cc304b8b51d54-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Veronika není žádná puritánka, ale nikdy by ji ani nenapadlo, aby se po bytě producírovala nahá. Tím spíš, když je tam přítomen ještě někdo jiný. To Michal je její přesný opak. Oblečení odhazuje, kdykoli to je jen trochu možné. Je mu neustále horko a bez oblečení má pocit větší svobody. Ona sama by jeho zvyk ještě nějak zkousla, byť jí není příjemné potkávat v bytě naháče. A to ani v případě, že se jedná o jejího přítele. Co jí vadí, to je fakt, že nebere ohled ani na její děti.

Normálně chodí po bytě nahý i před holkami – tříletou Sárou a pětiletou Aničkou. Dost to tedy kvůli mně omezil, ale přesto se kolem mihne jen tak na Adama na můj vkus až příliš často. Když ráno vstane, když jde večer ze sprchy nebo se když se převléká. A já z toho šílím. Nepřijde mi vůbec vhodné, aby se před dcerami obnažoval. Mám strach, aby je to nějak nepoznamenalo. Přece jen je to cizí člověk, i když ho už několik měsíců znají a berou jako součást rodiny. U nás doma bylo něco takového naprosto nepřípustné. Mamka a taťka se zamykali i v koupelně. A aby s námi třeba vlezli do vany, když jsme byli ještě malí? To nepamatuji! Proto se na to teď nedokážu dívat,“ přiznává Veronika.

I pro její dcery byla „strejdova“ nahota nejdřív překvapivá. Nahého muže viděli poprvé. „Nejdřív se chichotaly, ale za pár dní už je to nijak nepřekvapovalo. Přijde jim to asi normální. To stejné říká i Michal. Prý proč by se měl schovávat, protože není nic přirozenějšího, než lidské tělo. Já ale pořád nevím. Mám strach, jestli jednám správně, když v bytě s naháčem děti nechávám. On je jinak suprový. K holkám se chová skvěle. Vůbec tím nechci říct, že by byl nějaký úchyl. Jen je mu příjemně, když se nemusí pařit v oblečení. Nenapadlo mě, že v tom bude chtít pokračovat i ve chvíli, kdy se k němu přistěhujeme,“ kroutí hlavou Veronika, která nechce kvůli vlastnímu štěstí ohrožovat výchovu svých dětí. Zároveň nechce zahazovat hezký vztah kvůli svému stydlivějšímu nastavení. Nedokáže posoudit, na čí straně je pravda. Skutečně je v pořádku, aby děti vídali nahé dospěláky? Nebo by se měly učit, že intimní místa mají zůstat skrytá? Moc ráda by se někoho zeptala, ale jen anonymně. O tomto tématu se stydí i jen hovořit, má obavy z odsouzení nebo výsměchu.

K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:

Bylo již mnohokrát řečeno, že hranice toho, co je pro nás přijatelná norma, jsou vystavěny ze zkušeností a zvyků v primární rodině. Veronika je nyní konfrontována s opačným extrémem. Je dobře, že si svůj odmítavý postoj k nahotě uvědomuje v souvislostech s výchovou a postojem svých rodičů, ale to důležité je uvědomit si své současné potřeby.

Michal v roli biologického „neotce“ evidentně nemá přirozenou brzdu v otázce nahoty před dcerami Veroniky. Teorie o přirozeném vztahu k tělu a nahotě nemusí být přijatelné ani v biologickém rodičovském vztahu. Každý má právo na své pocity studu či nekomfortních pocitů při pohledu na cizí nahé tělo.

Z určitého pohledu se může situace jevit i jako mravní ohrožování dětí, protože pro dcery Veroniky je Michal cizí člověk, se kterým ale žijí ve společné domácnosti. Vztahy a blízkost mezi otčímy a nevlastními dcerami jsou vždy velmi citlivé pole, kde je obzvlášť nutné udržovat jasné hranice.
Veronika je v nevýhodné pozici, kterou nastavilo soužití v Michalově bytě. Lépe se nastavují hranice, pokud jsme ve svém vlastním prostoru. Jako matka svých dcer, která má za jejich vývoj zásadní zodpovědnost, by si měla sama uvědomit, zda je Michalovo chování v pořádku nejen pro ni samotnou, ale zda respekt k cizímu mužskému tělu, který Michal demonstruje svou nahotou, neovlivní jejich budoucí hranice k mužským potřebám.

Na prvním místě by bylo vhodné, aby si Veronika sama upřímně odpověděla na to, jaké pocity v ní Michalovo producírování vzbuzuje, a toto téma otevřela i s oběma dcerami. Současný stav je pravděpodobným předpokladem, že pokud se některá z holčiček svěří kamarádce či jiné dospělé osobě, může situaci řešit přinejmenším sociální odbor a Michalova nahota bude posuzována jinak než „cosi přirozeného“. Zakrytí intimních partií rozhodně výrazně nesníží Michalovu tělesnou teplotu, ale v kontaktu s „nevlastními“ dcerami ji vnímám jako samozřejmost.

7085cde2ae585-obrazek.jpgBc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi.

Vzdělání a odbornost:
Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta.
Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.).
Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem).
Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu.

Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.