Vyvrátila sice domněnky, že by mohla být Barunčinou matkou sama vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská, ale dospěla k závěru, že by jejími možnými rodiči mohli být Kateřinina nevlastní sestra Dorothea von Biron a český šlechtic Karel Jan Clam-Martinic. Stopy o původu ale byly zahlazeny tak pečlivě, že se to s určitostí tvrdit nedá!

V rodě paní kněžny panoval takový hezký kolorit, že kromě řádných manželských potomků v něm přicházely na svět i děti nelegitimní. Průkopnicí v této rodinné tradici byla sama vévodkyně Dorothea von Medem, Kateřinina matka, a tedy díky své nejmladší dceři i pravděpodobná babička Barunky Panklové alias Boženy Němcové. Osudy této dámy byly vskutku pestré a mnohdy obestřené rouškou tajemství.

61aa40b21b102obrazek.pngFoto: Mladá Dorothea von Medem
Angelica Kauffmann, Public domain, via Wikimedia Commons

I Dorothea von Medem (1761-1821) byla podobně jako její dcery mimořádnou osobností přelomu 18. a 19. století. Narodila se v Kuronsku, což je název pro historické území v dnešním Lotyšsku. Oplývala krásou a šarmem a díky skvělé výchově a vzdělání se dokázala s nevšedním půvabem pohybovat mezi umělci, filozofy i politiky.  Mezi její obdivovatele patřili například J. W. Goethe, Immanuel Kant, pruský král Fridrich II. Veliký, car Alexandr I.  nebo hrabě Kinský, který ji považoval za nejpůvabnější ženu, s níž se kdy setkal. Portrétovali ji přední malíři své doby, jeden z nejkouzelnějších obrazů je od renomované malířky Angeliky Kauffmann.

sas.jpgFoto: Portrét Petra Birona (1724-1800)
Friedrich Hartmann Barisien, Public domain, via Wikimedia Commons

V osmnácti letech se Dorothea provdala za pětapadesátiletého vévodu Petra Birona. Ten, ač se ženil už potřetí, stále neměl žádné legitimní potomky. Tento hlavní úkol Dorothea splnila! Uvádí se, že mu porodila pět dětí. O dvou z nich neexistují žádné informace. Jedním z nich byl vytoužený syn, který zemřel coby tříletý, o dcerce Charlottě se toho ví ještě méně. Dospělosti se dožily tři dcery – Kateřina Vilemína (1781–1839), známá „paní kněžna“ z Babičky B. Němcové, Marie Luisa Paulina (1782–1845) a Johanna Kateřina (1783–1876).

61aa4195a0317obrazek.pngFoto: Nejstarší dcera Kateřina Vilemína Zaháňská v 18 letech (1799)
Josef Grassi, Public domain, via Wikimedia Commons

Dcery byly krásné po mamince, ale vychovával je především milující stárnoucí tatínek. Zpočátku v Kuronsku, poté v Zaháni ve Slezsku, které tehdy patřilo Prusku, a pak v Náchodě, který spolu s Ratibořicemi a Rýzmburkem zakoupil ve veřejné dražbě. Dorothea von Medem se o své dcery příliš nezajímala a mateřskými povinnostmi se nezatěžovala. Pro dcery byla cosi nedostižného, představovala krásnou éterickou vílu, která se náhle zjeví, zahrne je polibky a dárky a opět zmizí. Nepředstavovala pro ně žádnou jistotu, tou byl jejich starý otec. Dorothea často cestovala, užívala si. Střídala zámky i milence. Jeden z nich, polský hrabě Alexandr Batowski, se stal otcem její poslední, čtvrté dcery Dorothey (1793–1862), která byla o 12 let mladší než nejstarší Kateřina Vilemína. Nemanželské děti se obvykle rodily tajně a byly pak dávány na vychování do spolehlivých, většinou šlechtických rodin. V tomto měla Dorothea von Medem velké štěstí, nemusela nic tajit nebo se vzdávat dítěte. Petr Biron byl formát, rozvádět se už ve svých letech nemínil, a tak nemanželskou Dorotheu legitimizoval. Miloval ji jako vlastní a ona milovala jeho. Když v roce 1800 zemřel, zanechal svým dcerám značný majetek.

