Daniela se dostala na tenký led tím, že kývla na svatbu, ale se svým nastávajícím se nepodělila o všem, co se týká zdraví. „Je to pro mě hodně těžké o tom mluvit a v podstatě dělám, že to neexistuje. Pravdou je, že jsem v dětství musela podstoupit operaci, při které mi zjistili, že nemůžu mít děti. Je to tak, ví to jen moje mamka a já jsem se o tom s nikým doteď nebavila. Nemusela jsem a protože mě to trápí, ani jsem na to nějak nechtěla myslela,” popisuje Daniela.
Foto: Shutterstock
Daniela je s přítelem 5 let a ačkoliv je to zvláštní, o dětech se nikdy moc nebavili. Občas přítel utrousil poznámku o tom, až jednou budou mít děti, Daniela na to ale nikdy nereagovala. Nebylo to moc často. Antikoncepci brala, ale z jiných důvodů, než je zamezení početí. O to spíš nebyl důvod pochybovat.
„Vím, že jsem mu to měla říct, ale jak jsem se snažila to v sobě potlačit, tak na to nikdy nedošlo. Až teď, když mě požádal o ruku, mi došlo, že je asi chvíle na to, mu to říct. Protože dokud nejsme svoji, je to za mě v pořádku, teď už to není jen moje věc a moje budoucnost, ale i jeho. Neskutečně se bojím jeho reakce, a když jsem se o tom chtěla poradit s mamkou, byla sama překvapená, že jsem mu to za těch pět let neřekla, prý to mám udělat,” smutní Daniela.
I lidem, kterým lékaři řekli, že nebudou moci mít děti, se někdy zázrakem počíst podařilo... Na to se ale samozřejmě nedá spoléhat. „Bojím se, že o přítele přijdu, protože jsem mu neřekla pravdu a také se bojím, že bude zklamaný a najednou si se mnou nebude umět představit budoucnost. Na druhou stranu, pokud mě miluje…”
Danielu už napadlo i to, že to zkrátka zatají a bude dělat, že nic. Celé to v podstatě nahraje a udělá to tak, že svojí neplodnost zjistila až teď. Ale ví, že by to bylo velmi psychicky náročné a to už by lhaní opravdu bylo. „Nevím, co mám dělat. Jsem ale dospělá, takže vím, co bych dělat měla. Prostě říct vše popravdě a tak, jak to cítím. Budu doufat, že mě pochopí a i to, proč jsem mu to doteď neřekla.” zakončuje Daniela.
Podle občanského zákoníka (zákon č. 89/2012 Sb.) mají snoubenci povinnost poznat navzájem svůj zdravotní stav a je to imperfektní norma mající spíše morální obsah. Skutečnost, že snoubenci před uzavřením manželství nepoznali svůj zdravotní stav, resp. že jeden ze snoubenců před druhým zatajil závažnou skutečnost týkající se jeho zdravotního stavu, ovšem nemá vliv na platnost manželství.
Zdroj: respondentka Daniela, svetsvateb, občanský zákoník - zákon č. 89/2012 Sb.
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Bože tihle diskutující to ale pořádně proživají
.
V dětství? A zjistili? Tak proč polykala antikoncepci? To je zase nějaká rozpolcená duše.
Uznávám, že je to těžké, ale říct mu to měla už dávno. Dnes jsou různé možnosti, co se týče dětí. Záleží jakou má Daniela diagnozu.
Říct to a okamžitě. To je neskutečně odporné chování. A ne, nemám pro to omluvu a žádné pochopení, žádné. Mladý muž má plné právo ji kopnout do zadku. Každopádně je její povinnost, dát mu možnost se rozhodnout. Za sebe mohu říci, že dozvědět se po pěti letech, navíc před svatbou, že za pět let se nenašla jediná příležitost, jak mi oznámit, že můj nastávající je neplodný,tak není svatba a ani vztah. Ne kvůli neplodnosti v ten daný moment, ale kvůli tomu nehoráznému podrazu. Pět ztracených let. A že vůbec uvažuje nad možností, dělat jakože upps, nedaří se, no to se stává, fňuk. Danielo:
Už bych ti nikdy nevěřila.
No, tak šup s tím ven! A druhá věc, i lékaři se často mýlí...taky nám největší odborníci této země sdělili, že nikdy nebudeme mít děti. No tak jsme to přijali a hle ve čtyřiceti jsem zjistila, že jsem těhotná... čertík bertík si právě dává snídani
.
Teď když se schyluje ke svatbě má poslední šanci říct mu pravdu. Celých pět let k němu nebyla upřímná a vlastně s ním žila ve lži. Měl se to dozvědět už na začátku vztahu a pokud by se s ní rozešel nebylo by to tak bolestivé jako po pěti letech. Když mu to neřekne a on po svatbě začne častěji mluvit o dětech už to bude pro Danielu velký problém. Je to to pro ní těžké říct mu pravdu ale musí nechat rozhodnout i jeho jestli chce ve vztahu pokračovat.
No, je to nečestné a nesportovní, zhruba stejně, jako když žena přestane brát antikoncepci, nic partnerovi neřekne a až otěhotní, tak tvrdí, že antikoncepce "selhala". To je oboje na stejné úrovni a je to moc fuj. Samozřejmě že mu to dávno říct měla, teď je minutu před dvanáctou, ale dá se to řešit. Druhá věc je, že ona se bojí jeho reakce. Na jednu stranu to chápu, ví, že to zvorala a že chválená asi nebude. Na druhou stranu - ona si chce toho muže vzít! Žít s ním zbytek života! A přitom ho za těch 5 let tak málo zná? Tak málo mu věří? Co bude v budoucnu dělat, kdyby se stalo něco skutečně vážného a osudového a ona to měla manželovi říct? Zase bude mlčet a ošívat se, že neví, co by? Možná by se snad ani brát neměli, ještě počkat a věnovat dalších pár let vzájemnému poznávání.
Tady není jiná možnost. Nastávající to vědět má a musí. Pořád líp se rozejít před svatbou, než draze po ní.