Jste-li příznivkyní zdravého životního stylu a myslíte si, že nákupem v obchodu zdravé výživy nemůžete nic zkazit, pak vás vyvedeme z omylu. Jak potvrzuje Kateřina Cajthamlová, ne vše je zde skutečně zdraví prospěšné.
(Foto Kateřiny Cajthamlové: www.iprima.cz)
S paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou jsme se sešly v jejích konzultačních místnostech na Žižkově, kde panovala výborná nálada. Cíl schůzky byl jasný: Upozornit vás, milé ženy-in, že ne všechny potraviny prodávané v obchodech zdravé výživy jsou skutečně zdravé. Na domluvenou schůzku jsem si tedy vzala s sebou nejen obvyklé propriety jako notýsek, diktafon a fotoaparát, ale také tašku plnou jídla z prodejen označených jako Zdravá výživa.
Paní doktorka si všechny „pochoutky“ důkladně prohlédla, pročetla složení a vyřkla následující ortel.
MANIOKOVÉ CHIPSY
„Obsahují kombinaci dextróza, sacharóza + sůl, tedy jde o přesolený výrobek, kdy cukr vyvažuje slanou chuť. Obsahují 21g tuků na 100g produktu, přičemž ve zdravé stravě by měly mít tuky zastoupení tak 1/3 z celkové energetické hodnoty. Tady však tuky pokrývají 40 % z celkové energie." (U brambůrků Bohemia je zastoupení tuků 35g na 100 g výrobku.)
ZMRZLINA BEN & JERRY'S, CHOCOLATE MACADAMIA
„Ve složení je kombinace smetana + zahuštěné odtučněné mléko, navíc obsahuje pouze 3 % makadamových ořechů (jmenuje se macadamia, tak by jich člověk očekával přece jen o něco více). Také na výrobku není označen poměr živin. Kladu si otázku: Proč je do zmrzliny navíc přidávaný olej? Dejte si do ledničky jogurt se zamíchaným kakaem a medem. Uděláte lépe,“ ironicky dodává paní doktorka.
KREMŽSKÁ HOŘČICE BEZ KONZERVANTŮ A BARVIV
„Jediný produkt, kterému prakticky není co vytknout."
PRADĚDOVA POCHOUTKA
„Není uveden konkrétní druh koření, který je ve výrobku obsažen, pročež je tento nebezpečný alergikům. Jedná se vlastně o osolený margarín s cibulí (navíc pravděpodobně o ztužený rostlinný tuk, tedy nejhorší typ takzvaného bílého margarínu). Výrobek má být zdravější alternativou sádla. U toho však alespoň znáte množství transmastných kyselin, které u pradědovy pochoutky vůbec není deklarováno. Tedy můj praděd by se této „pochoutky“ rozhodně ani nedotkl."
SNĚŽNÉ MANDLE
„Obsahují ethylvanilin, lepší by určitě bylo klasická vanilka. V alergenech jsou uvedeny pouze stopy arašídů, ale nikoli samotné mandle. Důvod cukru navíc je mi potom naprostou záhadou - cukr je totiž obsažen už v čokoládě. Pokud byste si však mandle oloupaly a omyly, mohlo by se jednat o zdravý produkt," žertuje paní doktorka.
TWINBAR ČOKOLÁDOVÁ TYČINKA
„Tady úplně chybí české označení. Nikdo není povinen umět italsky, francouzsky a španělsky, proto je ze zákona povinnost uvádět české označení u všech výrobků prodávaných v naší zemi!"
HALVA
„Výrobek je dodatečně označen českou etiketou, ale je záhadou, co na něm bylo uvedeno dříve. Takto si mohou na obal napsat více méně cokoli. Otázkou zůstává, kdo produkt skutečně vyrábí - na etiketě jsou uvedeni současně dva výrobci: Natural Jihlava JK a Achva Barkan."
Jaké podmínky by měla podle Kateřiny Cajthamlové splňovat skutečně ZDRAVÁ výživa?
