Levandule pochází ze západní oblasti Středomoří a hojně se pěstuje zvlášť v jižní Francii, ve Španělsku, Itálii, Maďarsku. Setkáme se s ní až po východní Indii. Odedávna patřila také do našich zahrádek. Naši předci jí říkali také dulenka či špikrnát. Běžně se užívala již v antice a teď zase přichází do módy.

Tento vytrvalý, stále zelený polokeř dosahuje výšky až 90 cm, výborně roste ve volné půdě, ale i v nádobách (ale ty nesmíte zapomenout na zimu schovat, jako já. Já jsem zapomněla a levandule mi zmrzla). Drobné modrofialové květy vytvářejí na koncích větví hustá květenství a šíří sytou vůni. Výrazné aroma doplňuje kořeněná až nahořklá chuť.

Levandule potřebuje chráněné slunečné místo a lehkou propustnou vápenitou půdu. Nesnese delší zamokření. Jako koření se používá kvetoucí nať, někdy jen samotné listy. Nať stříháme čerstvě nakvetlou, spodní poupata mohou být nerozvinutá. Sušíme ji svázanou do otýpek a zavěšenou květy dolů na chladnějším zastíněném vzdušném místě. Rychle usychá. Po usušení se květ ze stonků snadno zdrhne například do bavlněných sáčků.

Levandule má výraznou chuť, používá se jen do vybraných jídel. Především patří do francouzské, španělské a italské kuchyně. Je neodmyslitelnou součástí provensálského koření. Její čistá a ostrá chuť se výborně snoubí s rozmarýnem. Bylinkové máslo ze stejných dílů obou bylinek je výborné na ryby, ale i třeba na praženou kukuřici. Levandulí kořeníme masa anebo vkládáme do marinád. Svěží květinovou příchuť získá česneková marináda k nakládání jehněčího masa nebo drůbeže. I zde můžeme levanduli kombinovat s rozmarýnem. Při uzení ji přidáváme společně s jalovcem k tlejícím pilinám. Suché snítky taky provoní kouř na závěr grilování.
Jindy můžeme maso při opékání potírat olejem, který nanášíme větévkou levandule. Společně se saturejkou, koprem a šalvějí obohacuje zeleninové pokrmy. Vynikne v rybích polévkách, přidává se do naťových omáček, včetně smetanových. Několik kvítků provoní i cukr v cukřence.

Levandulový výtažek je po století ceněn pro osvěžující a regenerační účinek. Od dob antiky se dává do voňavých posilujích koupelí a její výluh byl také předchůdcem kolínské vody. I název vychází z latinského slova lavare – mýt. Tvoří nedílnou součást kosmetických přípravků ve voňavkářství a při výrobě mýdel. Uklidňujících účinků levandule využívá farmacie. Dále působí proti křečím včetně migrény, bývá podpůrným prostředkem při chřipkách, kašli a revmatismu. Připravuje se z ní čaj, tinktury a silici. Renesance se dočkaly i pytlíčky levandule ve skříních. Zkuste si takový pytlíček samy ušít a vyšít si na něj kvítek levandule. Takto zabalená levandule může být pro někoho milého pěkným dárkem.

Jak si levanduli vypěstovat?
Pěstuje se v lehké půdě téměř bez zálivky a nejlépe na přímém slunci, aby získala co nejintenzivnější barvu a vůni. Semena se vysévají už koncem jara do mističek, v létě se přepichují přímo do záhonku. Příští rok na jaře je možné odstřihovat bylinné řízky, od podzimu se řežou řízky dřevnaté, určené k sušení.
Levandule se snadno rozmnožuje. Každoročně se sestřihuje do požadovaného tvaru, aby nerostla „divoce“ a nevytvářela nevzhledné holé stonky. Může se používat i jako živý plot.

Použití levandule
Potpourri – levandule samotná nebo ve směsi s jinými sušenými bylinkami v plátěném sáčku velmi jemně provoní pokoj nebo kancelář a navodí příjemnou atmosféru
Svíčky – vdechování aromatických levandulových silic způsobí příjemné usínání
Oleje – používají se hlavně při bolestech hlavy k potírání spánků nebo pro masáže namožených svalů. Zklidní podrážděnou pokožku.
Proti molům – přítomnost levandule ve skříni odradí nezvané návštěvníky – moly. Stačí zavěsit sáček mezi šaty nebo kabáty.  


Co myslíte, nestálo by za zkoušku, vysadit si levanduli na vaši zahrádku či do květináče?

 

Podle časopisu Kuchyně pro labužníky zpracovala

 

              
Reklama