Protože jsem domácí puťka, která se nejlépe vyžije při vaření, pečení a podstrojování svému milému „pánu tvorstva“ a naší dcerce, tak se při domácích pracích všeho druhu cítím jako ryba ve vodě. Vychovala mě tak má milá maminka, která také dělala tatínkovi poskoka a snažila se splnit každé jeho přání, ještě než ho vyslovil. Takže čemu se divíte, byla jsem k tomu vychovávaná odmalička, abych se starala o rodinný krb, a pokud možno byla v této situaci šťastná. Mé „porevoluční vystřízlivění“, kdy nám začali v televizi, časopisech atd. ukazovat, jak se realizují ženy „ze západu“ bylo o to bolestnější, protože moje rodinka si zvykla, že doma nemusí nic dělat a vše obstarám já.
Má ženská diplomacie začala pracovat na plné obrátky a já se snažila pomaloučku a polehoučku zpracovávat svého rozmazleného manžílka k obrazu svému. Myslím si, že se mi to docela daří, i když, cokoliv udělá, musím patřičně pochválit a ocenit, aby měl chuť opět někdy přiložit ruku k dílu. Doposud sice neví, jak se zapne pračka nebo vysavač, ale těžší práce už dělá se samozřejmostí, uklidí po sobě ze stolu, občas umyje nádobí a vynese přetékající koš s odpadky atp.
Dcera dorostla do věku, kdy se jakákoliv i dobře míněná rada míjí zcela účinkem a oči v sloup jsou na denním pořádku, takže to bych asi raději zdolávala Himaláje než po ní chtít uklidit si pokojík, takže tam jsem částečně rezignovala. Snad se to časem poddá (s přibývajícím věkem).
Ale vcelku jsem spokojená se svými výsledky u manžela, v úřední den (když jsem v práci do pěti a domů dojedu okolo šesté večer) mě občas překvapí i připravenou večeří a vyvenčí našeho pejska, což je docela úspěch vzhledem k tomu, že doma jako dítě byl také vychováván k tomu, že „chlap dělá v práci, vydělá a doma se musí snažit pouze žena“.
Na závěr bych řekla, že jsem ráda, že je už vše jinak (alespoň doufám) a že ženy se můžou realizovat i v práci, nejenom doma u plotny a dětí.
(P.S.: první odstavec je trošku nadsazený, ale opravdu jen trošku, protože ty „věkem starší“ ženy-in mi jistě dají zapravdu, že to tak dříve opravdu fungovalo).
Vaše helip
Milá helip,
nejdůležitější je, že vy sama jste se svoji situací nejen smířená, ale dokonce i spokojená.
Nový komentář
Komentáře
Nyotaimori: Meander: Pavla_b: Koukám, že nejsem sama, kdo s očekáváním klikl právě na tenhle článek
Pavla_b: Taky mě ten název navnadil a článek přinesl zklamání.
Ten nadpis je možná malinko zavádějící....
po jeho přečtení jsem měla před očima úplně jinou scénku než ženušku u plotny, ana vaří pochoutky rodině, žehlí, pere a podobně
pro a...: díky za vysvětlení, taky bych si chtěla hovět v křesle a číst, to je u mě ale utopie, i když mám také docela časově náročnou práci.
helip: není zač
helip:Tatínek byl vědec-literární historik, koníčkem mu byla jeho práce. Při úklidu relaxoval. Maminka tohle nějak nezaváděla,vyšlo to z přirozeného běhu věcí. Maminka měla docela časově náročnou práci a jak si jí doma pamatuju z dětství, nedělala nic jiného, než si četla ve svém křesle.
Jo a díky za ocenění aiše!!!
pro a...: Nevím s tím modelem ve vaší rodině jsem se nikdy nesetkala, takže nemůžu posuzovat, maminka to měla opravdu dobře zavedené. A co dělala ona, když vše zastal tatínek, to neměl žádné jiné koníčky, jako sport, kutilství nebo něco tak. Trošku nechápu, pro mě je to zas druhý extrém, který bych asi těžko rozdýchávala. Přece jenom mám asi raději model: otec - pomáhá s mírou, spravuje auto, dělá ty těžší práce v domácnosti, spravuje opravitelné, pomáhá s většími nákupy a mamka - vaří, uklízí a pere. Ale to je každého věc, jak si to zařídí.
ocenuju tvé uspěchy opravdu musí být těžké je předělat ale vydrž ale jinak já moc dobře znám tu dobu manžel je pán tvorstva a vydělává a žena se má starat o domácnost a nic po něm nechtít ,ale jak čtu lepší se a to je hlavní držím ti pěsti at máš i nadále štěstí a naučí se pořádně pomáhat hlavně u cerky nepolevuj s věkem se to spíše zhoršuje
To nemáš pravdu Helip, nepatřím k těm mladým, ale v naší rodině to bylo zavedené tak, že uklízel VÝHRADNĚ tatínek, a to zcela dobrovolně a sám od sebe. Máma nikdy v životě neluxovala, neutírala prach, nezalívala kytky, nemyla např. koupelnu a záchod.Stejně tak tatínek chodil na nákupy, tohle moje matka absolutně neznala. Takže nějaké takové, že dřív byl model takový...to záleží na té které rodině.
Tiše ti Kytaro závidím, ale to víš, mám toho svého stejně ráda, ať pomáhá víc nebo míň, a tak když něco pomůže, mám opravdovou radost a vážím si toho.
Ale je pravda, že jak to člověk vidí doma, tak to dělá. Já byla zvyklá, že táta doma hodně pomáhal, tak to požaduji i po manželovi a ten s tím nemá vůbec žádný problém. Dělá to sám.
Jé, já bych v té době žít nemohla....
Snažím se, snažím, ale je to větší fuška než ty domácí práce, to mi věř.
Pro editorku Danu: Smířená moc nejsem, proto se snažím trošku ty své domácí "andílky" předělat, ale jak se říká, jaké si to uděláš, takové to máš, a já si na začátku "zavařila", tak si to teď musím napravit. Spokojená jsem jen tehdy, když se mi podaří vykřesat jiskřičku pomoci od ostatních členů domácnosti.
Koukám, že už si rodinku dáváš do pořádku a že je popostrkáváš k úklidu
Jen tak dál