První „skla“ rozhodně podobu brýlí neměla – používaly se vyleštěné kameny – krystaly či smaragdy – např. římský císař Nero si pomáhal právě vyleštěným smaragdem, aby dobře viděl požár Říma, který kázal založit. Ovšem podobu dnešních brýlí nastínili až Číňané někdy v 10. století, kdy čočky byly zasazeny do obrouček.
Evropa se s brýlemi seznámila až ve 13. století – anglický učenec Roger Bacon navrhl k lepšímu vidění použití zakřivených skel, ale více se tomu nevěnoval. V Itálii, r. 1280 ve Florencii, vyrobil první brýle mnich Alessandro di Spina, ovšem korigovaly pouze dalekozrakost a první výrobky se zavěšovaly na klobouk. Krátkozrakost se podařilo vyřešit, také v Itálii, až v 15. století.
Monokl („brýle“ pouze na jedno oko) se objevuje v Berlíně, někdy ve třicátých letech 19. století - ihned se stává módním doplňkem. Následovala móda binoklů – "brýlí" bez obrub ... a Jan Neruda se může v cvikru procházet Malou Stranou - „na nose binokl, v ruce hůl“.
Tvar brýlí se nakonec dostal do dnešní podoby s nožičkami, odborně stranicemi.
A jak je to dnes? V prodejnách je značek brýlových obrub nepočítaně. Aby nezůstalo jenom u teorie, požádala jsem o rozhovor Ing. Oldřicha Petržilku, který se ve světě brýlí pohybuje.
1/ Co Vás osobně motivovalo k podnikání v oboru brýlových obrub?
Sám brýle nosím už od svých deseti let a vždycky jsem se snažil mít na nose něco pěkného, protože brýle si nasadíte, když se ráno probudíte, a sundáte je, až když jdete spát. Považuji je za součást sebe sama. A protože je vlastně nakonec potřebuje téměř každý, zdálo se mi, že by to nebyl špatný způsob podnikání. Dnes jsme velkoobchodní firma, která dodává obruby a sluneční
2/ Na základě jednoho televizního pořadu se asi tak před dvěma lety změnila móda ve tvaru brýlových obrub. Co se teď žádá? Dá se odhadnout, jakým směrem se móda v brýlových obroučkách bude ubírat?
Odhad není zase tak komplikovaná záležitost. Každoročně v květnu se v Miláně koná obrovská výstava módních trendů se zastoupením všech významných výrobců, první signály trendů se dokonce objevují vždy již koncem předcházejícího roku na říjnové výstavě v Paříži. Jezdíme na obě a vybíráme tam kolekce, které pak nabízíme našim zákazníkům. Máme své stálé dodavatele, které výhradně zastupujeme na našem trhu, nebráníme se ani rozšiřování kolekcí.
3/ Z jakých materiálů jsou na českém trhu obroučky nabízeny? Nabízejí brýlové obruby i něco navíc, co spotřebitel na první pohled nevidí?
V současné době můžete mít za peníze všechno. Celkově se nabídka velmi zkvalitnila, běžně jsou k dostání titanové obruby, které jsou prakticky nezničitelné. Titan je kov s tvarovou pamětí, takže, když se nedopatřením na brýlích vyspíte, obruba se vrátí do původního tvaru. Nesmíte ovšem rozlehnout sklo… Nové obruby mají takzvané „flexy“, tj. výkyvné zavěšení stranic, což je výhodné zejména pro děti. Když dostanou při hře míčem, brýle to přežijí (a hlava taky). Plastové obruby mohou mít jakoukoliv barvu, jsou měkké a pružné, a tak dále. Trendem jsou dnes jednoznačně vrtané brýle, tedy vlastně brýle bez obrub, kdy přímo do vylehčených plastových čoček jsou uchyceny stranice a nosník. Dokonce se ani nemusí přišroubovat.
4/ Když se podíváme na konkurenty brýlí – oční čočky či lékařské korektivní zásahy, mají brýle vůbec nějakou šanci?
Samozřejmě že ano. To už dnes není korekční pomůcka „na pokladnu“, ale módní doplněk se vším všudy. Čočky se používají hodně při sportu, ale nevyhovují úplně všem. Korektivní zásahy, laserové operace a podobně, jsou skvělou pomocí pro pacienty, kteří potřebují mimořádně silné brýle. Ovšem oko se jako každá část těla mění celý život a nevím, komu by se chtělo chodit na operaci třeba každé tři roky.
5/ Na co by se měl kupující při výběru brýlových obrub zaměřit?
