manV našem bylináři a jeho části věnované magii pokračujeme trochu netradičně.

Jedna z nejúžasnějších magických bylin je bezesporu známá mandragora. Proto si zaslouží celý příběh.

Kdo kdy vyzkoušel sílu a schopnosti této bylinky, jistě ví své… i já…

 

Ležíc zanořená v babiččině grymoáru byla jsem celou bytostí pohlcena účinky mandragory. Už jsem o ní slyšela, ale všechno, co jsem právě vstřebávala, jsem o ní rozhodně nevěděla. Takhle mě našla Kamila, kterou jsem čekala a kterou vlastně už virtuálně znáte.

„Člověče, jak dobře znáš mandragoru?“ ptám se Kamily místo pozdravu.

„No, jen co o ní čtu – není k dostání, roste prej někde v Chorvatsku.“

„Hele, tady se říká: Mandragoru kdo vlastní rukou z hlíny dostane a zdraví své při tom uchová, věrného pomocníka a věčnou ochranu ku sobě přivolá... nebo: Jest nad slunce jasné, že ona moc byliny je v kořeni podoby lidského těla... a hele a tady: Kdo s dílem kořene mandragory pod hlavou spočine, tomu žádná z otázek nejasnou nezvostane…“

„Ty bláho, kde k ní přijít?“ zajímalo mě.

„Ukaž?“ začetla se i Kamila.

m„Hmm a taky se tady říká, že tě, když nejsi vyvolená, může praštit, nebo že řve, když se vyrývá. Představa, že na mě huláká nějaká kytka, ve mně okamžitě vzbuzuje vizi dalšího života v pruhovanym mundůru, skotský střiky a kilo diáku denně. Díky, nechci! Ještě že to tady nejde najít.“

„Omyl, tady se říká, že roste i u nás, ale hlavně na rumništi, který musí bejt u hřbitova. O jednom vim!!“

„NEJEDU!“

Za deset minut jsme seděly v autě a řítily se do starých Ďáblic, kde je na soukromém pozemku, těsně u hřbitova, parádní rumniště. Majíce obě letní šatičky a lodičky, vybaveny zahradním hrabátkem, jsme na opuštěném pozemku začaly hledat kýžený trs.

Nutno podotknout, že na vlastní oči jsme mandragoru neviděly ani jedna nikdy. Ovšem našly jsme si na netu mnoho obrázků, abychom se nezmýlily.

ma

„Ty lidi jsou prasata, to je neskutečný. Zajímavý, co všechno jsou schopný vyhodit. Hele, nepotřebuješ jednu botu?“ snažila jsem se nadlehčit situaci, neb Kamila vypadala velice nervózně.

„Potřebuju dvě! Na jedný mám trvale nalepenej kus asfaltu a druhé brzy odpadne podpatek, ty dobrodruhu! Mám asi tři sta puchejřů od kopřiv!!“

„A já mám mandragoru!!!“

„NEHRABEJ NA NI!!! CO KDYŽ TĚ PRAŠTÍ!“

kamilaUskočila jsem od tajemného trsu. Na to jsem zapomněla, kurnik. Obě jsme užasle stály nad bylinou a zíraly na ni. Vypadala přesně jako obrázku.

„Hele, tak já vezmu klacek a budu opatrně rejpat jo… ty poslouchej, kdyby mě praštila, tak…“

„Mlč, nebo jedu domů!!“ Kamila zavřela oči a téměř po lokty si napěchovala prsty do uší.

„Tak dělej!“

Napnutá jako struna jsem oparně a v uctivé vzdálenosti zasunula klacek do země těsně vedle mandragory. Pomaloučku jsem páčila trs nahoru. Přitom jsem se snažila naslouchat, jestli kytka nezačíná vydávat zvuk.

Kdyby na mě v ten moment někdo vybafnul, tak mám okamžitě vlasy bílé jako Děda Mráz a spoďáry jako brankář Bohemky v dešti.

„POČKEJ!!“

Lekla jsem se, že se mi otočil krevní oběh...

„Ježiš co je?“

„Neslyšíš něco?“

Pustila jsem se klacku a odstřelila metr stranou.mad

„Řvala?“

„Já nevim – něco jsem slyšela a brní mě noha. Strašně.“

Zatímco se Kamila zbavovala mravenců, kteří jí cestovali vesele po nohách, povolila mandragora.

„Sláva! Mám ji a jsem živá!! Jsme vyvolený!!“

Při veselém tanci kolem úlovku jsem si rozřízla nohu o vyhozenou dlaždici.

Kořist jsme vyfotily a pro jistotu zaslaly fotografii kamarádu Honzovi z Čarodějného krámku v Jindřišské ulici.

Štěstím bez sebe jsme špinavé a vystresované jely domů. Připadala jsem si jako král, co se vrací z vyhrané bitvy.

Uvítací ceremoniál se ovšem nekonal. Nejenže jsem ve spěchu zapomněla vyndat z trouby šunkafleky, které výrazně navoněly celou ulici, ale navíc mi přišla i SMS od Honzy.

„Kupte si buřty, holky – tohle je nádhernej křen! Ale klidně si přijeďte, mandragoru tady mám!“

Pro mandragoru jsme si nakonec opravdu jely k povolaným.

Spát jsme s ní zkusily obě. A to tedy vážně funguje. Hned zítra se dozvíte, jak funguje mandragora a jak je to doopravdy tajemná bylina.

Bude to konec bylináře.

Reklama