Brazílie má rozlohu kontinentu, patří mezi nejbohatší země latinoamerického světa. Díky své bouřlivé minulosti se postupně stala domovem původních indiánů, černých afrických otroků a evropských dobyvatelů. Vzájemné soužití těchto kultur vytvořilo genetický základ dnešních Brazilců. Ti jsou dnes z větší poloviny evropského původu, tu druhou pak tvoří míšenci Evropanů, Afričanů a původních Indiánů. Každá oblast země má své specifikum, ať už v rozdílech podnebí nebo v přírodních krásách. Rozdílní jsou i lidé a jejich obyčeje, tradice.
V oblasti severovýchodní Brazílie, ve státě Ceará, který jsme měli možnost navštívit, se můžete setkat se zajímavými lidmi. Zejména na venkově jsou velmi přátelští, usměvaví a bezprostřední.
Při naší cestě jsme měli možnost poznat jak ruch velkoměsta Fortazely, tak krásný venkov.
Kromě úžasného moře a pláží nás zajímalo, co je pro Brazilce v této oblasti důležité, jak žijí, jaké mají tradice a obyčeje. Život ve velkoměstě se podstatně liší od klidného venkova. Životní úroveň pracujících Brazilců je ve městě lepší než na venkově. Velkoměsto ale láká velké množství nemajetných chudých lidí, protože je pro ně snazší zde sehnat obživu, často na hranici kriminality.
Na venkově se setkáte s malými městečky, kde život, zejména večer, plyne v ulicích, parcích, na lavičkách. Všichni si spolu povídají, mají mezi sebou dobré vztahy. Na venkově také poznáte brazilské tradiční práce, umění, obyčeje.
Brazilci milují děti, uctívají velké rodiny. Ať bohatí nebo chudí, většinou mají čtyři až pět dětí. Brazilky berou početí dítěte jako požehnání, je to pro ně velká radost. Díky tomuto postoji nevyužívají možnost interrupce jako řešení nečekaného těhotenství, i když tu možnost mají. Nevíce dětí se v Brazílii rodí devět měsíců po tradičním karnevalu, kdy si všichni užívají a baví se. V zemi neexistuje ateismus, dítě je svátost. Pro své děti jsou Brazilci schopní udělat cokoli.
Co je pro Brazílii typické?
Když navštívíte prodejnu klasických paličkovaných oděvů a dáte se s pracujícími ženami do hovoru, nejen že vám na vše rády odpoví, ale ještě vám zazpívají lidové písničky, které zpívaly při paličkování i jejich babičky. Paličkování oděvů, ubrusů, přehozů či okras na houpací sítě je v této oblasti tradiční prací žen. O paličkování se zpívá i v lidové zamilované písni o tom, že žena naučí muže paličkovat, a on ji za to naučí milovat.
Dnešní paličkované věci patří k brazilskému folklóru, můžete se s nimi setkat jak ve městě na trhu, tak v krámcích a buticích.
Pro muže je tradiční prací rybolov a zpracování cukrové třtiny, kterou umí zpracovat bezezbytku. Pokud se z ní nevyrábí alkohol nebo pohonná látka pro místní dopravní prostředky, zpracovává se z ní tzv. „rapadůra“.
Malé továrničky, kde se rapadůra luhuje a vaří, se nacházejí přímo u cesty. Když se tady zastavíte, všechno si můžete prohlédnout a pohostinný majitel vám za váš zájem určitě nabídne známou silnou brazilskou kávu. Rapadůra je cukrovinka podobná našemu tureckému medu. Při vaření základní směsi se přidávají ingredience jako káva, ovoce, karamel… takže si pak můžete vybrat rapadůru, na kterou máte chuť. Je to významný potravinový artikl.
Při výletě do vnitrozemí, do pohoří Baturité, jsme se dostaly do míst, kde i dnes stojí farma. Na této farmě kdysi, jako na mnoha jiných místech, žili a pracovali otroci na třtinových polích. Je to velmi zvláštní pocit procházet se budovami, kde černoši ve stísněných podmínkách přežívali. Na stěnách o jejich životě vypovídají jednoduché fresky a malby. Vedle nich se jako výhrůžné symboly tyčí mučicí pouta a jiné postroje, jimiž otrokář krotil černošskou komunitu. Je to místo, kde se myšlenkami vrátíte do minulých dob. Protože je zde minimální světlo, význam těchto prostor ještě umocňují poletující netopýři. Život otroků byl zde nesmírně těžký.
