Mockrát jsem na tenhle obchod odkazovala a tady je pozvánka… Seženete tu prakticky cokoli, co se magie a čarodějnictví týká. Potkáte tady opravdu různé lidi a ne každý je v pohodě.
Výběr koulí stojí za to. A tady je skutečná mandragora (ne křen :-))
Osobně myslím, že lidé, kteří se tu věnují druhým, musí mít dobrou schopnost samočistění a hodně silnou osobní ochranu.
Pokud sem přijdu, je to zpravidla proto, že mi došel pergamen nebo potřebuji nějaký olejíček, který nejsem schopna vyrobit sama. Dostanete tady ale naprosto cokoli, od lebek, přes černé svíce až po andělské karty.
Kdo byste chtěli tohle zvláštní místo navštívit, musíte od 1.4.2009 místo do Jindřišské, do ulice Jana Masaryka 23 na přažských Vinohradech. Pokud byste cokoli potřebovali je možné se kontaktovat i e-mailem - info@carodejnice.com.
Tady jsem poznala Honzu
Byla jsem tehdy ráda, že se mi věnuje, protože jsem se necítila dobře. Prakticky jsem nebyla schopna se soustředit na to, proč jsem přišla.
Těžko by přece šel člověk pracovat na takové místo bez toho, aby sám neměl pro magii vlohy. Setkáte se zde s ochotou, ale také s odstupem, který se nedá necítit. Je to ale logické. Bez zesílené ochrany by tady ti lidé s podobnými zákazníky, jakým byl třeba onen muž, nemohli vůbec pracovat.
Když jsem se s Honzou setkala poprvé, to tehdy ještě působil právě v tomto krámku, nevydržela jsem v jeho přítomnosti déle než pět minut. Nakoupila jsem a zmizela.
Podruhé jsem přivedla kamarádku, která potřebovala poradit s přítelem. Přišlo mi legrační, když jsem se dívala, jak před ním zcela podvědomě couvá dozadu. To znám!
Ve chvíli, kdy Honza začal jejího milého detailně popisovat i s tím, co právě v tuhle chvíli na úplně jiném konci Prahy dělá, nechápaly jsme.
Honzo, proč si myslíš, že takhle reaguji?
To bude podle mne tím, co zase děláš Ty. Pokud lidé do sebe vidí a neznají se, je to logicky o nedůvěře. Ta je více méně důsledkem vlastního pudu sebezáchovy. Navíc, co si budeme povídat, já nejsem žádný andílek.
Co všechno vlastně umíš?
Dobrý těsto neumím. (smích) Vedle karet se zabývám odblokováním, hledáním a pojmenováním příčiny problému, jsem schopen vyčistit prostor například od negativních energií, nezvaných entit a podobně. Také vedu speciální kurz na poznávání a přirozený kontakt s přírodou. Cílem je, aby si žáci uvědomili, že jsou součástí všeho, nikoli řediteli, a naučili se přírodu přijímat a nevyvyšovat se nad ni. Myslím, že energetický kontakt s přírodou dnes lidem fatálně chybí, k jejich vlastní škodě, jak je vidět.
Honzo, my jsme ženský magazín, takže mi nedá, abych se nezeptala, co pro člověka jako ty znamená žena? Mám ženy rád. Žena jako taková pro mě znamená hodně úcty a musel jsem se i mnoho učit. Nemám rád zásadové chlapy (šovinisty), ale ani feministky. Není to přirozený model. Domnívám se, že jakkoli radikální postoj vede jen do záhuby. Někdo by řekl do pekla, ale tam je podle mě docela příjemně. Ženy nás muže učí jejich pohledu, a tak je možné si vzájemně hodně věcí předat. Naslouchám a učím se vidět v jiném úhlu. To je o poznání, které vede kupředu.
Pomocí mých karet hovořím vlastně se zvířaty. Jsou mi prostředníky ale i v životě. Chápu, co mi sdělují. Je ale úplně jedno, jaké si kdo najde karty nebo kyvadla či cokoli, co mu sedne. Ty své jsem volil proto, že zvířata nás učí dívat se do sebe a hodně hovoří o lidských povahách a příčinách lidského chování. Zvířata nás totiž vidí objektivněji. Jsou upřímná a nebojí se říkat věci naplno a bez příkras. Jejich očima jsou svět a člověk úplně jiní.
Já hovořím s Anděly, s kým si povídáš ty?
Vedle zvířat jsem hodně v kontaktu s bytostmi spojenými s lesem, s krajinou, s přírodou a živly. Jde o entity ohnivé, vzdušné, zástupce země i vody. Pokud člověk neškodí druhým, je jedno, koho si vybere jako rádce a komu naslouchá.
Máš vážný vztah?
Mám a jsem šťastný.
Jak ona vidí to, čím se zabýváš?
Ona dělá druidský tarot, čili se chápeme. Ona nehodnotí to, co dělám. Můžeme se doplňovat, a to je myslím důležité.
Kdyby ses někdy ženil, jak by to vypadalo?
Určitě bych to neviděl na nějaké hafo lidí. Úplně by mně stačila ona nevěsta. Rád bych ji vzal do lesa a rozhodně se kloním k přirozenému rituálu, ač chápu, že někdo by nám stejně musel dát onen potřebný štempl.
Učí nás různými cestami a způsoby, že na světě jsou i jiné věci a energie, které ať chceme, nebo ne, musíme přijmout, pokud se chceme dostat duchovně dál než před vlastní práh. Že existuje něco vyššího. Je to cesta, která pomáhá se rozvíjet a nezacyklit se v jednom bodě. A je jedno, jestli je to cesta šamanismu, nebo čehokoli jiného. Důležité je najít a pochopit ponejprv sám sebe. Základní model není „černá“ či „bílá“ je čistá, dokud není použita. Každý by měl vědět, že použije-li cokoli, aby uškodil, dostane sám po hubě.
