by mně stačila ona nevěsta. Rád bych ji vzal do lesa a rozhodně se kloním k přirozenému rituálu, ač chápu, že někdo by nám stejně musel dát onen potřebný štempl.

hozMagie - co vzkážeš tomu, koho zajímá?
Učí nás různými cestami a způsoby, že na světě jsou i jiné věci a energie, které ať chceme, nebo ne, musíme přijmout, pokud se chceme dostat duchovně dál než před vlastní práh. Že existuje něco vyššího. Je to cesta, která pomáhá se rozvíjet a nezacyklit se v jednom bodě. A je jedno, jestli je to cesta šamanismu, nebo čehokoli jiného. Důležité je najít a pochopit ponejprv sám sebe. Základní model není „černá“ či „bílá“ je čistá, dokud není použita. Každý by měl vědět, že použije-li cokoli, aby uškodil, dostane sám po hubě.

Ďábel - co si o něm myslíš?
Je to inteligence. Není ani dobrý, ani zlý. Prostě tu je a je tu potřeba. Učí nás být plně odpovědnými za své činy a díky tomu být svobodnější. Není tu jako protipól dobra. To je myslím si model církví, které skutečně nepotřebují svobodně myslící „ovečky“.

Kdybyste měli pocit, že vám právě Honza může poradit, či pomoci, tady je s jeho svolením email <honza.uruz@seznam.cz>.

Mimochodem, souhlasím s Honzovým výkladem energie Ďábla. Osobně jsem měla možnost tuhle "bytost" vidět. Nečekala bych právě tu podobu, kterou na sebe vzal, ale možná to bylo dobře. Žádná husí kůže se ale nekonala, což mě vlastně překvapilo.

Pokud vás to zajímá, ráda bych onomu zvláštnímu zážitku věnovala celý článek.