Přeji příjemný den,
k dnešnímu tématu má co říct vlastně každý. Já mám bratra a sestru, oba jsou mladší. Sestra o 14 měsíců (rodiče tenkrát byli přesvědčeni, že když ženská kojí, nemůže přijít do jiného stavu) a bratra o čtyři roky (to zase otec razil heslo, že každej chlap musí mít „následníka trůnu“). Jsme klasické „husákovy děti“. Jako malí jsem stáli dost při sobě, ale později (hlavně se sestrou) jsme se pořád rvali a hádali. Já jako nejstarší jsem musela mít dle rodičů nejvíce rozumu, tudíž jsem ve většině případů dostala od rodičů vynadáno nebo výprask já (abych nebyla nespravedlivá, když došlo na vařečku, máma pečlivě odpočítávala rány, aby se někdo z nás necítil ošizený).
Později jsem mohla jít s holkama ven, jen když vezmu ségru, a z toho jsem nebyla zrovna nadšená. Tak jsem jí to vždycky znepříjemnila a ona odešla domů. Prostě jsme byly se sestrou úplně jiné (ona poslouchala pop a já spíš rock a metal), když já řekla „ano“, ona zpravidla „ne“. Těch rvaček a naschválů, co jsme si udělaly, děs a hrůza.
Brácha mezi námi lítal, zrovna jak se mu to hodilo nejlépe (on byl nejmladší, takovej náš benjamínek). Brácha byl potvora, jak některá z nás měla něco sladkého, na které byl úplně ujetej, hned přemýšlel, jakým způsobem se k tomu dostat. Např. Mikulášská nadílka. Se sestrou jsme si nadílku šetřily, brácha si ji snědl hned a potom vybrakoval i naše pytlíky. To jsme se na něj potom vrhly a byl mazec.
Teď už jsme všichni dospělí a máme své rodiny a své děti. Už mezi námi rozbroje nejsou, rozumíme si, řekla bych dost dobře. Celkem často se navštěvujeme.
Pozoruji, že mé dvě děti (starší dcera – 7 let a mladší syn – 4 roky) se chovají jako my tři. Máma nám vždycky říkala, že se nám jednou vrátí to, co jsme sami vyváděli v dětství. Asi má pravdu. Kolikrát musím moje dvě zlatíčka od sebe trhat (ale zase na druhou stranu, když provedou nějakou lumpárnu, držej při sobě) a vzpomenu si, jak máma takhle trhala od sebe mě a ségru.
Co říct na závěr? Jsem ráda, že mám ségru a bráchu, být jedináček by mě asi nebavilo. Naši se s námi moc nepárali, ale všem vždycky nandali stejně a myslím, že nás vychovali celkem slušně. A máma měla pravdu. Takže dceři říkám, i když tomu ještě moc nerozumí, že až jednou ona bude mít děti, budou to raubíři jako ona.
klabi
Děkujeme za pěkný příspěvek :)
Nový komentář
Komentáře
*Kotě*: Mě baví to, že každý hodnotí něco, co nezažil
Moji rodiče byli jedináčci a já proto mám hned dva bratry
Mě fakt baví to "jedináčkem bych být nechtěla".
Co s tím asi tak my jedináčci můžeme dělat? 
MMCH rozmazlenost jedináčků je totální mýtus, na jedináčky bývají rodiče mnohem přísnější a náročnější, což mohu potvrdit na sobě i na všech jedináčcích ve svém okolí.
Jsem jedináček a nikdy jsem tím netrpěla
, u sousedů bylo dost dětí, domů se chodilo za tmy a pak spat
. A o domácí povinnosti bych se ráda podělila
. Klišé, že jsou jedináčci rozmazlení mě baví- to jako proč???? Rozmazlují dospělí bez ohledu na počet dětí. Někteří ano, někteří ne. Řekla bych, že jsme větší individualisti a jsme samostatnější, protože jsme museli a neměli jsme oporu v sourozenci.
vodnice: taky jsem jedináček a rozmazlená nejsem, i když se o to babička a tetičky snažily
až později mi cvaklo, že to dělají proto, že jsem to neměla nikdy lehké se svým otčímem 
Jedináčkem bych být nechtěla, člověk příjde o hooodně legrace a tahanic se sourozence. Ovšem to jen můj názor.
carrom: dobrá úvaha
Mně to taky nebavilo, ze všech dětských her byla dlouhá léta moje nejoblíbenější na to, že mám staršího bráchu
Ale bohužel to jinak nešlo, i kdyby rodiče chtěli 
jedináčky nebrat
Můj muž je jedináček. Už nikdy více.
Taky bych nechtěla být jedináček, můžem si se ségrou půjčovat oblečení :) Naví když by se vzali dva jedináčci, jejich děti by neměli tety, strejdy, bratránky a sestřenky...
Já mám dva sourozence a manžel je jedináček,není rozmazlený,ale myslím,že to má dost blbé bez sourozenců,neumím si vůbec představit,že bych neměla ségru a nemohla probrat to,co nemůžu s nikým jiným.Hezký večer.
Má starší dcera si vzala jedináčka, mají jedináčka, rodiče jejího manžela jsou každý jedináček, tak nevím, já osobně bych to nechtěla. Krásný zbytek dne
Já sem vyrůstala jako jedináček a bylo to super.Říká se že jedináčkové jsou rozmazlený ale to vůbec není pravda spíš naopak.
