Ne každý ale má to štěstí, že se dostane k lékaři včas. Důsledná prevence a dodržování předepsané léčby je jedinou šancí, jak se infarktu vyhnout. Přesto se tak Češi často nechovají.

Prevence je lepší než řešení následků
Každý člověk by se měl zabývat svými rizikovými faktory dříve, než se něco přihodí. Mezi nejvýznamnější rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění patří vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, fyzická neaktivita, nadváha a obezita, kouření, stres a cukrovka. Je rovněž velmi důležité mít na paměti rodinnou anamnézu. Pokud někdo z našich předků trpěl některou z výše zmíněných chorob, je možné, že stejný osud potká i nás. Britský epidemiolog, profesor Geoffrey Rose, ne nadarmo říkal: „Být zdravý je lepší než být nemocný nebo mrtvý. To je jednoduchý argument pro prevenci. To stačí.“ Na co vše bychom měli myslet při prevenci kardiovaskulárních onemocnění?

Dodržování léčby je základ
Vysoký krevní tlak a cholesterol jsou onemocněními, která nebolí. Na dodržování doporučených léčebných postupů proto velká část pacientů často zapomíná, nebo je nebere v potaz vůbec. Když se pak nemoc projeví, bývá už většinou pozdě. Je proto důležité udržovat hodnoty tlaku i cholesterolu v normě. Podle Světové zdravotnické organizace je za optimální hodnotu krevního tlaku považována hodnota 120/80 mm Hg. Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi je do 5 mmol/l. Důležité je znát nejen jeho celkovou hodnotu, ale také hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Hladina LDL cholesterolu nad 3 mmol/l způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, čímž cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. Za připomenutí stojí i normální hodnota cukru v krvi, která by se u zdravého člověka měla pohybovat mezi 4–6 mmol/l. Pokud naše hodnoty převyšují hodnoty doporučené, lékař nám obvykle nasadí léky. Všichni pacienti by měli dbát na dodržování léčby – lékař ví, proč je důležité léky užívat, a měl by tyto důvody svému pacientovi vysvětlit. Pacienti by měli zároveň věřit tomu, kdo se problematice profesionálně věnuje, rady lékaře si brát k srdci a řídit se jimi.

Úprava životního stylu
Vedle dodržování léčby je nezbytnou součástí prevence kardiovaskulárních příhod i úprava životního stylu:

  • Pozor na stres
    Stres může vést ke vzniku různých onemocnění. Tato souvislost platí i pro oběhový systém a bylo prokázáno, že v souvislosti s kardiovaskulárními chorobami patří chronický stres ke zvláště významným rizikovým faktorům. Měli bychom se proto snažit o nalezení toho, co nám stres způsobuje, a o jeho odstranění nebo alespoň minimalizaci jeho negativního vlivu.
  • Stop kouření
    Kuřáci by měli zanechat užívání všech forem tabáku. Průzkumy ukazují, že i přes toto důrazné doporučení kouří po infarktu dále 22 % Čechů.
  • Fyzická aktivita
    Ptáte se, kolik pohybu je tak akorát? Odborníci doporučují minimálně 30 minut fyzické aktivity většinu dní v týdnu. Každý pohyb se však počítá. Ani s fyzickou aktivitou na tom však Češi nejsou příliš dobře. Pravidelně se fyzické aktivitě alespoň 30 minut v průměru 5x týdně pouze 15 % z nás. Celoevropský průměr je přitom více než dvojnásobný, 34 %. Je důležité zvolit si aktivitu, která je nám příjemná. Pokud má někdo odpor k běhání, proč třeba nezkusit plavání?
  • Úprava jídelníčku
    Stejné je to i s naším jídelníčkem. Výběr potravin je v dnešní době enormní a každý si jistě dokáže najít to, co mu bude vyhovovat. Naše strava by měla být pestrá a energetický příjem bychom měli upravit tak, abychom docílili poklesu hmotnosti, pokud trpíme nadváhou nebo obezitou.  Obecně je doporučováno zařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny, celozrnné obilniny a chléb, mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku, rybí maso a libové maso. Pokud se na druhou stranu nedokážeme vzdát moučníku po nedělním obědě, svět se nezboří. Důležité je celkové zodpovědné chování ke svému zdraví.
Reklama