Je spjata se jménem Cäcilie (nebo také Cecilie) Hože. Pojďme si tuto dámu neobvyklého jména, od jejíhož narození letos v červnu uplynulo 160 let, malinko přiblížit. Pocházela z dobře situované rozvětvené židovské rodiny Löw-Beerových, kteří se na Moravě usadili už v 17. století a od počátku 19. století se výrazně podíleli na industrializaci Boskovicka, Brněnska i dalších oblastí. Začínali se zpracováváním starých látek, ale brzy své aktivity rozšířili i do jiných oborů. Vlastnili cukrovary, lihovary, cementárny i jiné firmy, přesto jejich doménou zůstávala textilní výroba.

93397fd7ce078-obrazek.jpg
Cäcilie „Cilly“ Hože, rozená Löw- Beer  a Cornelius „Cornel“ Hože
Foto: Se souhlasem Muzea města Brna - Arnoldovy vily (foto poskytl Ivo Hammer)

Rodina Lőw-Beerových byla výrazně patriarchální, a tak toho o dětství či mládí Cäcilie Löw-Beerové (1864-1942) příliš nevíme. Určitě známější jsou její tři mladší bratři Rudolf, Alfred a Benno. Do povědomí se Cäcilie dostává svým sňatkem s Corneliem Hože a zejména později s vlastnictvím Arnoldovy vily. Se svým manželem, o deset let starším advokátem a továrníkem, spolupodílníkem maloměřické cihelny a cementárny, bydlela nejdříve Cäcilie v domě na Rudolfsgasse, tedy na dnešní České ulici. Tady se jim narodil v roce 1888 syn Max. Žili tu do roku 1909, kdy Cäcilie Hože získala za kupní cenu 120 tisíc korun Arnoldovu vilu.

fe30f9c37093c-obrazek.jpg
Pohled na vilu ze zahrady a vstupní strany
Foto: Jiří Lády

Tu pro sebe a svou ženu Katharinu jako letní sídlo vybudoval na úzkém pozemku mezi dnešními ulicemi Černopolní a Drobného v roce 1862 Josef Arnold, absolvent polytechniky a akademie výtvarných umění v Mnichově. Tento mimořádně schopný a uznávaný brněnský architekt a stavitel byl ve své době skutečně „na roztrhání“. Po dvaceti letech se stárnoucí manželé Arnoldovi rozhodli vilu prodat. Poslední, v pořadí čtvrtou majitelkou se pak v roce 1909 stala Cäcilie Hože. V té době už bylo možné díky ústřednímu vytápění a elektroinstalaci původně letní vilu obývat celoročně. Manželé Hože brzy po zakoupení vilu rozšířili, zmodernizovali a upravili v pozdně secesním stylu.

Zřejmě díky Cäcilii se její o šest let mladší bratr Alfred Löw-Beer, bydlící s rodinou doposud ve Svitávce v tzv. Malé Lőw-Beerově vile, dozvěděl o atraktivní lokalitě u brněnských Lužánek. V těsném sousedství Arnoldovy vily tu v roce 1913 koupil od dědiců továrníka Moritze Fuhrmanna deset let starou vilu na nynější Drobného ulici, dnes známou jako Löw-Beerova vila. Součástí koupě byl i rozsáhlý pozemek sahající až k Černopolní ulici, z velké části darovaný jako svatební dar dceři Gretě. Daleko od pravdy tedy nemusí být ani odvážné tvrzení, že nebýt tetičky Cäcilie Hože, nestála by ani slavná Vila Tugendhat.

Max Hože, jediný syn manželů, žil se svými rodiči do roku 1918, kdy se oženil s Friederike Kesslerovou, s níž se přestěhoval do nájemního domu na Smetanově ulici. Ve třicátých letech Cäcilie spolu se svou snachou zakoupily jako investici a zdroj příjmu dva nájemní domy. Neradovaly se z toho dlouho.

Celá rodina Hože, až na Cäciliina manžela Cornelia, který zemřel v roce 1936, se stala obětí holocaustu. Neměli to štěstí jako většina jejich příbuzných Löw-Beerových či Tugendhatových, aby zavčas opustili republiku. Těžko říci, co bylo příčinou. Podcenili snad fašistické nebezpečí či měli málo informací? Nebo hrál roli vysoký věk paní Cäcilie? To už se nedovíme… Po nacistické okupaci byl majetek rodiny Hože zabaven a arizován, tedy nejen Arnoldova vila, ale i výše zmíněné nájemní domy a další majetek.

Je doloženo, že Cäcilie, Max a Friederika Hože byli 12. května 1942 deportováni do Terezína. Max a Friederike byli o několik dní později deportováni z Terezína dále do Majdanku a Lublinu. Kde přesně nalezli smrt, nelze s určitostí říci. Paní Cäcilie zůstala v Terezíně, kde měla podle úmrtního oznámení zemřít 7. září 1942. Jako příčina její smrti byla uvedena srdeční a oběhová slabost.

7ebdc6c8a7076-blobid0.jpg
4fe22d9ace6ca-obrazek.jpg
 Zahrada Cecilie a Cornela Hože byla slavnostně „pokřtěna“ za účasti brněnské primátorky Markéty Vaňkové
Foto: Jiří Lády

Na konci roku 2023 byla Arnoldova vila po nákladné rekonstrukci otevřena veřejnosti. Na jaře 2024 pak byla dokončena renovace zahrady, která byla slavnostně otevřena v květnu 2024 a nese název Zahrada Cecilie a Cornela Hože. Název navrhl historik umění a restaurátor, univerzitní profesor Ivo Hammer, manžel Daniely, nejmladší dcery Tugendhatových, tedy praneteře C. Hože, která se ze zdravotních důvodů křtu zahrady zúčastnit nemohla.

ebcbc34e5f6a3-obrazek.jpgOtevření zahrady Arnoldovy vily se zúčastnil i Prof. Dr. phil. Ivo Hammer, manžel Daniely Tugendhatové. Spolupracoval i na rekonstrukci Arnoldovy vily a její zahrady
Foto: Jiří Lády

d62c1b7b4b443-obrazek.jpgArnoldovu vilu můžete navštívit od úterý do neděle v době 10-18 hodin bez průvodce nebo přijít na některou z komentovaných prohlídek. Ve vile můžete ve stejnou dobu posedět i v Cecilie Café, která je symbolicky pojmenovaná po poslední majitelce.

Zahrada Cecilie a Cornela Hože je pak volně přístupná v době 8-20 hodin a má být propojena se zahradami Vily Tugendhat a Löw-Beerovy vily, jak to bylo kdysi ve třicátých letech 20. století

Zdroj info: materiály MmB – Arnoldova vila, 2023, Internetová encyklopedie města Brna, osobní návštěva vily i slavnostního otevření Zahrady Cecilie a Cornela Hože 16. 5. 2024