„Už jsou to čtyři měsíce, co mi Lukáš sdělil, že uklouznul s kolegyní z práce. Prý mě miluje, nic to neznamenalo a bude rád, když mu odpustím a nebudeme rozbíjet rodinu. Hodně mě to naštvalo a ranilo, ale nakonec jsem se nechala přemluvit. Nechci řešit rozvod, péči o děti, stěhování apod. Jenže můj pohled na Lukáše se úplně změnil a já bych byla radši, kdyby mi nic neřekl,“ tvrdí Denisa.
Foto: Shutterstock
Ta sice předstírá, že svému muži odpustila, aby si děti ničeho nevšimly, ale ve svém nitru to vyřešené nemá. Cítí zášť, odpor, zradu i strach, že by se to někdy mohlo opakovat. Zvlášť když Lukáš se svým úletem pracuje v jedné firmě.
„Jemu se možná ulevilo, že se svěřil, ale já se od té doby cítím akorát hrozně. Jestliže to pro něj nic neznamenalo, uvítala bych, kdyby mi nic neříkal. Teď musím jen myslet na to, jak to dělali a co když to přeci jen nebylo naposledy,“ říká.
Doma se Denisa snaží přetvařovat, ale mnohdy se neudrží a svému muži v rámci hovoru odsekává, je bez nálady a při milování se cítí nepříjemně a myslí na tu druhou ženu.
„Jsou to už čtyři měsíce a občas mě přepadají myšlenky, že bych mu nejradši zakroutila krkem jenom za to, že někde nechává povalovat špinavé ponožky. Dělal to i dřív, ale takové pocity vzteku to ve mně nevyvolávalo. Doufám, že bude platit, že čas všechno zahojí, jinak si nedovedu představit, jak v takovém vzteku strávím zbytek života,“ uzavírá Denisa.
Zdroj: respondentka Denisa
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Máme krásný vztah a nikdy bych svou ženu nepodvedl. Bavíme se spolu i o nevěře. Řekla mi na rovinu: kdyby se nedej bože něco stalo, hlavně se nezamiluj a hlavně mi o tom neříkej.
To je dobrá že s nim dokáže po tom ještě nejen bydlet, ale dokonce mít sex. To bych nedala. Pro mě je nevěra to nejhorší co může ve vztahu nastat. A vím, že bych to nezkousla, neodpustila. Byl by konec.
Naprosto souhlasím se všemi názory zde uvedenými. A paní úplně chápu. Bohužel se chlapům asi hodně uleví, když to hodí na svou partnerku - zažila jsem to už několikrát - musím však podotknout, že čas vůbec nic neléčí (aspoň tedy v mém případě vůbec, naopak je to čím dál horší, jedinou výhodu mám v tom, že jsem už stará, takže už to nehodlám zkoušet znovu, vím, že by se neměli všichni házet do jednoho pytle, přesto si myslím, že jsou v tomto ohledu úplně všichni stejní).
Á další pán, který je upřímný a charakterní a před manželkou nemá žádné tajemství, idiot.
To není chlap, ale idiot. To se neříká. To je až infantilní.
No, klesl v jejich očích. Je to pejsek, který si odskočil vedle. Je to, Bohužel, dost časté. Ale klasik Plzák má pravdu: zatloukat, zatloukat! Když se nenajde nějaký dobrák, který to práskne a nenasadí tím brouka do hlavy, tak nevěry prochází ....
On si ulevil tím, že to hodil na ni. Že on si radši nenašel nějakou dutou vrbu, když to nemohl vydržet. Udělal to nejhorší, co mohl. Přece, když to pro něj nic neznamenalo, nemuset se svěřovat a "ulevovat si".