Vše začalo tak nějak nenápadně a ze začátku tedy Daniele ani nepřišlo, že je vtahována do nějakého nenormálního vztahu, který ji bude dusit a okrádat o veškeré soukromí. Svou bývalou kolegyni měla ráda, vždy se s ní dobře pracovalo, a samozřejmě jí byla vděčná za její pomoc a podporu v těžkých časech.
 
Když už spolu nesdílely stejnou kancelář, protože Daniela ze zdravotních důvodů své zaměstnání opustila a našla si dle jejích slov méně stresující práci, psaly si téměř každý den nebo si občas zavolaly.
5abb87c12efedobrazek.png
 
„Bylo to milé a myslím, že pro nás obě jistým způsobem posilující, protože před tím jsme spolu sdílely naše radosti a starosti prakticky každý den – a najednou jsme se přestaly vídat. Vůbec mi na tom nepřišlo nic divného, že naše přátelství udržujeme dál,“ začíná své vyprávění maminka dvou dětí, která má za sebou boj s nepříjemnou nemocí.
 
Postupně si však začala uvědomovat, že i když jde její život dál a poznává nové lidi, její bývalá kolegyně stále zabírá opravdu velký prostor v jejím životě. Nevadilo by jí to, kdyby s tím nesouvisel nepříjemný pocit až určité nesvobody. Z každodenních zpráv, které si pravidelně vyměňovaly prostřednictvím internetu, a příležitostných telefonátů se stávala v podstatě povinnost zavolat a vést dlouhé hovory o všem, co se za nějakých těch dvacet čtyři hodin událo. A když náhodou na něco zapomněla, dávala jí přítelkyně pocítit, jak se jí to dotklo.
 
„Když jsem si spočítala, že telefonáty s bývalou kolegyní trávím skoro více času než komunikací s vlastní rodinou, začala jsem o tom více přemýšlet a uvědomila si nenormálnost celé situace,“ přiznává Daniela, které také lezlo na nervy to, že jí je v podstatě přikazováno, v kolik má zavolat podle toho, jak měla její „přítelkyně“ čas.
 
Poslední týdny žije s pocitem štvance. Každé ráno jí vítá zpráva, v kolik má zavolat. Pak tráví aspoň hodinu nasloucháním a následně musí reportovat o všem, co prožila ona a její rodina.
 
„Musím přiznat, že kolikrát už schválně nevolám a pak se vymlouvám na všemožné věci, protože prostě už takto čas trávit nechci. Ovšem pronásleduje mě zároveň špatné svědomí, že jsem nevděčný tvor,“ vysvětluje a dodává, že kdyby její kolegyňka měla nějaké problémy, tak je samozřejmě ochotna naslouchat a pomoci, ale současná situace, kdy v podstatě každodenně musí někomu převyprávět svůj život, ji obírá nejen o čas, ale také o klid.

Přečtěte si také:

Uložit

Reklama