Když jsem se chystala na moravské vinobraní spojené s ochutnávkou burčáku, známí i kolegové v redakci mě vyprovázeli slovy: „No počkej, to tě pěkně prožene“. Nic. Efekt byl úplně opačný. Asi jsem mimozemšťan.
Šéfredaktor Radek v minulém týdnu v článku, týkajícím se „drbů z redakce“ „opět“ použil nešťastnou větnou formulaci ve smyslu, že coby kovaná Moravačka jsem začala pohrdat svým rodným krajem. Tak vězte, že ani náhodou! A ona odpověď, že jedu do „řiti“ byla pouze výsledkem mé přepracovanosti, kdy jsem myslela, že nakonec nikam neodjedu, protože všechnu zadanou práci nestihnu. A to by mě tatínek zabil, neb jsem mu slíbila, že mu pomůžeme s vinobraním.
Jako malá jsem tuto činnost nenáviděla, jako velká ji mám ráda, protože po každém vinobraní následuje posezení ve vinném sklípku, popíjení loňského vína – a letošního burčáku.
Na radu „opět“ šéfredaktora Radka jsem se do pití této vitamínové bomby vrhla opravdu s vervou. Prý slyšel, že aby se člověk pořádně pročistil, tak má vypít tolik burčáku, kolik má litrů krve.
burčák sice pomalu ubýval, ale stále ho bylo k dispozici víc než krve :)
Když jsem tuto teorii přednesla bodrým moravským vinařům, dostalo se mi odpovědi:
„Šak pij, děvčico, pij, burčáku je dost, ale nebudeš stíhat utěkat na záchod.“
Stíhat jsem opravdu nemusela, protože jsme „neutěkala“
Už nevím, kolik litrů celkem jsem vypila. Pila jsem v pátek, pila jsem v sobotu i v neděli. A nic. Břicho jsem měla nafouknuté jak v šestém měsíci těhotenství, až si mě rodiče starostlivě prohlíželi a kroutili hlavou, neboť před nedávnem porodila moje čtyřicetiletá sestra a že by se teď „na stará kolena“ zbláznila i jejich o šest let starší dcera?
pila jsem v pátek, v sobotu i v neděli... (abych byla zdravá)
burčák na zdraví si dal i manžel (na toho účinkoval podle burčákových pravidel)
červený burčák je opravdová lahůdka
Nezbláznila jsem se. Ani těhotná jsem nebyla a už vůbec jsem neměla ani pomyšlení na věci s tím související, protože jsem se nafukovala jako žába. Zatímco ostatní burčák pročisťoval o sto šest, mě nejenže nepročistil, ale ještě mi v žaludku zůstávalo všechno, co jsem za celý víkend snědla. Ale to mám vždycky, když přijedu do jiného prostředí, než se aklimatizuji, tři, čtyři dny trvá, než jdu tam, kam musí i králové.
No, zkrátím to.
V neděli v noci jsme se vydali zpátky do Prahy. Kufr plný hroznů a já ne v šestém měsíci, ale už těsně před porodem.
Ale čím více jsme se blížili k Praze, tím více začalo najednou dítě kopat. Asi 100 kilometrů před Prahou už jsem rodila. Nestačila jsem pohledem přitahovat benzinky a odpočívadla.
Nakonec jsem se tedy pročistila, ale proč ten burčák ve mně kvasil celé tři dny, to je mi záhadou. Asi jsem mimozemšťan.
foto: autor
Nový komentář
Komentáře
burčáček , to je moje !
blesksoft — #72 tak to jo je drahé, ale výborné
jednou jsem ho pila ve sklípku, ale co mi chutná je slámové nebo ledové vínko
burčiak mám rada
Ve vinném sklípku jsem ještě nikdy nebyla...
ZROVNA VČERA JSEM DOSTALA BURČÁČEK ...
Burčák jsem nikdy nepila.
Burčák mám ráda, ale letos jsem měla jen 2x.
magic11 — #50 to ne zalezi jak kdo ja mela burcak aj v rijnu
Na vinobraní jsme v mém dětství každoročně jezdili, neb tatínek byl z vesnice, navíc měl dva vinohrady (kdysi investoval do půdy, pak je musel za babku pronajímat, až pak neměly skoro žádnou hodnotu).
Strašně jsem to nesnášela, protože jsem pak musela jíst hrozny - a ty měly "pecky". A já měla radši banány.
Ale malou skleničku vína mi tatínek na krvinky dával cca od 6 let.
Dnes mám samozřejmě víno moc ráda, burčák taky, ale hrozny stále nemusím.
pajda — #60 alkohol se vylíhne :-) to je krásný obrat...já miluji právě tu čerstvou šťávu, ta je však také ve střevech nejagresivnější :-) a také se mi moc líbí dotazy typu, co se udělá s burčákem, který se nevypije, nebo neprodá :-) nicméně ve sklepě neodhadneš množství vůbec ničeho, v koštovačkách je obsah zrádný
Saško, z mého pohledu jsi opravdu mimozemšťan, to jsi při vinobraní ani hrozny neochutnávala? Já jsem průtokáč a Anička taky (ta samozřejmě bez burčáku, té stačí pro čištění jen "kuličky")...Váš taťka nemá úplně malý vinohrad...Ale že je u nás krásně, neměnila bych.....
A burčák bych si zrovna dala. Nějaký dobrý, ne ten co vozí k nám na pouť a stojí s ním celý den na sluníčku.
RosaGloriaDei — #58 jistě. Máme sice jen 150 hlav révy, ale ano, to víš, že víno děláme sami a ochutnáváme - i tu čistou šťávu. Vím, že v té alkohol není, ale představa, že burčák je bez alkoholu a ten se tam pak "vylíhne" mě poněkud překvapila.
V době, kdy je burčák už skutečně "burčák", tedy teplý v bouřlivém kvasu, tam je o hodně víc jak 6%. A pokud ochutnáváš jen tak ve sklepě, pak nemáš šanci odhadnout, kolik alkoholu tam je.
ToraToraTora — #19 hlavně, když se zazdí něčím tvrdším, to je pak masakr
pajda — #15 Pajdo, pila jsi někdy čistou šťávu z hroznů?
Vinobraní je jen začátek. Zato to, co se děje celou sezonu předtím a taky po skončení fáze burčáku, to už tak mediálně zajímavé není. O to větší je to fuška.
Já bych se bez popisu tělesných procesů taky obešla, ale co už.
Burčák nemusím.