Konečně jsme se dočkali slunných dnů a můžeme začít s výsevem na volné záhony. Mezi nejoblíbenější rané zeleniny patří určitě ředkvička. Její pěstování je velmi jednoduché, ale možná se vám bude hodit pár rad, jak docílit co nejlepší úrody při co nejmenší námaze.
Pro pěstování ředkvičky se nejvíce hodí jaro (a podzim), kdy je kratší den. V létě by „hnala“ do květu a vytvářela semena, což je na úkor kvality a chuti „bulviček“.
Ředkvička patří mezi zeleniny s krátkou vegetační dobou. Nejranější odrůdy (např. Saxa) můžeme sklízet už za čtyři týdny.
Jaká půda je pro pěstování ředkviček nejvhodnější? Každá s dostatkem humusu a živin, ale pozor na záhony hnojené chlévským hnojem. Obsahuje příliš mnoho dusíku, a v bulvách by se hromadil nitrát.
Jak upravit záhony? Sejeme na jemně uhrabané záhony do řádků vzdálených 10 cm a do hloubky 2 cm. Abychom měli ředkvičku stále čerstvou, vyséváme postupně po 14 dnech v několika řádcích až do konce dubna.
Dáme si tu práci a semínka vyséváme co nejřidčeji, aby vzešlé rostlinky byly od sebe 3-5 cm. Hustší výsev pak musíme vyjednotit. K rychlému vývoji potřebuje hodně vody, takže během růstu vydatně zaléváme odstátou vodou. Příliš studená voda zchladí půdu a opozdí růst.
Ředkvičku můžeme vysévat i mezi řádky salátu, nebo mezi zeleniny s delší dobou vzcházení (třeba mrkve). Než tyto zeleniny vzejdou, ředkvička dospěje do sklizňové zralosti.
Jak jste na tom s pěstováním ředkviček vy, milé ženy-in. Máte skleník nebo pařeniště a už sklízíte, nebo teprve vyséváte ředkvičky do volné půdy a těšíte se na první sklizeň?
Čtěte také:
- Zahrada v březnu: První jarní měsíc je ve znamení očisty.
- Zahrada v březnu: Správně prořezanou korunou by měl proskočit sadař s nůší
- V březnu je poslední možnost vyvěsit ptačí budku. Poradíme vám s její výrobou
Nový komentář
Komentáře
Z podzimního výsevu už krásně jede mrkev a petržel -mezi řádky jsem šoupla "na ozdravení" cibuli sazečku. Též už dávno roste sadba česneku. Nedávno jsem sela špenát, hrášek a do pařeniště ředkvičky (manža ty z obchodu vůbec nevezme do huby - chce jen domácí a musí pořádně pálit :-) ). Předkličuji trochu brambor, jen pro rané pochutnání.Jahodníky už jsou vyčištěné, pohnojené. Taťka mi vždy předpěstuje sazenice rajčat + celer, pórek,majoránku, kedlubny,okurky...Zahrádku mám jako větší truhlík :-) ale využitou na 100%. Kytičky nesmí chybět ! Na terase mám vždy truhlíky a velké květináče s pestrou krásu letniček. A vešly se k nám i 3 rybízy, 1 angrešt a 3 stromy.
Zahradničení mámmoc ráda :-)
Dana Haklová — #7Vždy to tak děláváme, že na Josefa již do země dáváme brambory. A jak píše gerda — #9 - stačí přihrnout zeminu a jsou ochráněné
Dařilo se ředkvičce i když jsem si ji vysadila na balkon do truhlíku
gerda — #20To je celkem logické: Noviny mají dobrou izolační vlastnost a dokáží udržet teplo, které je pro růst důležité. Proto i ta tráva, která vytváří teplo při rozkladu
. Stejně jako například koňský hnůj.
To je zvláštní, kravský nebo prasečí hnůj to prý neumí
kdyby byla reportáž o pěstování brambor, tak bych se přimlouvala za zakomponování i pěstování brambor z knihy Marťan, zda to bylo či je reálné
Rikina — #18Ale jak to ovlivňuje růst brambor? To mi nejde do hlavy...
Rikina — #18Děkuji
Dana Haklová — #15 Tiskařská čerň obsahuje především čistý uhlík, pak jako pojivo rostlinný olej, např. sojový, a nějaká ta organická rozpouštědla. Ta vyprchají, když barva zaschne. Čili nic, co by mohlo bramboru ohrozit.
Dana Haklová — #14Je to tak. Zatímco domácího stačí 1 stroužek, kupovaného se musí dát půl paličky
Dana Haklová — #15To už neplatí, protože do tiskařské černi se olovo už dlouho nedává. Ale taky si myslím, že není nad kompost a tak...
gerda — #13 v případě novin bych se bála, že se do brambor dostane tiskařská čerň, která je, tuším, jedovatá
gerda — #12ten vlastnoručně vypěstovaný má i mnohem lepší chuť a je aromatičtější. To není žádná propaganda, ale čistá pravda
Dana Haklová — #11S tou trávou si to pamatuju z nějakého receptáře. A když ještě maminka pracovala na zahrádce, jednou přišla s tím, že pan profesor odnaproti (zahrádkářská kolonie a pan profesor měl vždycky všecko jak z katalogu) dával pod brambory do důlku zmuchlané noviny. Prý tak líp rostou. Zkusila to taky, ale žádný velký rozdíl jsme nezaznamenali. Ale věřím, že když to praktikoval on, zahrádkář na slovo vzatý, něco na tom být musí.
Dana Haklová — #10Ano, to jsem se dověděla až od dcery, jak se správně česnek sází a kdy...já sama jsem ho nepěstovala, protože na něj nebyla dobrá půda a chytal v ní choroby. Ovšem, při dnešních cenách česneku je zahrádkář s vlastní zásobou česneku král
Aspoň že ten česnek medvědí teď narostl, v lese jsou ho lány.
gerda — #9Díky za radu, taky už mám chuť sázet. Udělala jsem si nový vyvýšený záhon a tam chci dát jenom brambory. Minule mi na mé mini-zahrádce zabíraly moc místa.
Mám dobré zkušenosti se sázením do trávy, brambory mají rády hodně vzduchu...
To by bylo dobré téma pro příště, co říkáte?
gerda — #8Sázela jsem ho z vlastnoručně vypěstované sadby. Na radu maminky, zkušené pěstitelky, jsem ho sázela až v prosinci. Prý čím déle, tím lépe. A jak je vidět, funguje to
Dana Haklová — #7Dokud jsou v zemi, nic jim nehrozí. Je to vždycky trochu riziko, pozdní mrazík může spálit nať, když povyleze. Kvůli tomu je dobré přihrnout z obou stran zeminu a tím se něco zachrání. Nakopčené brambory jsou i výnosnější. Není nad nové brambory v červnu
Dana Haklová — #6česnek jste seli nebo sázeli? Vím, že dcera sázela česnek v prosinci a já s tím nemám zkušenosti, tak se jenom ptám. Protože třeba pórek se vysévá.
vladka321 — #4Brambory? Není to brzy?
Eliana — #1to jste pilná včelička
, já mám zasetý ještě raný hrášek a česnek (zasetý v prosinci) se má dost k světu