V poslední době se roztrhl pytel s texty o Masarykových pozdních láskách, o tom, že si nechal v kmetovském věku zamotat hlavu románky s mladšími ženami. Nejspíš se chce dokázat, že to nebyl žádný suchar, ale člověk z masa a kostí. A vůbec – píše se hodně i o dalších členech jeho početné rodiny a začíná se také zpochybňovat Masarykovo češství, počínaje jeho maminkou.
Masaryk se nikdy netajil, že na něj měla jeho matka větší vliv než otec, že – doslovně – „kápo v domě byla maminka“. Ve svém životopise z roku 1875 napsal: „matka je Němka“. A o mnoho let později ale zase, že „rodem jsem čistý Slovák, bez maďarské či německé příměsi. Matka hovořila lépe německy než česky“.
Kdo byla ona matka našeho „tatíčka“ a jaké národnosti tedy vůbec byla? Narodila se jako Terezie Kropáčková v roce 1813, tedy před dvěma sty lety. Vyrůstala mezi německými obyvateli Hustopečí – ostatně jak jinak. V češtině se vlastně zdokonalovala až jako dospělá prostřednictvím svých dětí. Její otec prý patřil mezi zámožné hustopečské občany, když však zemřel a brzy ho následovala i jeho žena, Tereziina maminka, nastaly sirotkům krušné časy. Terezie šla do služby jako kuchařka nejdříve ve Vídni a pak v Hodoníně.
Samozřejmě sloužila v německých rodinách. Když se Tomáš Masaryk narodil, bylo jí už 37 let, její manžel byl o deset let mladší. A protože začal Masaryk chodit do německé školy a později i německého gymnázia v Brně, někteří pisatelé rádi zdůrazňují, že byla Němka. Ostatně slova v Masarykově prvním životopise tomu trochu napomáhají. Ale hrálo se tehdy v době Rakouska či o pár let později Rakousko-Uherska oficiálně na nějaké národnosti?
No tomto místě kdysi stával rodný dům TGM - ostatně pamětní deska to připomíná
Někteří autoři také rádi zpochybňují otcovství Jozefa Masárika (či Masaryka). Musel to být přece někdo ze zámožných hodonínských Němců, u nichž Terezie sloužila! Dokonce se objevily teorie, že je Masaryk šlechtický levoboček! Přece otcem nemůže být negramotný čeledín a panský kočí, kterého psát naučil až jeho syn! Masarykovi měli celkem pět dětí, naživu však zůstali jen Tomášovi mladší bratři Martin a Ludvík. Maminka Masaryková (prý měla ještě jedno nemanželské dítě ve dvaceti, ale to ve čtyřech měsících zemřelo) měla ráda všechny své syny, ale Tomáš jí byl nejmilejší.
Byla to určitě zásluha maminky, že Tomáše i jeho mladšího bratra Ludvíka poslali rodiče na studia. Na nich se už ale synové-studenti o sebe museli postarat sami. Jako uctívaný prezident na své bratry a vůbec dětství často vzpomínal, když spolu s Karlem Čapkem psali Hovory s TGM.
K trvalé výzdobě prezidentovy ložnice v Lánech patřila maminčina fotografie, kterou měl na polici vedle fotografie své dcery Alice.
Nejznámější Masarykova socha je pochopitelně v jeho rodišti Hodoníně
Na maminku vzpomínal i v posledním období svého života po své abdikaci. Jednou například dostal velkou chuť na „sléžky, jak je dělávala maminka“. V Lánech to byl trochu problém, protože v kuchyni přesně nevěděli, co tento specifický moravský název znamená. Nakonec zjistili, že jsou to bramborové šišky s mákem (Nevím, jak vy, ale my jim teda doma říkáme šulánky.) a pan prezident si opravdu na svém zamilovaném jídle mohl pochutnat …
Motto na pomníku - jedno z mnoha Masarykových oblíbených
Foto: Antonín Kučera
Nový komentář
Komentáře
U nás to jsou šišky s mákem.
Jsem ráda,že jsem se mohla dozvědět o Tomášovi mamince.
Taky doma říkáme šlejšky s makem.
Článek pěknej.
Děkuji Rose Glorii. Už si ani nepamatuji, že jsme brali takovéhle poměry mezi větama
A to jsem si o sobě myslela, že jsem dobrá češtinářka
U nás se těm šiškám říká šudlíky a dělají se k tomu i taštičky s povidly a těm se říká dedéle
U nás se těm bramborovým šiškám s mákem říkalo "šlejšky". Byl to název východočeský.
Kropáčková je opravdu ryze německé jméno! Ostatně, i kdyby byl Indiánka, na velikosti Masaryka to nic nemění.
Bydlím mezi Hustopečemi a Hodonínem, takže kovářova kobyla...
Hodně informací o jeho rodině jsem ani nevěděla, takže díky.
Vědci: Otcem Masaryka byl možná rakouský císař František Josef I ...
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=6&cad=rja&ved=0CFMQFjAF&url=http%3A%2F%2Fbrnensky.denik.cz%2Frozhovor%2Frozhovoro_historik_vykoupil_ma.html&ei=TqGQUcSSFoeqtAay0oGgDA&usg=AFQjCNE2NnUMOTdcQoCUeaBvGlwLDN8_kg&sig2=vcUaUpthwguu_jwl0U58uA&bvm=bv.46340616,d.Yms
Čárka se píše, stojí-li zkratka před hlavní nebo vedlejší větou uvozenou spojovacím nebo vztažným výrazem
I kdyby Němka byla, je to jedno, za člověka mluví činy nikoliv rodiče.
jinak opět super článek, schválně se zajdu podívat, co je napsané na soše u nás, také tu jednu máme
gerda — #3 jj
http://www.lib.cas.cz/aleph-google/KNA01/00065/08/000650814.html
"Zapomeňte na poučku sdělovanou pro zjednodušení žákům na nižším stupni
základní školy. Čárka se před spojkou „a“ klade poměrně často. A to
v následujících případech:
1) Spojuje-li vedlejší a hlavní větu.
2) Je-li mezi větami jiný než slučovací nebo způsobový poměr.
Příklady ad 1)
Zatlačil do dveří, které lehce zavrzaly, a vstoupil do sálu.
Nedával pozor, když se látka probírala, a teď nic neumí.
Příklady ad 2)
Byl tvrdohlavý, a proto neústupně trval na svém. (důsledkový poměr)
Nabízíme zájezdy do Španělska, Itálie, a dokonce do Egypta. (stupňovací
poměr)
Přijít samozřejmě můžete, a to v odpoledních hodinách. (vysvětlovací poměr)
Znal mě, a přesto se ke mně nehlásil. (odporovací poměr)
Došel nám benzin, a tak jsme zastavili u pumpy. (důsledkový poměr)
ALE:
Utáhl obvaz a tak zastavil krvácení. (způsobový poměr – tudíž bez čárky)
Spojení „a tak“ může znamenat buď důsledkový, nebo způsobový poměr – je třeba
to rozlišit."
luneta — #2 někdy ano a v tomto případě by se mi zdála na místě, bděte už je totiž zas další požadavek a nepatří k předešlému. Vlastně by měla být předešlá věta ukončená tečkou a když není, tak by ji měla nahradit čárka. Aspoň to tak teda cítím. Ale to je jedno, nebazíruju na tom.
On těch myšlenek měl hodně, tak to asi stručně nešlo.
gerda — #1 před a se čárka nepíše
já teda nevím, ale ten nápis na pomníku....nemá být před "a bděte" čárka?