Aliia Roza o sobě mluví jako o ženě, která se dokáže rychle zorientovat v lidské psychice. Podle svých slov byla už jako mladá vybrána do tajného programu, v němž se učila techniky používané při práci s cíli zpravodajských operací. Nešlo prý pouze o sexualitu. Výcvik měl zahrnovat také komunikaci, práci s emocemi, sebejisté vystupování, psychologii a schopnost získat si důvěru druhého člověka. Roza tvrdí, že jedním z klíčových nástrojů byla právě schopnost svádět. V prostředí takzvaných honeypot operací totiž může romantický nebo sexuální vztah sloužit jako prostředek k získání informací a přístupu k lidem, kteří by jinak zůstali nedostupní.
Překvapivě první rada bývalé špionky nesměřuje k mužům, ale k ženám samotným. Podle Rozy je základem přitažlivosti sebevědomí a vztah k vlastnímu tělu. Člověk podle ní nemusí vypadat dokonale, aby působil přitažlivě. Mnohem důležitější je způsob, jakým se prezentuje, komunikuje a jakou energii kolem sebe vytváří. Právě charisma, osobnost a sebejistota mají podle její zkušenosti často větší význam než samotný vzhled. S tím souvisí i další její doporučení, neměnit své tělo pouze proto, aby se člověk zavděčil někomu jinému. Pokud chce někdo změnit účes, postavu nebo styl, měl by to dělat především kvůli sobě.
Trocha tajemství neuškodí
Roza zároveň tvrdí, že ve flirtování není dobré být vždy okamžitě a bezvýhradně k dispozici. Určitá míra tajemství podle ní udržuje pozornost a dává druhému člověku prostor, aby se o vás chtěl dozvědět víc. Její přístup vychází z principu, že přitažlivost nevzniká jen fyzicky. Důležitá je zvědavost, očekávání a pocit, že druhého člověka ještě nemáme úplně přečteného. Tady se ovšem její rady dostávají na tenčí led. Zatímco zdravé sebevědomí a přirozený flirt mohou být součástí běžného seznamování, záměrné manipulování s člověkem nebo hraní si s jeho emocemi už může mít velmi odlišné důsledky.
Další rada zní možná až překvapivě prakticky, neztrácet čas s někým, kdo se k vám nehodí. Roza doporučuje nejprve sledovat, jaký člověk před vámi skutečně stojí, jaké má hodnoty, zájmy a životní priority. Místo snahy předělat někoho podle vlastních představ je podle ní lepší hledat člověka, s nímž už existuje určitý společný základ. Společné zájmy přitom mohou být přirozeným způsobem, jak se seznamovat. Pokud někdo miluje sport, může potkávat podobně naladěné lidi na sportovních akcích. Pokud ho zajímá kultura, podnikání nebo třeba osobní rozvoj, nabízí se stejné prostředí. Přitažlivost tak nevzniká ve vzduchoprázdnu, ale v situacích, kde mají oba lidé o čem mluvit.
Roza také zdůrazňuje význam důvěry. Zkušenost ze zpravodajského prostředí podle ní ukázala, že důvěra nevzniká během několika minut. Je potřeba čas, komunikace a pocit bezpečí. Právě tady je ovšem rozdíl mezi romantickým vztahem a špionážní operací zásadní. V běžném vztahu by důvěra neměla být nástrojem k manipulaci, ale základem vzájemného respektu. Roza sama přitom dnes o své minulosti mluví mnohem kritičtěji. Tvrdí, že postupem času si začala uvědomovat, jak moc byla systémem využívána. Z Ruska nakonec uprchla a dnes žije ve Spojených státech, kde se věnuje mimo jiné koučování a tématům sebevědomí a osobního rozvoje.
Vyvrcholení na povel
Nejpozoruhodnější část jejích vyprávění se týká sexuality. Roza tvrdí, že během výcviku poznala techniky založené na takzvaném kotvení, tedy spojování určitého psychického rozpoložení s konkrétním smyslovým nebo tělesným podnětem. Princip je známý také z psychologie a různých koučovacích metod, člověk si může spojit určitou vůni, zvuk, gesto nebo dotek s konkrétním emočním stavem. Roza tvrdí, že tuto myšlenku využívala i v intimních situacích a dokázala si díky tomu navodit stav silného vzrušení.
Podle jejích slov měla tato technika po určité době umožnit rychlejší přechod do požadovaného psychického rozpoložení, dokonce i ve chvíli, kdy okolnosti nebyly zcela ideální. Právě proto mluví o schopnosti dosáhnout orgasmu téměř na povel. Je však dobré brát podobná tvrzení s rezervou. Neexistuje univerzální metoda, která by zaručila, že člověk dosáhne orgasmu kdykoli a za jakýchkoli okolností. Sexualita je velmi individuální a ovlivňuje ji psychika, stres, vztah k vlastnímu tělu, vzrušení i celková situace.
Zdroje: News, NY Post, NDTV, Outkick, VT
Nový komentář