1. Potraviny by měly být co nejblíže surovinám (přírodním surovinám), tedy bez chemikálií.
2. Produkty by se měly vyhýbat čtyřem „bílým zlům“, mezi něž patří:
- Rafinovaný cukr (tedy sacharóza a samotná glukóza včetně glukózového sirupu) - mimo jiného způsobuje návyk současné civilizace na sladké.
- Sůl - maximální dávka přijaté soli by měla být pro člověka 5 g denně (přijme v potravinách), tedy cokoli, do čeho je přidána sůl navíc, je v podstatě špatně. Sůl se přidává zejména kvůli ceně výrobku (zvyšuje hmotnost buď přímo, například u kořenících směsí, nebo nepřímo tím, že váže vodu - ku příkladu u uzenin). Nejhorší dopad soli je znát na ledvinách, což jsou v současné civilizaci velmi ohrožené orgány.
- Ztužený bílý tuk - všechny nenasycené tuky jsou v něm nasyceny, tedy je jednoznačně zdraví škodlivý a biologicky nezpracovatelný (nebo jen velmi špatně). Nesmírně proto zatěžuje trávicí trakt.
- Bílá mouka (zejména pšeničná) a škrob - bez obsahu vlákniny a stopových prvků. Jediná zdravá konzumace je v původních surovinách: brambory, obiloviny, protože v nich vše konzumujeme včetně komplexních látek, které v upravených produktech (mouka, škrob) chybí.
3. Je potřeba znát složení potravin, které si kupujeme - mělo by odpovídat zdravotnímu stavu, věku i pohybovým aktivitám. Pokud nejsou potraviny značeny srozumitelným jazykem: NEKUPOVAT! (Pak je prodejci nebudou brát.) Také pozor na falešné značení!
4. Vybírejte potraviny s přesným označením složení - percentuálním či množstevním zastoupením jednotlivých složek (tabulka, ve které jsou výslovně uvedeny výživové hodnoty, množství tuků, cukrů, soli...)
5. Pozor na značky BIO! Jen pár značek je skutečně deklarovaných. Také pozor na informace ze přední strany výrobku, protože ne vždy odpovídají informacím uvedeným vzadu (ve složení).
„Dříve platily jednotné potravinářské normy, které se léta neměnily. S érou globalizace se k nám ovšem dováží potraviny odevšad (jsme odpadkovým košem celého světa – začíná to být kritické). To, co se k nám dováží jako „levné potraviny“, je při své nízké kvalitě strašně předražené – cena je zpravidla dána nikoli kvalitou, ale dovozem. LOKÁLNÍ POTRAVINY, KTERÉ JSOU BLÍZKO SUROVINÁM, BYLY, JSOU A BUDOU VŽDY TOU NEJLEPŠÍ VARIANTOU! |
---|
Nejnezdravější potraviny z prodejen zdravé výživy:
- První a druhé místo obsadily ČOKOLÁDOVÁ TYČINKA TWINBAR a HALVA - především kvůli mizernému značení
- Třetí místo náleží PRADĚDOVĚ POCHOUTCE plné ztuženého tuku
Nový komentář
Komentáře
Bohužel i to se tváří jako zdravá strava kolikrát obsahuje blafy. Ale není nutné pro zdravé jídlo chodit do specializovaných obchodů. Mnohdy stačí jen pořádně číst etiketu. Nedávno jsem se například hodně podivila, že asi z deseti zakysaných smetan jsem v chlaďáku našla jen jednu, která neobsahovala škrob.
Radek Kříž — #52 týjo, tak tu v sádle bych si dala...
miluju takhle dělaný jatýrka... a to je co říct, jináč jsem totiž téměř vegetarián...
Suzanne — #55 kam se máme dostavit?
Lidičky, kachna bude zejtra, zkusím kachnu podle Kříže
Já jsem si sice chtěla vyžádat na neděli škeblovou polévku, ale asi to změním na tu kachnu. Nějak mně začala honit mlsná.
kebulkaevulka — #46 Dědeček zas, že nejlepší sladké je uzené
ToraToraTora — #45 Nedělal jsem ji takhle jednou, ale opakovaně. dělal jsem ji i na jiné způsoby... tohle dlouhé pečení mi chutná nejvíce. Štavnatá, s vypečeným tukem.. prostě lahoda...
vyrovná se tomu jen ta kachna konfitovaná... neboli vařená v sádle...
