Svatba je životní událost, na kterou se nezapomíná. Někoho potká v životě jen jednou, někdo se vdává či žení víckrát. Ale každý asi v den svatby věří, že je to jeho poslední... Stejně jako třicetiletá Anežka. Vdávala se před pár dny a byla to krásná svatba.
Anežka žila s Honzou skoro devět let, než se rozhodli vzít. Oba už totiž touží po miminku, a hlavně to bylo důvodem, aby se stali manželi. A tak Anežka před rokem začala svatbu plánovat. Nepřeháněla to, ani neměla žádné extravagantní požadavky, jen chtěla mít všechno hezky a bez stresu přichystané, aby se březnová svatba povedla.
|
Přečtěte si také: |
|---|
A dopadlo to skvěle. Hostů bylo kolem dvaceti, jídlo i svatební koláčky jim chutnaly, slavilo a tancovalo se až skoro do rána. Taky nevěstiny šaty, účes a kytice byly dokonalé. „Myslím, že to byla opravdu pohodová svatba, všichni si ji užili, možná i proto, že jsme po svatbě byli všichni ubytovaní v hotelu nad restaurací, takže nikdo nemusel odjíždět.
A tak nejhorší část svatby nastala až druhý den dopoledne, když jsme v hotelovém salonku vybalovali svatební dary...
S rodinou jsme byli na darech domluvení, naši nám koupili nový stůl do kuchyně a Honzovi rodiče zase novou manželskou postel. Ostatním jsme říkali, ať nic nevymýšlí, že vlastně nic nepotřebujeme, vždyť už spolu bydlíme takovou dobu, a když už by nám chtěli opravdu něco dát, ať nám přidají peníze na svatební cestu, že to nejvíc oceníme.
Hnědé nádobí
Mě vůbec nenapadlo, že ještě v dnešní době někdo koupí ke svatbě „překvapení“, když je všechno tak drahé a navíc většina mladé generace má úplně jiný styl než naše matky, tety a babičky. Ale samozřejmě to přišlo!
Mezi dárky jsme našli skleničky na šampaňské (ty se určitě hodí) nebo ubrus (docela se mi líbí) a taky „úžasnou“ sadu nádobí. Ve velké krabici byly talíře všech velikostí, hrníčky s podšálky, mísy, mističky, konvice... prostě celá sada asi 80 kusů příšerné hnědé barvy, která je už od pohledu hnusná. Hrůza!
Byla jsem asi trochu v šoku, nezmohla jsem se na slovo, jen jsem nevěřícně zírala. A slova se ujala mamčina teta: To je krása, viď, Anuško, takové nádobí určitě ještě nemáš!
To je pravda. Jen jsem přikývla, a pak naštěstí začal mluvit Honza. Přece jsem tetičce nemohla říct, že tohle bych si nevzala, ani kdyby mi za to někdo zaplatil! Bylo mi jí líto, měla z toho takovou radost...
Svatba se ale povedla, to je hlavní. A já jsem si jistá, že tohle nádobí nikdy nevybalím.“
Nový komentář
Komentáře
myslím, že na svatbě se vždycky najde alespoň jeden dar, který se manželům nehodí či jim nepadne do oka nebo už jeden takový dostali a všichni víme, že novomanželé nejvíce uvítají penízky. Jen si člověk říká, že to není moc osobní ani nijak překvapivé, ale je jasné, že novomanželé opravdu nejvíce ocení ty penízky
myslím že jako většina manželů jsme taky dostali pár darů co by jsme si zrovna nekoupili, ale každý má jiný vkus a jak se říká darovanému koni se nedívej na zuby
Svatby mám ráda:)
Jo nejlepší je dát peníze, těma se nic nezkazí.
Nejlepší jsou stejnak peníze, aby si mohli koupit sami co chtějí a potřebují :-)
Nejlepši je, když se vždycky dohodnou co chtěji
Peníze to jistí :-)
Darovanému koni...
Taky se vždy ptáme, co by novomanželé chtěli. Přece jen peněz není tolik a chceme dárkem potěšit
Svatební dary = milé či nemilé překvapení. Lepší jsou peníze nebo rozumná domluva.
nejlepsi je dat penize
někdy v budoucnu.. snad
taky snad až někdy v budoucnu :-)
už si nevzpomínám ani na dary,natož na svatbu... je to strašně dávno
Svatbu jsem měla hezkou, ale už je to strašná doba.
My dostali peníze a bylo to vyřešené
Vdaná nejsem, ale vím, jako moc těžko se kupují dárky- ať už na svatbu, nebo na výročí apod. těm, co spolu již nějakou dobu žijí, a mají "všechno" zařízené. Proto se nebráním dárkům- penězům, oslavenec si koupí co uzná za vhodné a jistě to udělá více užitku, než 3 váza do rohu...
už je to hodně let, ale myslím, že dary byly celkem v pohodě
svatba neni mym snem : )
Moc si nepamatuji jaké dary jsme dostali