Ďábel - co si o něm myslíš?
Je to inteligence. Není ani dobrý, ani zlý. Prostě tu je a je tu potřeba. Učí nás být plně odpovědnými za své činy a díky tomu být svobodnější. Není tu jako protipól dobra. To je myslím si model církví, které skutečně nepotřebují svobodně myslící „ovečky“.
Kdybyste měli pocit, že vám právě Honza může poradit, či pomoci, tady je s jeho svolením email <honza.uruz@seznam.cz>.
Mimochodem, souhlasím s Honzovým výkladem energie Ďábla. Osobně jsem měla možnost tuhle "bytost" vidět. Nečekala bych právě tu podobu, kterou na sebe vzal, ale možná to bylo dobře. Žádná husí kůže se ale nekonala, což mě vlastně překvapilo.
Pokud vás to zajímá, ráda bych onomu zvláštnímu zážitku věnovala celý článek.
Nový komentář
Komentáře
Honzu bych podle fotky hádala tak v minulosti na nějakého bojovníka z donucení, na šamana moc ne.
Podle fotky z něj na mě taky jdou divné pocity, ale spíš rozpolcenost než strach - má mladou tvář, ale za těmi vousy a vlasy jako by se schovával...
Krámek bych navštívila ráda, ale do Prahy se moc nedostanu a když už, tak spíš do té Jindřišské, škoda
Tak karty bych si od něj nechala vyložit, jsem zvědavá a moc mě to zajímá.
Skvělé Míšo už se těším na další článek
cristy.crow — #57
Michaela Kudláčková — #53 ona je asi víra spíš otázkou duchovní než rozumovou.
Takže rozhodnout se, že v něco věřím dost dobře nejde.
Ale věřit a mít víru je rozdíl.
A já jdu na
... má víra v mé plíce je silnější než já.
Eva_Fl — #51 No to je právě to, co mi na celé té věci vadí asi nejvíc. Člověk se neptá, nic vědět nechce a stejně to do něj tlačí horem dolem.
Michaela Kudláčková — #53 a ještě dodám, každá "víra" by měla člověka obohacovat a nesvazovat a neděsit. Člověk by měl získávat přehled o dění kolem sebe. Vadí mi, když někdo straší: "když nebudeš věřit tomuhle a dvakrát denně se nepomodlíš, zažiješ pravá muka!" To je vyhrožování hodno pořádné facky přes celý obličej výhrůžkáře
, takový fanatik ať odkráčí v prdel
Michaela Kudláčková — #53

Chytra holka. To jsem ve vyctu lichotek pozapomnela.
Eva_Fl — #51 ...jo jo to je super, ale nemělo by se to příliš kategorizovat...
osobně jsem za to, že člověk by měl věřit tak trochu ve všechno s tím, že něčemu je nakloněn, protože jednostranný pohled velmi snadno nasadí klapky na oči, čímž znemožní výhled do všech stran, což má za následek ochuzení se od úhlů pohledu, logicky to svazuje a tentam je model svobody, takže nebrat.....
Krom toho, trvám na tom, že zdravý rozum byl měl mít slovo poslední.
Eva_Fl — #27
cristy.crow — #50 K nam chodi Jezisek. Nejdriv nadeli tam u vas a pak ma celejch 6 hodin na to, aby dorazil vcas sem. A dari se mu to.
Hele, moje kamaradka taky nasla cestu k Bohu, spousta lidi okolo a ja jim to preju a je to prima, pokud je jim s jejich virou dobre. Ale at mi ji do prdele necpou.
Eva_Fl — #48 Pořád lepší Ježíšek než Satan Klaus.
Eva_Fl — #47 Tak u toho bych chtěla být.
Můj známý, rsp. bývalý přítel nedávno potkal boha (jak se to dělá netuším.. jestli musí člověk prostě jen jít a narazí na boha u cesty) a přesto všechno, že si ho docela vážím a snažím se to chápat jako jeho cestu, nemůžu za to, ale vyloudil mi úsměv na tváři.
Prostě Češi mají k víře stejně daleko jako komunista ke svobodě projevu.
Jinak ale v Jeziska samozrejme verim. Dukaz? No prece ty uzasny darky kazdorocne pod stromeckem. Jo, oslavujeme samozrejme Vanoce, delame si je v ramci moznosti aspon zpoloviny tak krasny, jako jsem byla zvykla z domova....
cristy.crow — #46 Aha. Ano, tady jsou okolo me verici. A pani, pro kterou rano pracuji, je HODNE verici a davat dusevni silu ji chodej dalsi a pokazde se modlej i za me, abych nasla cestu k JEJICH Bohu.
Eva_Fl — #41 Jesus byl syn boží, prostě si mohl vstát z mrtvých kdy se mu zachtělo.
Eva_Fl — #41 Tak tomu rozumím. Já bych je taky hnala. Nemám ráda, když se mi něco nutí. Musím si na to přijít sama.
A to je tam tolik fanatických věřících nebo se pohybuješ v nějaké sektě?
Eva_Fl — #42 To já velmi dobře vím.
Nestyda — #30Chmm.. to nebude tak jednoduché. Ona i víra v mamon má svoje oběti. Víra v moc má svoje oběti. Víra v mládí má svoje oběti. .... ať už dětské nebo dospělé.
A pokud někdo jednu z těchto druhů závislosti trpí, rozhodně se jako trpící necítí. A dokonce ani jako věřící.