sasa.jpgFoto: Druhá dcera Marie Luisa Paulina Zaháňská
Brown, Public domain, via Wikimedia Commons

Jedním z dalších milenců Dorothey von Medem se stal švédský generál a diplomat Gustav Armfelt. Tohoto rodinného přítele na čas pověřila dokonce správou svých statků. Vzdělával a staral se i o její dcery. V případě Kateřiny Vilemíny, která byla o 24 let mladší než on, tak dokonale, že s ním otěhotněla. Tajný porod nemanželské dcery Gustavy proběhl v Hamburku a byl tak komplikovaný, ba přímo „zfušovaný“, že už pak Kateřina Vilemína Zaháňská nemohla mít další děti. Gustava byla dána na vychování do švédské aristokratické rodiny spřízněné s jejím otcem. Svou pravou identitu se dívka dozvěděla ve svých 15 letech, ale sama se rozhodla, že na svém životě už nic měnit nechce.

61aa425ba4573obrazek.pngFoto: Třetí dcera Johanna Zaháňská
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Kateřina Vilemína, která se později starala o jiné schovanky, svého nerozvážného kroku do smrti litovala. Mít nemanželské dítě bylo ale i ve šlechtických kruzích bráno jako něco nepatřičného. Skutečnost, že tedy už nemohla mít vlastní děti, jednoznačně vylučovala domněnku, že by mohla být vévodkyně Zaháňská matkou Barunky. Také poslední dcera pojmenovaná po matce Dorothea, provdaná už v šestnácti letech za synovce francouzského politika Charlese Maurice de Talleyrand-Périgorda, měla údajně kromě vlastních i několik nemanželských dětí a mezi nimi snad i naši slavnou spisovatelku. O tuto dívenku, která se jí dost podobala, Dorothea neprojevila nikdy zájem. Zamést stopy dostala od své stárnoucí matky, tedy babičky dítěte, za úkol Kateřina Vilemína Zaháňská. A úkol splnila dokonale!

dr.jpgFoto: Vidíte tu podobu? Čtvrtá dcera Dorothea von Biron
François Gérard, Public domain, via Wikimedia Commons

Ještě pár slov o Dorothee von Medem. Nebyla typickou nenápadnou šlechtičnou, která by se zabývala pouze vyšíváním, četbou, malováním nebo hrou na hudební nástroj. Měla kromě toho i trochu jiné zájmy, ostatně jako i později její krásné dcery. Ráda cestovala a byla ozdobou mnoha evropských šlechtických salonů. S oblibou psala dopisy a deníky, které se dochovaly a které ukazují reálný způsob života své doby. Údajně tím strávila nejméně čtyři hodiny denně! Dnes by nejspíš byla emancipovanou ženou, nerodila by děti, nebo by mateřství odkládala. A možná by slavila úspěchy na poli literárním či pracovala v médiích…

Po sňatku své nejmladší dcery Dorothey s Talleyrandovým synovcem, hrabětem Edmondem de Talleyrand-Périgord se na čas přestěhovala do Paříže, kde měla intenzivní vztah se starým vévodou Talleyrandem. Zemřela v šedesáti letech na svém zámku v Löbichau…

anna.jpg
Foto: Portrét Dorothey von Medem (1761-1821) 
Marcello Bacciarelli, Public domain, via Wikimedia Commons

Zdroje info: Sobková, Helena: Dorothea, vévodkyně Kuronská, 2010, Čermák, Otomar: Lásky princezen kuronských, 2011
 
Na našem webu jste si mohli také přečíst:

„Paní kněžna“ Kateřina Vilemína Zaháňská
Angelika Kauffmann, „dokonalá žena“
Mohla být Barunka Panklová nemanželskou dcerou Dorothey de Talleyrand-Périgord?

Reklama