Byl jednou jeden mladý muž, který jedné noci zjistil, že s jeho sexuálními preferencemi není všechno v pořádku. Přečetl si totiž takovou divnou knihu a vůbec nebyl rád, že ji vzal do ruky. Chtělo se mu zvracet a skoro plakal nad svým budoucím osudem. Zjistil, že je velmi vzrušený, když čte o ponížených a mučených ženách a dívkách, a jeho hlavou probíhaly hrůzné představy, jak v parku po nocích číhá na mladé mámy od rodin, unáší je do temného sklepení, aby k ránu po celonočním řádění zakopal jejich mrtvoly do blízkého kompostu. Pevně se rozhodl, že nebude zločincem a že bude se svými představami bojovat; že se nepostaví po bok Jacku Rozparovači, Alžbětě Bathoryové a spol. Ani ve snu ho nenapadlo, že může být všechno jinak. Kdo by mu to také řekl, informační bariéry teprve nesměle padaly a on neměl ani ponětí o tom, že existuje něco jako...
Ale nepředbíhejme…

Náš mladý muž bojoval statečně, našel si dívku, se kterou si velmi rozuměli, zapomněl na své sny a noční můry, kdy se budil s potem ve tváři poté, co se mu zdálo, že spáchal další ohavnost. Čas pokročil ještě dál a byla svatba.

Oba mladí manželé žili spokojeně a spořádaně, narodil se jim krásný synáček a jejich život začal pomalu, nenápadně, zklouzávat do jistého, ne nepříjemného, stereotypu. A byly tu zase, ty ohavné představy, jenomže teď nabyly konkrétnějšího rozměru.
Byla tu ONA, jak by JÍ mohl něco takového udělat, vždyť ji miluje … a co když se jednou neudrží a udělá to, ztratí ji, hrůza, děs, krize.

Tentokrát náš mladý muž svůj boj s jeho černým já málem prohrál, jedné noci si otevřel okno, napsal dopis a vykročil. Jako zázrakem se probudila ONA, šance, že se to stane, byla minimální, vždyť to byla vždycky jeho spící princezna … zjistila, že on nespí po jejím boku … možná něco tušila … vyřítila se do obýváku v poslední chvíli. Mladý muž díky své ženě vyhrál, alespoň prozatím.

Když se trochu srovnal s tím, co se vlastně stalo, rozhodl se jednat. V té době se rozšířil internet, pro někoho nástroj ďáblův, pro jiného spása. Našel, co hledal. Bylo mu divné, že ti lidé si o „těch věcech“ vyprávějí veřejně, že se nebojí, vždyť tenhle píše, jak zbičoval svou dívku a jiný, že jí ... no to není možné … nevydržel a zeptal se. Měl štěstí, že narazil na člověka, který věděl a uměl vysvětlit. Mladý muž nechtěl věřit, ale ostatní mu to potvrdili.
„My ty holky mučíme, protože se jim to líbí a chtějí to,“ znělo mu odevšad, z každého kouta. „Však se jich zeptej.“ Udělal to. A konečně pochopil. Sice mu stále unikalo, jak je možné, že to funguje i obráceně, že jsou ženy, které mučí a ponižují muže, a těm mužům se to líbí, ale tím se nezabýval. Nejvíce ho fascinovala jedna myšlenka, některé ty páry se vroucně milují, vlastně skoro všechny a při tom si dělají takové věci … a jsou šťastní. A nejsou zločinci. Záviděl jim.

Do jeho života opět zasáhli „ti z internetu“. Navedli ho, aby se doma konečně přiznal. Nechtěl, bál se, že JI ztratí a synáčka ... a všechno.
Ale odhodlal se. A děly se věci…
„Ale proč jsi to neřekl dřív ?“ To bylo první co uslyšel.
Ta noc byla dlouhá, povídat si přestali až za svítání.
„Poprosíme babičky, aby nám příští týden pohlídali malého a zkusíme si hrát,“ řekla a v očích jí svítily malé ohníčky. „Myslím, že se mi to bude líbit.“
Mladý muž nevěřil, že se to všechno opravdu stalo, ale byla to pravda.

A zase šel čas. U mladých manželů v ložnici se začaly občas dít věci, o kterých náš mladý hrdina snil, snila o nich i ONA, ale celých šest let to nedokázali jeden druhému říci. Byli teď ještě více šťastní. Jejich nový společný zájem jim přinášel mnoho rozkoše a nových zážitků, poznali nové lidi, nové prostředí, ale i nové problémy.
Babičky začalo zajímat, proč už nemohou hlídat malého doma, ale proč musí jezdit on k nim. A proč tak často, nedávno to bylo tak jednou za čtvrt roku, a teď…
Synáček občas babičkám vyprávěl, že je príma, že má maminka vlásky jako havran a že k nim občas na návštěvu chodí moc hezké a hodné tety. ONA potřebuje i ženy. JEJÍ splněný sen…

Pravda by babičky ranila, to mladý muž zjistil záhy. Pokoušel se navést hovor na různá související témata, jako že to a to četl a to a to viděl, vždy se setkal se zavržením a protesty. Je tedy třeba lhát.
Nechce, ale musí.
Synáček nesmí nic vědět, je na to malý a to už nemluvě o malé holčičce, krásném miminku, co se jim nedávno narodilo.
Pokud to bude možné, nikdy se ti dva nesmí dozvědět, co ukrývá velký černý kufr, ležící zamčený v úložném prostoru postele rodičů.
Ale ono to půjde. Velmi se milují, daleko víc, než když žili „vedle sebe.“
Jsou šťastní.
Pohádka? Ale vůbec ne…

 

 

         
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY