I když může mít člověk pocit, že se v italštině vše vyslovuje měkce, není tomu tak. Správně vyslovovat některá známá jídla či značky vám usnadní obecná pravidla, stačí si je zapamatovat a máte vyhráno. Až si pak v nejbližší době pojedete do Itálie třeba zalyžovat, neuděláte si v restauraci ani nikde jinde ostudu.
Foto: Shutterstock
Problematické C a G
- C se čte jako [k] kdykoliv stojí vedle souhlásky anebo samohlásek A, O, U.
- C se jako [č] čte u samohlásek E, I.
- Pokud ale chceme, aby se C četlo jako [k] i když stojí vedle E, I, musíme k němu přidat ještě H, tedy che, chi: [ke], [ky].
- A naopak, pokud chceme, aby se C četlo jako [č] i před A, O, U, musíme k němu přidat navíc I, tedy cia, cio, ciu: [ča], [čo], [ču]. Pozor, nikdy se nečte jako [čia], [čio], [čiu]. V tom se dělá většinou největší chyba.
- Podobně funguje i písmeno G, které se vedle A, O, U čte jako [g], ale vedle E a I se čte jako [dž]. GN se čte jako [ň] a GL se čte jako měkké L [lj].
- Pokud chceme, aby se G před písmeny A, O, U četlo jako [dž], musíme k němu opět připsat I.
- Pokud naopak chceme, aby se G četlo před E, I jako [g], musíme k němu přidat ještě H.
Italské pokrmy aneb „tagliatele, brušeta a gnoči“
V gastronomii se s italskými výrazy setkáte nejčastěji a pokud nechcete vypadat při svém příštím objednávání jako neznalec, naučte se správně vyslovovat ty nejčastější potraviny a pokrmy, ve který se často chybuje.
Taglitelle se nejčastěji špatně vyslovují jako [tagliatele]. Pokud se ale podíváte na pravidla výslovnosti, už asi správně tušíte, že se vyslovují [taljatelle]. Jelikož je zde ještě zdvojené L, akcent je právě na tomto L, ale to už je „vyšší dívčí“.
Gnocchi zase slyšíme pod zkomoleninami jako [gnoči] nebo dokonce [chňochy]. Podívejte se ale na seznam výše, GN se čte jako [ň], CHI se čte zase jako [ky], správná výslovnost tedy bude [ňokky]. A opět, akcent máte na zdvojeném C.
U oblíbené bruschetta, tedy u italské topinky, je zase záludné SCHE, které lidi navádí topinku číst jako [brušeta]. Ale CH je zde jen proto, aby se C četlo před E jako [k], takže správná výslovnost je [brusketta].
Pozor také na výslovnost parmazánu, parmiggiano reggiano. Písmena I se nevyslovují, slouží pouze pro změkčení G. Parmazán tedy vyslovujte jako [parmidžáno redžáno] a ne [parmidžiano redžiano].
- A teď si schválně zkuste sami říci, jak se bude vyslovovat italské pečivo ciabatta, focaccia nebo latte macchiato.
- Správně je to [čabatta], [fokačča] a [latte makkyáto], samozřejmě se správným akcentem na zdvojených písmenech.
Značky napříč kategoriemi
To, že jsou Italové kromě gastronomie mistři také na módu a design, se ví odjakživa. Velké módní domy jak Dolce Gabbana [dolče gabbána], Versace [versáče] nebo Gucci [gučči], to vše pochází od italských mistrů. Většinu z nich lidé vyslovují správně, chybuje se ale často u značky Moschino. Jediné správné vyslovování je totiž [moskýno].
Podobně je na tom dětská značka Chicco, kde najdete oblečení i hračky pro nejmenší. V ČR je zažitá výslovnost [čiko], značka se ale vyslovuje [Kykko] a znamená to „zrnko“, což se pro dětský obchod hodí.
Špatně se ale vyslovují i některá auta. Typickým příkladem je luxusní Lamborghini, GHI se čte jako [gy], takže [lamborgýny], žádné [lambordžiny].
Čtěte také: Slova, která vyslovujete špatně část první. Lambordžíny, expreso a gnoči
Zdroj: autorka článku, česko-italský slovník
Nový komentář
Komentáře
Tu úctu by zasluhovaly i jiné jazyky, třebaže nepatří zrovna mezi světové. Například vyslovovat sýr Gouda tak, jak se píše, je pro uši opravdové utrpení.
On by s tím měl problém i Angličan nebo Američan či Japonec.
Já si myslím, že vzhledem k tomu, že jde o jídlo, které buď koupíme bez řečí a správné výslovnosti někde v krámě anebo si ho objednáváme v restauraci, v obojím případě jsme zákazníci a platíme. Chtěla bych vidět obchodníka nebo personál, který by při objednávce zákazníky opravoval
Bylo to napsáno v zásadě správně , nicméně nikdy, opakuji NIKDY nesmí vyznat ve výslovnosti tvrdé x (ypsilon ) alfabeto italiano ho nepoužívá !!!!! Takže Lamborgíni , Moskíno...... Grazie e buona giornata
Myslím, že spousta lidí neumí správně vyslovit ani česká slova (případně přejatá a zdomácnělá), takže každý cizí jazyk je pro tyto "jazykovědce" příležitostí k jeho "zmrvení". Stačí konzert, pernamentka, menu, busta... Víc mne teď nenapadá.
Kdybych žila v Itálii, snažila bych se to naučit. Ale jelikož tam nežiju, víc by se mi líbilo, kdyby se v ČR používaly české názvy těch jídel. Ano, já vím, že je to zpátečnické a staromilské, ale oni se Italové ani jiní cizinci taky nenamáhají naučit se hezky česky vyslovit "řízek" nebo "svíčková". Proč se máme furt snažit jen my? My máme prokazovat úctu a cizinci nic, když sem dorazí na dovolenou či jinou návštěvu?