Zprvu se necítila stát se maminkou, to bylo Báře 28 let, následně nebylo s kým založit rodinu, a když už bylo s kým, nedařilo se otěhotnět. S partnerem vyzkoušeli vše, od bylinek, cvičení, po umělé oplodnění. Stále bez pozitivních zpráv. Když už nečekali, že se na ně štěstí usměje, stalo se. Bára přivedla na svět zdravého chlapce Olivera. V den porodu jí bylo 42 let. A právě věk hrál poslední čtyři roky v jejím životě důležitou roli.
„Přátelé i rodina si klepali na čelo, že ve středních letech chci být matka. Neustále jsem poslouchala, jak to špatně dopadne, jak ohrožuji zdraví své i miminka, jak to nezvládnu. Nic příjemného, byla jsem vydeptaná. Opravdu jsem se začala já sama bát," popisuje Bára. Kvůli špatnému psychickému stavu docházela na terapie. A to i po porodu. Nezvládala dítě, alespoň měla ten pocit a brala si reakce okolí moc osobně. Když bylo Oliverovi pět měsíců, v Barboře se něco přepnulo, došlo jí, jakou chybu dělá.
O tři roky později Bára prohlašuje, že zažívá nejkrásnější období. Ač je to těžké, přeci jen jí není dvacet let, je vděčná za dar v podobě syna. „Základ je v hlavě. Vykašlat se na reakce lidí. Je to váš život! Když se na mě teď někdo dívá skrz prsty, usměju se. Už si ani ze zlých průpovídek nic nedělám. Jsem starší máma, no a co? Já a přítel jsme unavení, ale šťastní. A šla bych do toho asi znovu...“
Čtěte také:
- Mimoděložní těhotenství: Počáteční radost, která může vést až k boji o život
- Na svou dceru jsem nesmírně pyšná! Amputací její život neskončil
- „Mít dítě byl ten nejhorší nápad,“ přiznává Štěpánka
Nový komentář
Komentáře
A kdo je nutí Rodit po čtyřicítce kdy mají jiné ženy pomalu vnoučata ? V tomhle věku mít mi mimco je sobecké a nezodpovědné Ženy mají mít děti pokud jsou mladé Snáší to lépe nejen jejich tělo ale i psychika k čemu je dítěti v pubertě 60 léta matka ? To tedy Fakt nevím !!!
No... a to si stěžuje nebo se chlubí?
Nebo proč se to tady sděluje? 
Je mi 44 a mám dvouletou holčičku. Nevadí mi být starou maminou. Problém je jen v tom, že synovi je osm let a už si začíná sám uvědomovat, že jsem starší než ostatní maminky. Až doroste do takového věku dcera bude ze mě babice. Jenomže okolnosti jsem si sama nenastavila. To by bylo však na dlohé vyprávění. Důležité je vnímat tu sílu a schopnost být. Být s nimi a věnovat jim svůj čas, protože ten je v takovém případě desetkrát cenější než u mladých maminek.
Kaju jsem měla ve 36 letech , dlouho jsem nepotkala toho pravého a pak se nám nedařilo. Nakonec zjistili problém s mou imunitou . Chtěli bychom ještě jedno miminko, ale zatím se nám nedaří. Je mi 41 let a užívám si to být maminkou a děkuji za ten dar, zázrak... a pokud se chcete podívat, jak s Kájou vyletujeme, tak koukněte sem. https://m.facebook.com/groups/760452551013175?tsid=0.1586925057652364&source=result
Moje babička měla strejdu ve 43. Už měli dceru 19 a syna 17 let. Prostě se podařil. Myslela, že jí začíná přechod a měla syna. Nikdo se nedivil, protože už měla děti v mladším věku. Za rok přibyl vnuk a strejdovi synovec a měl parťáka. Jenže mít po 40 první dítě je trochu jiné.
Maminka mě měla v devětatřiceti, ale nikdy si nestěžovala...jednou se už rozhodla nechat si mě a tím to končilo...
Žádná "sranda". To je hrubý výraz. Ale, pokud se ta žena rozhodla, proč si stěžuje?
to má teda zvláštní přátele , doufám , že je poslala k šípku :( měli ji podpořit a ne nervovat
Ježiši tak oni ji místo podpory chudáka ještě zdeptají. Dneska je rodit po 40 normální, i když já bych do toho nešla. Je mi přes 30 a jsem hrozně unavená, ale je fakt, že se léčím se štítnou žlázou, což má taky vliv. Ale často si říkám, že jsem měla začít rodit už před 10 lety, mohla jsem být víc v pohodě
Teď už se holt kupí zdravotní problémy, únava atd.... Ale hlavně, že to dobře dopadlo a Bára je šťastná 
Tak jsem na tom podobně porodila jsem holčičku ve 42 letech, ale mám doma už 10-tiletou holčinu a 13-ti letého syna a je znát, že je člověk více unavený a mám pocit, že ji více dovolím malé, nespí sama v postýlce, ale s námi, protože bych se vůbec nevyspala atd. ,ale jsem samozřejmě ráda, že ji mám, ještě, že starší děti zatím nejsou puberťáci, ale člověk neví co ho čeká, mě nikdo do těhotenství nemluvil, ale sama jsem byla uzavřenější a měla obavy.
Kolegyni je 52 a má desetiletou dceru. Z prvního manželství má dvě dospělé děti, jedna dcera ji zemřela. Neviděla jsem šťastnější a pohodovější bytůstku. Kašlete na okolí a užívejte si svou radost. Konec konců, závěrem to tak i píšete
Když jsou děti malé,šlapou Vám po sukni,když jsou velké,šlapou po srdci----říkávala prababička:-))
držím paní palce, ať jí optimismus vydrží i do dalších let. Nebyla jsem až tak stará matka, druhé dítě ve 33 letech. Všechno v pohodě, úžasné, občasné nevyspání, shon, ale to nebyl problém. ZATO TEĎ, je mi padesát, dcera má TAK PŘÍŠERNOU pubertu, že už se nemůžu dočkat až bude mít dostudováno a odstěhuje se...