Foto: Shutterstock
Skvělé místo, hezký výhled a přijatelné nájemné. Jana s Petrem se zamilovali hned do prvního bytu, na který se šli podívat. S jeho majitelem si plácli a uzavřeli smlouvu. Odstavec, kde si vymiňuje právo přijít svůj majetek zkontrolovat, je nechával v klidu. Neměli co skrývat, vybavení ničit nemínili, tak proč čas od času neotevřít majiteli a nedat si s ním kávu? V rámci dobrých vztahů. Problém neměli ani s jeho další podmínkou, díky které bylo nájemné o tisícikorunu nižší. Majitel si přál ponechat si v komoře horní poličky pro své účely.
„Měl tam uložené nějaké věci, které prý nemohl mít doma v bytě. Nevím, co přesně to bylo, my mu tam nikdy nelezli. Navíc to měl zamčené. Tvrdil, že nic z toho normálně nepotřebuje, maximálně jednou, dvakrát do roka. Teď to ale tak nevypadá,“ zlobí se Jana, kterou po půl roce v novém bydlení už začíná jejich bytný nebetyčně štvát.
„Chodí k nám domů zhruba jednou měsíčně. Alespoň tedy, co víme... Prý jsme tu noví, tak si potřebuje byt zkontrolovat. Když zrovna nekontroluje, jen si přijde do komory pro nějaké ty svoje papíry. Je to vždycky sice návštěva jen na pět, deset minut, ale co je nejhorší, tak že je neohlášená! Má svůj vlastní klíč, kterým si odemkne. Často ani nezazvoní. Prostě si jen přijde dle libosti,“ nechápe bytného neomalenost Jana, která se vůči jeho neohlášeným návštěvám už ohradila. Ale bez úspěchu.
„Řekne jen, že když si jde pro něco do komory, je to hned za vchodovými dveřmi, takže nás tím rušit nemůže. A že se vždycky vyděsím, když jsem zrovna doma? Prý nemám tolik koukat na kriminálky nebo horory, že jsem pak zbytečně přecitlivělá!“ kroutí nevěřícně hlavou Jana. Dokonce už i chtěla vyměnit zámek, aby bytný musel při neohlášených návštěvách alespoň zvonit. Nebo aby neměla obavy, co v bytě třebaprovádí, když nejsou doma. Jenže to jim zakázal.
„Prý tam má svoje věci a klíče potřebuje. Jestli se nám to nelíbí, můžeme jít. To se nám samozřejmě nechce, ten byt je skvělý. Ale než tohle, možná budu raději bydlet v nějaké špeluňce,“ dodává zklamaně Jana.
O vyjádření jsme požádali JUDr. Jaroslavu Šafránkovou z advokátní kanceláře AK Šafránková & Vrba
Nicméně to nemůže být na úkor nájemníka a nemůže mu tím ztěžovat užívání bytu, bez ohledu na to, co konkrétně ve smlouvě je uvedeno.
Není ani možné, aby tyto návštěvy prováděl příliš často a bez ohlášení, nebo dokonce bez Vašeho vědomí a souhlasu. Musí Vás vždy dopředu informovat o tom, kdy hodlá přijít.
Není proto nejmenší důvod, aby měl klíče od bytu, které by používal k tomu, aby chodil do bytu bez ohlášení. Nájemník tak může vyměnit zámek.
Je samozřejmě možné, že v důsledku toho se vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem zhorší, nicméně za takové situace, která je tak jako tak neúnosná, je jednoduché řešení, a to buď vyměnit zámek a počkat, zda mi dá pronajímatel výpověď, která pravděpodobně nebude platná, nebo dát výpověď sám a hledat si jiné bydlení.
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Je to silně podezřelé, možná jenom dojem, co takhle "štěnice" , při výměně datových karet v nahrávacích zařízeních, určitě nepotřebuje svědky, preventivně bych si nechala prověřit byt na jejich přítomnost.
Tady nezbývá nic jiného než se odstěhovat.
Tak mně se to stalo taky, že v bytě byla vestavěná skříň a byla rozdělená na dvě části. Jedna menší část byla zamčená a majitelka bytu mi řekla, že tam má nějaké věci, jestli mi to nevadí. Nevadilo. Větší část skříně mi bohatě stačila. Zámek jsem neměnila, ve smlouvě byl taky odstavec o tom, že majitelka bytu může přijít "na kontrolu". A taky párkrát přišla, jenže vždycky předem zavolala, domluvily jsme termín, a když přišla, tak zvonila, ačkoli ty klíče měla a mohla by si odemknout. Jen jednou se stalo, že mi volala, že stojí se svým manželem před bytem a jestli by mohla jít dovnitř a něco si z té zamčené skříně vzít, i když nejsem doma. Že by to nutně potřebovali a že se moc omlouvá, že mě takhle přepadli atd. No a protože jsem měla za to, že jsme slušní lidi a není důvod si vzájemně nepomoct, tak jsem jim dovolila, že tam můžou vlézt a tu věc si vzít. No a ono se nic hrozného nestalo. Šli tam, ničeho z mých věcí se ani nedotkli, vychovaně si zuli boty, aby nenašlapali, a nechali mi tam lísteček s poděkováním. Je ovšem pravda, že paní majitelka vždycky vystupovala maximálně slušně, jednala se mnou jako s rovnoprávným smluvním partnerem, ne z pozice "to je můj byt, tak můžu všechno" a tak jsem s tím neměla problém. To, co je popsáno v článku, je za hranicí a určitě bych nečekala půl roku. Už bych byla přestěhovaná jinde.
Dát výpověď a odstěhovat se.
Pronajímatel je normální úchyl. A potenciální zloděj. Vyměnit zámky a na výhrůžky o výpovědi reagovat přiměřenou zmínkou o zákonech. A samozřejmě, nemít ze všeho staženou prcku, normálně si konverzaci nahrát, chtít vše písemně, obrátit se na policii a nedělat, že jsem chudinka, co kvůli bytuusi trpět úchylného majitele bytu. Tak buď znám svoje práva a chovám se tak, nebo jsem vystrašená chudinka, co neví, že toto není jediný byt. Případné kontroly bytu se dělají výhradně po dohodě a v čase, kdy to nájemníkovi pasuje. V životě by mne nenapadlo, ze by snad měl majitel bytu mít za prvé něco uložené u mne na polici, a že by si pro to měl snad chodit, za druhé, že by mne třeba potom vydíral výpovědí. Nahrát, udělat screenshoty, na policii. Bože můj, Jano, děláš, jak by to byl jediný byt a ten šmejd pán světa. Kromě toho, existuje něco jako domovské právo, že? Umíte si kdokoliv představit, že by k vám majitel nájemního bytu přišel bez zazvonění, bez pozvání, a že by si sám odemkl? U nás by ho tedy, kdyby to byl nájemní dům, v lepším případě sežrali psi, v horším já se zbrojním pásem :D Jana by se měla rychle vzpamatovat. A dneska vyměnit zámky.