Zimní období přináší nejenom sněhovou nadílku a radovánky s ní spojené, ale i řadu nepříjemných a tak trochu sezónních dárečků v podobě nemocí především těch nejmenších pacientů. Jedním z největších strašáků je pro rodiče i děti velmi bolestivé onemocnění -  zánět středouší (otitis media).

 

Příčiny vzniku

Zánět středního ucha je jedním z nejčastějších a nejnepříjemnějších onemocnění v dětském věku a dle oborníků i nejčastější příčinou k předepsání antibiotik. Například v USA je více než 22 % návštěv u lékaře s dítětem do 1 roku života vykonáno z důvodu zánětu středouší. Nemoc vypukne často po prochladnutí, zánětu horních a dolních cest dýchacích. Dále po některých dětských nemocech, jako je např. spála a neštovice. Ve středním uchu za bubínkem dochází k hromadění hlenu a hnisu, to způsobuje bolest, vyklenutí a zčervenání bubínku. Jelikož se bubínek nemůže pohybovat volně a vibrovat, dítě špatně slyší. Bubínek může též spontánně prasknout a z ucha pak vytéká hlen či hnis. Zánětem středouší trpí častěji chlapci než dívky a největší výskyt je zejména díky anatomickým dispozicím u dětí od 0-3 let. U kojených dětí je výskyt otitidy pozorován v menší míře než u dětí nekojených. Příčna vzniku může být virového (okolo 40 %) i bakteriálního (okolo 60 %) původu.

Prevence

Pokud jsou děti již schopné smrkat, neměly by smrkat prudce, infikovaný výtok se snadněji dostává do středouší. Někteří odborníci dávají do souvislosti otitis media s alergií. U dětí trpících recidivou zánětů se můžeme pokusit ze stravy vyřadit nejsilnější alergeny jako je kravské mléko, vajíčka, kakao (čokoláda) a citrusové plody.

Během spánku, při nachlazení (rýmě) se doporučuje mít hlavu mírně zvednutou, u kojenců, kteří nemohou spát z bezpečnostních důvodů na polštáři, řešíme tuto situaci podložením matrace v úrovni hlavy. Důležitý je též dostatek tekutin.

Na vzniku onemocnění se podílí i pobyt v zakouřeném prostoru. Velmi dobrou prevencí je kojení. Předmětem diskusí je též nadbytek cukru v dětské výživě, který snižuje obranyschopnost organismu proti infekcím.

Terapie

O nejvhodnějším léčebném postupu se poslední dobou na odborné úrovni stále více polemizuje. Důvodem nejasností je, zda se má antibiotikum podat ihned, nebo je vhodnější počkat a zahájit ATB léčbu, až dokud se příznaky samy neupraví. V Nizozemí byla prováděna studie, jíž se účastnilo okolo 7000 jedinců, publikovaný závěr byl následující:  v prvních 72 hodinách je symptomatická léčba (analgetika a antipyretika, např. Panadol sirup, dále ušní kapky - u nás  většinou Otobacid N a nosní kapky) postačující a dítě neohrožuje. Pokud ale příznaky neustupují, jsou antibiotika nezbytná. Mezi hlavní faktory k podání ATB patří, dle prof. MUDr. Vladimíra Mihála, CSc. z Dětské kliniky LF UP a FN v Olomouci a autora odborného článku  „Antibiotika a akutní otitis media u dětí“, horečnatý průběh nemoci, věk miminka do 3 měsíců a pomocné laboratorní vyšetření, např. kultivace z ucha, CRP (článek na ženě-in zde). Nález tekutiny ve středním uchu též bývá častým důvodem k zákroku zvaném paracentéza - laicky píchnutí ucha. V podstatě se jedná o drobný zářez do vyklenuté části bubínku. Tento zákrok umožní okamžité uvolnění přetlaku ve středním uchu, a tím i rychlou úlevu od bolesti.

Při opakovaných zánětech vám může lékař doporučit odstranění nosní mandle, která bývá příčinou chronické infekce.

Jedním z posledních řešení u časté recidivy je zavedení ventilačních trubiček do bubínku. Ty by měly zajišťovat provzdušňování středního ucha a odtok nežádoucích tekutin. Pro rodiče je v těchto případech důležitá dobrá volba ušního lékaře, každý odborník je postaven před velmi obtížné rozhodování: nesmí ohrozit malého pacienta zhoršením nemoci a dalšími komplikacemi, ale měl by pamatovat i na nezvyšování rizika vzniku rezistence bakterií. A též by měl vzít v úvahu celkový negativní zdravotní dopad při zbytečném podání ATB a velmi časté paracentéze.

Co na to „přírodní medicína“?

Uvádím několik tzv. babských rad, které mimo jiné doporučuje i MUDr. Igor Bukovský, jeden z oborníků na přírodní léčbu z řad lékařů.

Během onemocnění je vhodná strava sestávající se jen ze syrového ovoce a zeleniny a celozrnných výrobků.

Velmi účinné je prý kloktání teplou vodou 10-15 minut, 3x denně po jídle (rada spíše pro starší děti a dospělé).

Účinná je horká koupel nohou, která pomáhá odstranit silné prokrvení zánětu a zmírnit bolest. Nohy mají být v horké vodě minimálně 10 minut, zatímco hlava by měla být v chladu – studený obklad. Horká koupel nohou má být ukončena chladnou sprchou (teplota záleží na věku dítěte), studený obklad na hlavě je stále ponechán. Po proceduře dítě teple oblečte.

Známý způsob léčby pomocí česneku (přírodní antibiotikum) je určen především pro otrlé rodiče a větší děti. Kousek česneku se zabalí(!) do gázy a vloží do vnějšího zvukovodu. Tampony se vyměňují 3x denně. Velikost gázového tamponu musí zabraňovat zapadnutí hlouběji do zvukovodu! Pozor na kontakt česneku přímo se sliznicí!

Dalším přírodním prostředkem je aktivované uhlí neboli čárkl, které koupíte v obchodech se zdravou výživou. Kousek uhlí se cucá nebo se používá stejně jako česnek, ale bez použití gázy, uhlí se musí navlhčit. Je možné oba způsoby podání zkombinovat.

Zdroje: British Medical Journal 322:336, 10 February 2001;  Miniencyklopedie přírodní léčby, MUDr. Igor Bukovský;  www.pediatrievpraxi.cz  

 

Milé matky-in, nezoufejte, největší genetické dispozice k tomuto onemocnění mají prý indiáni!

Milé matky-in, nezoufejte podruhé, pokud užívá váš potomek opět antibiotika kvůli výše uvedenému onemocnění, je na tom stále lépe než 51 000 dětí z rozvojových zemí, pro které je tato nemoc každý rok osudová!