Brno

Kulturní dědictví netvoří jenom historické památky a umělecká díla. Jeho významnou součástí jsou i tradice, dochované písemné záznamy, legendy a pověsti. Není mnoho míst, ke kterým by se nepojil nějaký příběh. Někdy už téměř zapomenutý, jindy stále živý, často tajemný a vzrušující.

Znak BrnaPrahu a její legendy zná snad každý Čech. Pojďme se proto pro změnu podívat třeba do metropole moravské. Objevíme tady spoustu inspirace k výletům za poznáním...

 

Brno a jeho drak

Najdeme ho zavěšeného u stropu průjezdu Staré radnice a každému, kdo je jen trochu zběhlý v zoologii, je hned jasné, že se nejedná o draka, ale o vycpaného krokodýla. 

Už po staletí o něm koluje řada pověstí, ale žádná není doložena fakty.

Podle jedné ho zdejší radnici daroval kníže Oldřich, který ho rovněž dostal darem od Truta z Trutnova (nebo od Albrechta z Trautenbergu). Mělo jít o draka, na kterého narazili lidé ve skalách při budování města Trutnova. Zvíře ulovili, zabili a vycpané uložili na trutnovském hradu. To se mělo stát už kolem roku 1006.

Brněnský drakPodle jiné legendy sídlil drak v Brně–Líšni na Slatinské skále u řeky Svratky. Všichni se tamní příšery obávali, a tak byla za jeho polapení vypsána odměna. Tu si odnesl pastýř (jindy zas řeznický tovaryš), který vycpal volskou kůži vápnem a draka na návnadu nalákal. Obluda, která „tele“ sežrala, šla poté k vodě uhasit žízeň. Místo toho se ale v jejích útrobách začalo hasit vápno a drak zcepeněl (pukl).

Podle nejpravděpodobnější verze je zavěšené monstrum krokodýl, kterého prý v roce 1609 věnovalo turecké poselstvo králi Matyášovi II.

Někteří zas tvrdí, že draka dovezli ze svých výprav křižáci. Dodnes visí v průchodu městské Staré radnice.

Baron Trenck a kapucínské mumie

Za vlády Marie Terezie byl na Špilberku vězněn plukovník pandurů (jednotky složené ze zločinců), svobodný pán, baron František de Trenck (1711–1749).

Šlo o nanejvýš zajímavou osobu. Na jedné straně se vyznačoval obrovskou statečností v boji, nezměrnou inteligencí, ve své době platil za uznávaného odborníka na anglickou literaturu, hovořil plynně sedmi jazyky, hrál na housle, psal básně – na druhé straně to byl barbar s nezkrotnou povahou, sukničkář vyznačující se bezmeznou arogancí a brutalitou.

Legenda mu přisuzovala nadpřirozené schopnosti. Sotva se narodil, zdálo se, že je dítě mrtvé, a proto jej porodní bába vykoupala ve víně. Takoví lidé pak podle pověry prožívají dlouhý život a smrt se jim vyhýbá obloukem. A skutečně – Trenck během svého života několikrát unikl smrti o vlásek.

Po marném pokusu o útěk, kdy předstíral, že zemřel, a v rakvi čekal na pomoc svých kompliců, umřel na následky příliš pohodlného kriminálu doopravdy.

PetrovSvůj majetek odkázal kapucínskému řádu a byl pohřben v kryptě kapucínského kostela. V masivní kovové rakvi se skleněným poklopem, oděný v kutně a s okovy na rukou a nohou. Ale ani tady mu nebylo dopřáno pokoje. Po letech mu jakýsi anglický podivín ukradl hlavu...

Každý rok o svátku Všech svatých – 1. listopadu – jej chodí navštěvovat přízrak bledé ženy, jež se tu u jeho rakve modlí až do rána.

V kryptě kostela se díky dobrému odvětrání a stavbě geologického podloží zachovaly mumie 24 kapucínů a jejich nejvýznamnějších přívrženců.  Jsou pohřbeni bez rakví, jen na holé zemi s cihlou pod hlavou.

Na Špilberku byli pohřbeni také rosenkruciáni, zatčení na počátku 19. století při represích proti tajným společnostem ve Vídni.

Brněnské katakomby

Pod Brnem se nachází rozlehlé bludiště podzemních chodeb, hlavně pod Zelným trhem, Pekařskou, Pellicovou, Radnickou a Panskou ulicí. Chodby odtud mají vést až do rajhradského kostela.

Stropy zapomenutých chodeb se však už několikrát propadly. Roku 1976 se v Pekařské ulici propadl ostrůvek tramvajové zastávky a v podzemí zmizela pětačtyřicetiletá žena. Její tělo odnesl podzemní vodní proud a bylo nalezeno až po 16 letech.

Většina sklepení je barokní, některá jsou i gotická a renesanční. Sklepy dosahují hloubky až 12 metrů. Nejsou však tak propojeny jako ve Znojmě nebo v Jihlavě.

V jednom ze sklepení má být ukrytý poklad, jiný z doby Marie Terezie byl skutečně nalezen pod domem pánů z Fanalu.

Pod hradem Petrovem voda prosakující z jedné z podzemních chodeb údajně vytvořila v chodbách podzemní „moře“, na kterém se dalo plout na loďkách. Některé části katakomb jsou přístupné z Muzea brněnského podzemí v Orlí ulici.

Zdroj: 222 tajemných míst
         www.brno.cz
Foto: Czech Tourism a Radka Čánková