Teplé a slunné dny v kombinaci s chladnými nocemi probouzí stromy k životu. V jejich kmenech začíná proudit míza, která má za úkol jediné – vzít jejich sílu ukrytou do kořenů a vdechnout znovu zeleň do koruny. Konkrétně u břízy jde ale o tekutinu, která dokáže přinést velký užitek i člověku. Obsahuje totiž látky mající skvělé účinky na jeho organismus.

Březová míza je plná cenných látek
Je v ní rozpuštěna celá řada vitaminů a minerálů (hlavně vitamin C, B, železo, vápník, hořčík, draslík a měď), obsahuje aminokyseliny, přírodní cukr, flavonové glykosidy, silice, pryskyřice, třísloviny, karoteny, organické kyseliny, saponiny, betulalbin, olej, kyselinu jablečnou, éterické oleje nebo aromatické látky. To všechno je koktejlem, jemuž je přisuzována schopnost posílit imunitu, čistit krev, omlazovat, přinášet plodnost a zbavovat jarní únavy. A rozhodně to nejsou jen „babské povídačky“. Kromě bylinkářů břízu velebí také odborné studie. Ty uvádějí, že látky obsažené v březové vodě mohou působit protizánětlivě, antialergenně, antioxidačně, antiviroticky, antituberkulózně a dokonce by mohly účinkovat proti rakovině nebo HIV.
- Napomáhá detoxikaci jater a podporuje jejich funkci.
- Pročišťuje ledviny a zbavuje je ledvinových kamínků.
- Blahodárně působí na močový měchýř.
- Zmírňuje revmatismus a bolestivost kloubů.
- Zlepšuje funkce trávicí soustavy a odstraňuje žaludeční potíže.
- Léčí chronický kašel.
- Pomáhá při kožních potížích - jako je akné nebo některé typy ekzémů.
- Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, působí proti skleróze a prý by nás měla zbavovat hlístů.
„Březová míza je přezdívána „nápojem bohů“, neboť svým složením je unikátní, chutná jemně a lahodně. Jde o přírodní vlasové tonikum, současně pročišťuje játra, ledviny a střeva, tedy zejména funkci trávicího a vylučovacího traktu. Březové míze se přisuzují omlazujícími účinky, detoxikuje a pročišťuje tělo, čímž posiluje odolnost celého organismu. Snižuje LDL cholesterol, pomáhá při dně i artritidě, odvádí přebytečnou vodu z těla a zlepšuje stav pokožky,“ shrnuje také MUDr. Zbyněk Mlčoch, autor stránek Bylinky pro všechny.
Kde březovou vodu získat?
Dnes už tuto skvělou tekutinu běžně koupíte ve specializovaných obchodech. Pokud ale máte možnost, lze si ji vlastnoručně načepovat přímo z břízy, pokud ji máte na zahrádce, nebo vám to její vlastník dovolí. Způsobů stáčení je vícero.
Nejméně invazivním zásahem do břízy je svázání zhruba 10 větviček, jejich zastřižení a vložení do přichystané nádoby, kam může míza zkapávat. Tím stromu neublíží ani naprostý laik.

Druhým způsobem získávání březové vody je navrtání jejího kmene. Provádí se zhruba půl metru nad zemí, a to mírně šikmo směrem vzhůru. Stačí pár centimetrů do hloubky (2 až 3). Do tohoto otvoru pak vsunete brčko nebo duté stéblo trávy, které bude tekutinu svádět do nádoby přivázané ke stromu. Ale pozor – mějte na paměti, že jde o zásah, který by mohl v případě vaší bezohlednosti strom zcela zahubit. Proto postupujte šetrně a ránu po čerpání mízy vždy uzavřete dřevěným špalíkem a ošetřete štěpařským voskem, abyste zamezili přístupu škůdců a nákaz. Zásadní je také zvolit správný strom – ideálně starší deseti let a s průměrem kmene alespoň 30 cm. Ten už není tak choulostivý a odběr malého množství mízy mu nijak neublíží.
„Získávání březové vody představuje pro každého stromového jedince otevřenou ránu, která je potenciální vstupní branou pro různé druhy patogenů. Nicméně, je-li zásah proveden v době, kdy je strom již v míze, tedy v době jara a léta, je jeho schopnost, vyrovnat se s ním, vysoká. Samozřejmě záleží také na stáří stromu a podmínkách, v nichž roste. Ty zase úzce souvisí s jeho celkovou kondicí a odolností - špatně budou snášet zásah stromy oslabené a mladé,“ shrnuje Ing. Zdeňka Parýzková, Dis., vedoucí ekocentra Dymnivka.
Kdy se pro mízu vydat?
Ideálním obdobím, kdy vyrazit s nádobkou ke vzrostlému stromu, je brzké jaro, případně konec zimy. V době, kdy jsou teplé dny, chladné noci a na větvičkách pupeny. Přesné datum neexistuje, vše závisí na počasí a rychlosti, s jakou se probouzí příroda. Míza se ale sbírá jen do té doby, než se v koruně začnou objevovat první lístečky. Pak už je zakalená a nechutná tak lahodně.
Zdroj informací: MUDr. Zbyněk Mlčoch - Bylinky pro všechny, National Library of Medicine: Subha Rastogi, Madan Mohan Pandey, Ajay Kumar Singh Rawat - Medicinal plants of the genus Betula - Traditional uses and a phytochemical - pharmacological review, Ing. Zdeňka Parýzková, Dis.


Nový komentář
Komentáře
No hlavně aby se všichni drželi toho, že si budou pižlat jen do svých vlastních stromů, nebo v případě, že jim to vlastník dovolí. Bohužel až příliš často je možno pozorovat, jak se lidi v přírodě chovají naprosto neuvěřitelně a ničí všechno kolem sebe, lámou, pošlapou, otrhají a je jim všechno fuk.