Jednoznačně na kvalitu. A to jak na kvalitu obrub, tak skel. Laciné zboží je většinou východoasijského původu, ne vždy má potřebné certifikáty, může obsahovat nikl, který neblaze působí na pokožku, kvalita zpracování je velmi kolísavá. A chcete-li si se zárukou způsobit problémy se zrakem, kupte si na čtení brýle za stovku v drogerii.
Čísla o prodejích jsou žárlivě střeženým obchodním tajemstvím, troufnul bych si odhadnout, že za rok jsou to statisíce. Ohledně počtu brýlí mohu posloužit jen vlastním příkladem, jakkoliv asi netypickým. Používám jedny dioptrické sluneční brýle a troje běžné korekční, protože brýle na každodenní používání se nehodí třeba k obleku do divadla, občas má člověk chuť na trochu „odvázanější“ model.
Milé čtenářky, čím jsou brýle pro Vás?
Za rozhovor děkuje
Nový komentář
Komentáře
Já nosím brýle od sedmé třídy. Už jsem si zvykla.
Moje spolužačka v první třídě brýle nosila pořád, pak se jí to zlepšilo, přestala a pak když byla asi v sedmičce, tak je zas začala nosit.
Olina: moje dcera měla předepsané brýle na dálku, opakovaně je "ztratila" tak už jsme nikam nešli, vidí bez brýlí úplně normálně...takže asi kdyby je byla nosila, tak bych se jich nezbavila....
Olina: To je pak cena za hloupost
ale je fakt, že můj
má nové každý rok a půl (v práci je má hned poškrábané) a protože má speciální a 7 dioptrií, stojí nás to pokaždé pět táců
ale na operaci nechce
Na brýlích je nejhorší ta cena. To když si je člověk rozsedne :-)))
Mně brýle "pomáhají vidět", jak píše Pavluška. Trpím tupozrakostí a astigmatismem a přitom mám 1,5 dioptrie....Ale s brýlemi vidím tak nějak jasněji
nosím brýle přes 30 let, na konci 1.třídy přišla paní doktorka s plachtou písmenek a řekla-čtěte - od poslední lavice. A já nepřečetla nic. Celou dobu jsem seděla v první lavici a všechno jsem viděla. Na očním jsem pak dostala 4,5 diopritie a okluzor(neznalým - stínítko na zdravé oko, nemocné, postižené tupozrakostí se musí víc namáhat a fakt to pomáhá). Okluzor jsem nosila čtyři roky... I tak se pak "doktor" nechal slyšet - tedy řval po mamince děsně - že ta holka bude stejně jednou slepá...no dnes mám +1 na levém a -1 na pravém oku, kupovat si brýle - to je malý svátek, protože sortiment je bohatý, nejen co do obrouček, ale hlavně co do skel, resp.plastů), antireflexní vrstva, smozabarvovací aj.
Vzpomněla jsem si na jedny brýle, co je kdysi nabízeli v reklamních akcích. To byla černá plocha s dírkama a díky těm dírkám pak člověk líp viděl. Je pravda, že jsem to viděla i v nějakým seriálu jako vtip pro dítě, který se stydělo za brejle. Ale taky je pravda, že když jsem si vzala papír, udělala do něj špenlíkem dírku a dívala se skrz, viděla jsem líp.
A taky by mě zajímalo, jestli je pravda, že se cvičením nebo tím, že člověk brýle nenosí zrak zlepší nebo zhorší. Setkala jsem se s názorem, že když někdo dostane slabší brýle, tak se oči víc snaží a nekazí tolik. Ale setkala jsem se i s názorem zcela opačným. A nebo s tím, že v přírodě si oči odpočinou a lepší se nebo se lepší cvičením a nebo napak kazí, když ta oční vada není včas a řádně korigována brýlemi...
Asi to bude jako se vším - co "odborník" to názor :-)))
To já je měla začít nosit v období puberty - a samozřejmě jsem trpěla koplexy
, takže jsem je schovávala do kapsy. Teď někdy nosím čočky, ale na ty brýle jsem si zvykla. Taky mi pomáhají při zkouškách - nasadím inteligentní výraz - brácha se mi směje, že v brýlích vypadám jako šprtka, achjó
- a to já nejsem!!!
brýle jsou taky součástí mého já, nosím je ještě déle než pan inženýr - od 3 let. Pamatuju ještě ty hrozné kostěné placené pojišťovnou, nic jiného nebylo. Tenkrát jsem hrozně trpěla, že jsem brejloun. Dnešní brejlaté holčičky se maj! A já vlastně taky
římský císař Nero si pomáhal právě vyleštěným smaragdem, aby dobře viděl požár Říma, který kázal založit.
Chjoooo
Kde se muzeme podivat na ukazky zbozi?