"Už více než půl roku probíhá můj kontakt se synem za ztížených podmínek, což znamená, že aniž by byl nemocný nebo na dovolené, tak s ním stejně nejsem. Na tom není nic nového. Důvod? Buďto mi sám ve dveřích řekne, že nemá čas a že si hraje, případně nevykoukne vůbec, a totéž mi sdělí má bývalá žena. "Patrik s Tebou být nechce, dívá se v televizi na pohádky," tak nějak vypadají její výmluvy.

Proč říkám výmluvy? Protože si nemyslím, že můj syn by se mnou nechtěl být. Poznám to podle toho, že se mu nechce domů, když je u mne doma. Oblékám ho, a on si najednou vzpomene, že má hlad, ačkoli svačil před půlhodinou, nebo že se mu chce na záchod. Jsou to takové ty dětské záminky, do jídla samozřejmě jenom dloubne, na záchodě si bezvýsledně posedí...
Rozumím mu a nezlobím se na něj, i když pošilhávám po hodinkách, abychom se nezpozdili. Bývalá žena by vyváděla. Nechce se mu domů, ale v pěti letech to neumí, možná ani nechce pojmenovat. Možná jsem to neřekl přesně. Na mámu se těší, ale podle toho, co plánuje na další dny se mnou, kdy spolu bohužel být nemůžeme, bych odhadoval, že chce být se mnou víc.

Zlepšení od jara žádné nenastalo. Vše se spíše zkomplikovalo. Měli jsme mít s manželkou soud kvůli úpravě doby, kdy chci být se synem. Chtěl jsem s ním být víc, už je větší, stál jsem o to, abychom mohli být spolu o prázdninách třeba jeden týden. Proto jsem dal začátkem roku žádost k soudu.

Výsledek? Bývalá žena poprvé přišla, ale neshodli jsme se a odročilo se to kvůli posudku lékaře. Podruhé už nepřišla. Nevyzvedla si doporučenou zásilku.

Pochybuji, že jí soudkyně udělí pokutu, když je má žena samoživitelka. Takže se to nejspíš bude řešit domluvou. Ta se ale nejspíš vzhledem k zatvrzelosti mé exmanželky mine účinkem. Za několik měsíců, možná někdy za půl roku, mi přijde další předvolání k soudu. Tentokrát si možná má exmanželka obsílku vyzvedne. Kde mám ale záruku, že přijde?

Důvodů, které jí v tom mohou zabránit, je tisíc. Přinese potvrzení od lékaře, že měla virozu nebo že byla doma s nemocným Patrikem. Může to být pravda, ale taky nemusí.
Mezitím můj syn roste jako z vody, mění se, získává nové zkušenosti, získává nové zážitky. A kdyby jenom to. Jeho máma ho proti mně poštvává. Ne nějak okatě, ale jemně, po kapičkách. Stačí mi, co slyším za dveřmi, když odcházím k výtahu.

"Ty máš na koleni modřinku, že von na tebe vůbec nedával pozor? Že von tě pořádně nevoblík, že ti byla zima, že jo? Maminka to pozná..." Je to manipulace, nebo to není manipulace? Je to přehnaný mateřský pud, který nakonec možná zabránil tomu, abychom spolu mohli žít jako muž a žena, takže se manželka rozvedla a pečuje o dítě se svou matkou? Nebo je to projev její zvláštní povahy?

Nebo něco dělám špatně? Ale co? Je něco špatného na tom, že chci být se svým dítětem a že se o něj starám, jak nejlépe dovedu? Je to drsné, ale kdyby mi můj vlastní příběh vyprávěl někdo z kamarádů, asi bych si v duchu pomyslel: no jo, měl jsi smůlu, hochu, klofla tě ženská v letech, která za každou cenu chtěla dítě, předstírala lásku, a pak, když porodila a zjistila, že má v mámě oporu, tak se na tebe vykašlala...

A co na to Honzova manželka? Je zdrženlivá, o problému nemluví, v nastalé situaci vlastně asi nevidí. "Když přijde Patrik domů, má hlad, tak co je divného na tom, že na něj čekám s jídlem?" říká. "Obávám se, že mu otec nedá pořádně najíst. Podle toho, co mi syn vypráví, kde byl a co viděl, tak ani není možné, že by měli čas na oběd. Jde mi o to, aby mé dítě bylo v pořádku, a to se mi nemůže nikdo divit. A když mi Patrik řekne, že k tátovi nechce, tak ho nepřemlouvám. Asi k tomu má nějaký důvod. Co bych byla za matku, kdybych ho nutila do něčeho, co mu ubližuje? Je pravda, že si některé věci o tátovi asi vymýšlí, ale neptám se ho na detaily, abych ho nejitřila."

Honza je nicméně bezradný a ptá se: Co mám dělat? Mám být trpělivý a čekat, kdy zase nás soud předvolá, a trnout, že moje bývalá žena opět nepřijde? Poradí mi někdo?

Některé okolnosti příběhu byly s ohledem na uchování anonymity aktérů pozměněny, jádro příběhu však zůstalo nezkreslené.  

Pokud si chcete přečíst první článek o Honzovi, který vyšel 15.4., můžete ZDE .

Příběh Honzy zpracovala