Takřka posvátnou úctu si zaslouží tato možná nejpomaleji rostoucí a mytologicky zajímavá dřevina. Žádný jiný strom není zároveň tak milován i nenáviděn. Strom života i smrti a strážce duší. Dřevo je sladké a smrtící…
Pro některé kultury je tis stromem života, pro jiné smrti. Najdeme ho na hřbitovech i v zahradách. Jeho pověst sahá hodně hluboko do historie Země. Je stejně vražedný jako léčivý. Tis je velice zajímavý strom a rozhodně si zaslouží úctu.
Nejstarší předmět vyrobený rukou člověka, jaký kdy byl v celku nalezen, je kopí. Jeho stáří se odhaduje na 150 000 let! A je z tisu.
Ze tisového dřeva jsou rovněž vyrobeny nejstarší dochovaní hudební nástroje a luk se z tisu vyráběl už přinejmenším před 5 300 lety.
Také posvátný Ygdrassil je tis
V krásné severské mytologii to byl právě nejvyšší bůh Odin, kdo toužil porozumět runám. Tedy tajnému a magickému písmu, symbolům zakázaného poznání, ke kterému neměli přístup ani bohové.
Odin (Odhinn) proto požádal přísné a neuplatné strážkyně bran podsvětí, sudičky, jež mají v rukách nit kažného člověka Norny, aby rozhodly. Norny po krátké poradě souhlasily, ale oběť, kterou žádaly byla hodně krutá. Odin přijal.
Naklonil se nad fontánou Mimir a obětoval své pravé oko. Tehdy mu Norny daly prozřít. Spatřil nekonečnost času, hlubiny paměti i minulost a budoucnost všech lidí. Potom si probodl bok vlastním kopím a bohové jej pověsili za nohy, hlavou dolů, na posvátný tis Ygdrassil, z něhož se také sám zrodil.
V tom ze všech výhonů stromu začala prýštit krev. Devět nocí plných utrpení visel jednooký bůh na Ygdrasilu. Jeho jedinou společností mi byli věrní krkavci Hugin a Munin a také dva oddaní vlci, Freki a Geri, kteří po celých devět nocí při svém pánovi seděli a zoufale vyli.
Až deváté noci Odin všechno pochopil. Celý význam posvátného runového písma. Stal se tak podle této poutavé mytologie „princem vyryté síly“.
Odin pak naučil runy používat prosté lidi, aby mohli komunikovat s bohy.
Runy znají odpověď na každou položenou otázku
Původ runového písma nabyl nikdy vysvětlen a nalezen, tak proč nepřijmout krásnou mytologickou báj, která se váže k jejich vzniku. Runová magie je také jednou z nejsilnějších vůbec! Ale tis se neobjevuje jen u Keltů a v severských bájích.
Tis má mnohem širší historický záběr!
Víte, proč se například i u nás říká tisu „železné dřevo“?
Protože plotové laťky vyrobené z tisu prý vydrží déle než kovové tyče. Něco na tom bude, když se rozvzpomenete na začátek článku a kopí staré 150 000 let.
Když někdo ve Walesu v 10. století porazil posvátný tis, dostal pokutu jednu libru. Zdá se vám to málo? Ne, bylo to mnohem víc, než si většina lidí vydělala za celý svůj život!
Staří Řekové chápali tis jako bránu do podsvětí.
Dnešní lékaři ale vědí, že substance získaná z kůry, je účinným protinádorovým prostředkem, zejména při nádorovém onemocnění prsu a vaječníků.
Celý strom je prudce jedovatý s výjimkou červených semenných míšků.
Míšek je dužinatý útvar, který obklopuje semeno. Má nasládlou chuť. Veškeré ostatní části Tisu, ať už se jedná o kůru, nebo jakoukoli jinou, jsou také sladké, ale smrtelně jedovaté. Může za to předně Taxin a jiné alkaloidy.
Neexistuje žádný protilék a většina otrav, byť jsou sporadické, končí smrtí, kterou způsobí celková obrna a zástava srdce.
Zvláště děti by měly být poučeny zavčasu, protože krásně červené plody tisu lákají. Přestože míšek není jedovatý, semeno, které obklopuje, ano a smrtelně.
Přes svou jedovatost je tis nádherný, nejpomaleji rostoucí a také velice krásný a dlouhověký strom.
Je zákonem chráněný.
Související články:
Nový komentář
Komentáře
Tis se mi líbí,ale mám na něj alergii.
Dekameron — #12
Ta doba je již blízko, tak s sebou hněte!
YvetteSi — #11 je spousta věcí co se dělá jednou, poprvé a naposledy :)
Třeba lehké ožužlávání tisového šidítka umožňuje zvýšit odolnost jedince vůči otravě tisem až bude bída a z jeho jehličí si budeme vařit polévku. Něco jako takové očkování :D
Dekameron — #7 Tisové šidítko, ale použiješ jenom jednou, ....celý strom je prudce jedovatý
Dekameron — #9 občas se děsím svých myšlenek tak raději nebudu odpovídat na otázku na co jsem myslela? Třísky v jazyku musí být opravdu hrozné
Lady Rovena — #8 nevím cos myslela jiného? Víš jak je to hrozný mít třísky v jazyku?
Dekameron — #7 šidítko? Tak se říká dětskému dudlíku ne?
Lady Rovena — #6 ono tvrdý dřevo se dá použít všelijak... jistě tisové šidítko je lepší než ze smrku nebo borovice.... nedělají se na něm tolik třísky a nepodléhá vlhkosti či agresivním prostředím
Lukáš Čejka — #5 Jak pro koho
Nejdulezitejsi byly stejne ty luky.
dík, poohlédnu se po něm, potřebuju si pro někoho nastrouhat trošku kůry
Tak tohle je jeden z mých oblíbených stromů. Pěstuji ho i ve své čarodějné minizahrádce
Dekameron — #1 jj - a také odvar z květů pivoněk.
Dovolil bych si doplnit maličkatou drobnost. Odvar z plodů tisu se používal v dobách kdy neexistovala interupce jako "usmrcovadlo a vypuzovadlo plodu" při nechtěném otěhotnění.