Bylinky jsou rostliny, které nám slouží a těší nás. Jsou naším těsným spojením s přírodou. Bývaly doby, kdy všechny rostliny byly pro lidstvo důležité. Bývaly považovány za děti Matky Přírody. Některé zůstaly těmi dětmi dodnes.

Vítejte u krásného, zdravého a voňavého tématu, kde jsme si už představily bazalku a mátu peprnou. Dnes si povíme něco o rostlince zvané libeček lékařský.

Dnes nebudu na toto téma sama, svými cennými poznatky a radami mi přispěje naše čtenářka milující a pěstující bylinky - Tina5.

Pokud byste se chtěly připojit i vy ostatní, pište na redakční e-mail: alexandra.stuskova@zena-in.cz, předmět BYLINKY. Ráda uvítám vaše informace, poznatky a nápady, poněvadž svět bylinek je nekonečný.

A teď už slíbený Libeček lékařský

libecek...

Původ

Začátky pěstování libečku směřují do orientálních zemí, konkrétně do Persie.  Odsud se zhruba od poloviny 8. století libeček rozšířil do středoevropských oblastí. Zpočátku byl pěstován jen v klášterních zahradách.  

Pěstování

Libeček je mrazuvzdorná vytrvalá bylina, nepěstuje se v bytě, ale na zahradě, kde vydrží hodně dlouho, nebo v nádobě na balkóně, nejlépe ve  velkém prostorném kýblíku. Libeček je na pěstování velmi nenáročný. Nemusí se každou zimu uklízet a na jaře znovu vysévat. Nejvíce mu vyhovuje místo na slunci nebo v polostínu.  Zalévá se jen občas, když je velké sucho,
Libeček se získá dělením velkých trsů nebo výsevem. Dělení je výhodnější, protože na bohatý zdroj listů stačí jediný odkopek. Ujme se i rostlinka, která se dá koupit v plastovém kelímku. Pokud libeček vyséváme, tak v březnu a přímo na místo, kde bude nastálo. Semena vzcházejí velmi pomalu, proto se doporučuje je vysévat s nějakou značkovací plodinou. Malé rostlinky se protrhávají.

Použití

Nejčastěji se libeček přidává do vody při vaření brambor. Dodá jim svou specifickou chuť, trochu připomínající maggi. Hodí se také do polévek, omáček i dušených zeleninových jídel. Vynikající je rovněž k rybím pokrmům. Použít lze listy čerstvé i sušené. Mladé listy jsou velmi chutné v salátech. V kuchyni lze využít i silné duté lodyhy, a to tak, že se vyvaří v polévce či omáčce. Poté se vyndají, ale výrazná, aromatická chuť zůstane. Libeček může dokonce nahradit v jídle sůl.

Léčivé účinky

Z libečku lze využít prakticky všechno. Listy, duté stonky, zralé nažky i kořeny vykopané na podzim. Čajové směsi s obsahem libečku se používají při nadýmání a nechutenství, podporuje trávení a zklidňuje pálení žáhy. Dobře působí i při zánětech močových cest. Koupele v odvaru z libečku jsou účinné proti plísňovým onemocněním a zlepšují prokrvení končetin.

Libeček v magii

Libeček prý vyhání melancholii a zlepšuje náladu. Vložením sáčku s libečkem nebo přidáním odvaru z něj do koupele můžete zvýšit svou přitažlivost. Také pozitivně účinkuje před setkáním s novými lidmi. Když ho budete mít u sebe, setkání proběhne hladce a přátelsky. Silný odvar ze semen či listů libečků v koupeli se u některých kmenů dodnes používá jako očista před rituály.

Libeček očima čtenářky Tiny5

Libeček mám na zahrádce už roky a nedám na něj dopustit. Hodně ho používám do polévek, do omáček, třeba do rajské, a ráda ho přidávám do vody, když vařím brambory. Kvůli dětem doma moc nesolíme, kolikrát stačí opravdu jen ten libeček.
Libeček také čistí krev a zlepšuje krevní oběh, používáme ho i do koupele. Také si pamatuji starou babskou radu, že když se jemně roztluče kořen libečku a smíchá se s troškou oleje, tak ta směs se používá na pigmentové skvrny na těle. Teda ne na ty stařecké, to už asi nepomůže. Ale když budeme užívat bylinky, třeba i tyto skvrny oddálíme. :)
Není na světě bylina, která by na něco nebyla. Matka příroda byla v tomto hodně moudrá, když nám je nadělila. Dříve neexistovaly žádné chemikálie a lidé žili zdravěji, stačilo utrhnout tu správnou bylinku. Třeba libeček. :)

Příště: Anýz vonný

použitý zdroj: Zdroj: Lesley Bremnessová, Bylinář - zdraví, krása a radost, Fortuna Print, 1990

Čtěte také:

Reklama