A slévám ji proto, že pustí hodně sádla... opravdu hodně...
wich — #25 to je fakt.... jsme myslí a intuicí od přírody a sebe samým už nahony daleko...
Solei — #47 Že já mám tak bujnou představivost! Živě jsem si představila kačenu i ten bůček a hlady se mi zatmělo před očima....No nic, celozrnný rohlík to jistí...
Tak na třináctihodinové pečení bych se mohla vybodnout
BTW - další mýtus o těch kachnách. Když si dáte kachní nebo husí maso, prospějete si tím, co se týče mastných kyselin (které fungují stejně jako v rostlinných tucích - řepkový, olivový, slunečnicový...) mnohem více, než když sníte vepřový biftek
ToraToraTora — #45 Já bych to viděla jako recept na husu... už jenom pro to slévání výpeku. Kachna ve výpeku obvykle neplave, to spíš ta husa. Tu je potřeba slévat.
German — #44 Náhodou. Pokud se nejedná o kachnu konfitovanou (to je ta ponořená do sádla) tak je to dobré maso. Někde na půl cesty mezi kuřetem a libovějším kusem prasete - teda, tak to aspoň tvrdí moje paní doktorka.
Furt zdravější pečená kachní prsa (třeba nadívaná sušenými švestkami) než bůček.
Moje máma ,říká nejlepší zelenina je husí stehno.
Radek Kříž — #42 13ti hodinová je dobrá ještě husa, ale kachna je příliš malá, aby takové lázně ustála s parádou.
No toto! Doktorka tady o zdravé výživě a vy si tady v klidu pečete kachnu!!!
Suzanne - na pranýř. Ta ji snad zmínila jako první....
(A já jen polykám sliny...)
Klára Milošová — #41 čím nižší teplota tím déle se to peče.
Tímto se omlouvám, za předchozí mystifikaci - překlepla jsem se a mělo tam být 150 - 160 stupňů.
kareta — #39 Klára Milošová — #41 Kachní maso se dá připravit různými způsopby od sušení při 200 stupńů po vaření v prasečím sádle. Já ji mám nejradši po 13ti hodinovém pečení.
Omýt, osušit kachnu, strčit do pekáče. osolit okmínovat. přiklopit. zapnout troubu na 80 stupnů a nechat sedm hodin být. Po sedmi hodinách sliju polovinu výpeku , zpět přiklopím a dalších šest apůl hodiny peču na 90 stupňů. Poslední půl hodinu přidám na 200 - 250 a dodělám kůžičku do zlatova a křupava.
je to bez práce. v jedenáct večer dám péct, nařídím na šest budíka. V šest dojdu k troubě.. sliju. jdu spát zpět. Budím se do bytu provoněného kachní vůní...
k tomu červené zelí a domácí bramborový knedlík, popřípadě kynutý houskový...
Dobrou chuť
kareta — #39 Počkejte, zeptáme se šéfa, to je odborník přes kachny. Peče ji tuším dokonce 8 hodin... nebo i víc?
Anai — #35 Přijde mi, že malým a hubeným kamera nepřidá nic, ale jak je tam deko navíc, kamera to rozmázne do nehorázných rozměrů. V Praze člověk často potká lidi, které zná z televize, a já jsem skoro pokaždé překvapená jejich "velikostí". :) Byla jsem s přítelem na vyhlašování Českých lvů v Lucerně, to jsem teprve koukala. Zaplať pánbu že nemusím do televize. Měla bych z toho permanentně depresi a určitě bych se za strašného utrpení prohubla do ztracena.
Doktorku Cajthamlovou jsem potkala nedávno na tiskovce a vypadala VELICE dobře. To její diskutované pozadí bylo taky dílem kamery... ale ona sama přece říkala, že přibrala, protože přestala kouřit. A teď bych řekla, že je zase na svojí váze.
Solei — #38 COŽE!!!??? Tak to jo, NAPOSLEDY!!! to zkusím, tuto informaci jsem neměla!!! Díky moc!