Mirka potkala v parku. Zrovna odcházela od lavičky, na které dočetla knihu, když za ní vyběhl mladý muž a podával jí telefon. V tom rozčarování nad osudem hlavní hrdinky ho tam úplně zapomněla. Když se zachránce zeptala, jak se mu může odvděčit, jen se usmál a řekl, že by ho mohla pozvat na kávu. Ráda přikývla. V té chvíli už nešlo o pouhou vděčnost. Ten muž se jí líbil.
„Měl nádherný úsměv a takový nepopsatelně odzbrojující pohled. Až se mi podlamovala kolena. Cestou do kavárny jsme si povídali a já cítila, jak mi v břiše létají motýli. Po pouhých dvou hodinách mi přišlo, že ho znám roky. Měl stejné zájmy, názory, byl galantní… To je ten, na kterého celé roky čekám, běželo mi hlavou. A tak jsem mu dala své telefonní číslo a brzy s ním šla na druhé rande,“ popisuje Eliška s tím, že se jejich známost i nadále vyvíjela dobrým směrem. Brzy si musela přiznat, že je do něho zamilovaná až po uši.
„Konečně jsem poznala chlapa, o kterém bylo možné říct, že ženě rozumí. Nebo se o to alespoň snaží. Vždycky přesně věděl, co říct, jak se zachovat. A jak nádherně líbal! Žádné oslintávání, jazyk až na mandlích a podobně, jak jsem znala doposud. Bylo to tak procítěné, něžné a zároveň vášnivé. Jenže tím to taky končilo. Já už bych byla bývala nejraději pokročila k odvážnějšímu mazlení, ale on to vždy tak nějak podivně ukončil v nejlepším. I když mě to trochu štvalo, říkala jsem si, že je zbytečné tlačit hned na pilu. Samozřejmě mi ale hlavou jely scénáře typu – má ho malého, je impotent, nebo snad gay?“ svěřuje se Eliška.
I když se snažila nepřipouštět si ani jednu z těch možností, pořád je nedokázala nadobro vytěsnit. A tak svého přítele postrčila k činu. „Když mě přijel vyzvednout, otevřela jsem mu jen v prádle a pozvala ho dál. Šel, ale bylo na něm vidět, že není úplně ve své kůži. Vše vygradovalo, když jsem začala svlékat i jeho. Najednou mě chytil za ruku a řekl, že se mnou musí o něčem mluvit,“ popisuje Eliška, které se v tu chvíli zastavilo srdce. Trnula, s jakou jobovkou přijde. Co se vzápětí dověděla, to jí ale vyrazilo dech. Zjistila, že nechodí s Mirkem, nýbrž s Mirkou.
„Oznámil mi, že ačkoli se vždy cítil být mužem a dnes jím po operaci také je, narodil se jako holka. Chtěl mi to prý říct už dřív, ale pořád nějak nenacházel odvahu. V tu chvíli mi už bylo naprosto jasné, odkud čiší jeho empatie a porozumění ženám! Ten den jsem se s ním loučila s tím, že musím vše nejprve vstřebat, promyslet, jak dál. Přeci jen tohle člověk nezažívá každý den,“ přiznává Eliška, která se ale stále ještě nedokázala rozhodnout, zda dá jejich vztahu šanci.
„Na jednu stranu je mi s ním fajn, klape nám to. Ale na druhou stranu, nějak se nedokážu přenést přes to, že byl ještě před pár lety holkou. Možná je to maloměšťácké uvažování a předsudky, ale zkuste to z hlavy jen tak vymazat,“ kroutí hlavou Eliška.
Nový komentář
Komentáře
Což to se dá zkousnout.... ovšem jestli ta žena touží po dítěti, tak ho asi s ním/ní mít nebude. Bude... ale maximálně ze zkumavky...
ssi bych zareagovsla úplně stejně a vypadala bycg minimálně měsíc jak opařená!
Ti motýli v břiše.... to už jsem četla dřív. Možná nejednou.
To by byl šok.
To jsem si oddychla, už jsem si myslela, že má AIDS, tenhle problém je brnkačka, možná si bude moct vybrat i velijkost, jako je to u silikonů.
No tak jestli má Mirek všechno, co má chlap mít a jestli všechno funguje, jak má, tak bych to neřešila, když si s ním tak rozumí a je do něj zamilovaná
Jinak by mě opravdu zajímalo, jak se z ženské udělá chlap - obráceně to je asi jednoduché - něco se ufikne, něco naroste
, ale jak ženské vyrobí mužské pohlavní orgány? Zajímalo by mě i, jak to pak vypadá, ale nemám teda odvahu to někde hledat, kdo ví, co by na mě vyběhlo
Možná to vypadá blbě, když se s tím chudák Mirek bojí vytasit
Ale tak což, hlavně, aby to fungovalo 

Těžké dilema