Brazilským národním jídlem je feijoáda. Původně se jednalo o pokrm otroků, který si vařili z fazolí a zbytků vepřového masa. Svou chuť mu vtiskly černé ženy speciální kombinací koření. Později se začal připravovat z většího počtu surovin a ingredience se ustálily. Feijoáda se i dnes vaří z drobných černých fazolí v jednom hrnci s několika druhy masa, opraženou maniokovou moukou a rýží. Často se k ní podávají dušené listové saláty (mohou být s osmaženou slaninou) a malé, velmi pálivé papričky (dedo-de-moça) naložené v oleji, které jsou nahraditelné chilli paprikami.
V pravé feijoádě by neměla chybět vepřová nožička, ocásek nebo ouško, ale v dnešní době se tyto přísady používají v Brazílii velmi zřídka.
Nejznámějším alkoholickým nápojem je cachaca (také jí říkají aguardente - kořalka, pálenka) vyráběná z cukrové třtiny. Narazíte na ni kdekoli a v různých cenách. Nejlevnější je ale k dostání za 3 realy, což je v našem přepočtu 30,- Kč. Bohužel díky levné kořalce Brazilci bojují s velmi rozšířeným alkoholismem.
Tradičním způsobem boje v Brazílii byla a je capoeira. Je to bojové umění, které se dnes učí lidé na celém světě. Vypadá jako hra, tanec a rytmický pohyb. Vznikla před 400 lety při odporu černých otroků proti útlaku. Tancem otroci maskovali svůj bojový výcvik. Základem jsou bojové techniky, hudba a pohyb v rytmu. Dnes ji praktikují chlapci na ulici i specializované školy. Bojovníci jsou neustále v pohybu a neužívají úchopy. Capoeira slučuje dohromady bojové prvky a akrobatické pohyby jako přemety a stojky. Nejdůležitější jsou nohy, tedy různé kopy. Techniky následují hned po sobě v neuvěřitelném sledu. Přihlížející hrají na hudební nástroje, zpívají písně o otrocích a jejich hrdinech nebo alespoň tleskají do rytmu. Capoeira je součástí brazilské národní tradice, kultury a folkloru.
To, co uvidíte v Brazílii, není podobné žádnému místu u nás v Evropě. Krásné a teplé moře (má stálou teplotu 28 stupňů), nádherné pláže a výborné jídlo. Kultura a tradice, které dodnes přetrvávají, vás vtáhnou do dob, kdy rukodělná práce byla vším.
Rady pro dovolenou v Brazílii
- Důležité jsou opalovací přípravky s minimálním faktorem 30 – tropické slunce je velmi silné.
- Hodně pijte, i když nemáte žízeň. Díky vlhkému klimatu a stálým teplotám kolem 28 stupňů vám může hrozit dehydratace.
- Překvapí vás velká intenzita světla. Na vysoký jas si časem zvyknete, pro první dny jsou dobré sluneční brýle.
- Do kufru si dejte jen lehké oblečení. Teplejší věci nebudete potřebovat.
- Vnitrozemí a pobřeží venkova si nemůžete nechat ujít. Dobrou formou dovolené je kombinace velkého města (například Fortalezy, stát Ceara) a venkovských letovisek. Uvidíte tak více míst – ruch velkoměsta s možností nakupování a nádhernou krajinu venkova. Tyto zájezdy pořádá Exim Tours.
- Nemějte strach z kriminality, mějte na paměti doporučení místních, nikdo vás neokrade.
Nový komentář
Komentáře
Možná v penzi...
brazílie, to by bylo super
Teplé moře super, jen mě trochu děsí kriminalita, která se objavuje ve všech průvodcích a v novinových článcích. Ale kerneval, ten bych chtěl zažít ...
za teplem, to jo.
taky bych jela, ale tak daleko s malým mimčem to nejde...a tak peláším do Prčic
Taková dovolená by špatná nebylo.Musel by mně ale někdo pozvat.Pak bych určitě jela.
mám velmi dobrou kamarádku z Brazílie. Jsem tam pozvaná na návštěvu, tak snad přespříští rok poletíme tam. Příští rok budu trávit dovolenou v jiné zemi, než v Brazílii :)
Super nápad na dovolenou.. balim věci a jedu
do Latinskej Ameriky by som sa raz velmi chcela pozriet... ale este nehovorim ani spanielsky, ani portugalsky
i blizsie Portugalsko ma velmi laka, dufam, ze aspon to sa mi splni...
Další ze snů, který bych si jednou chtěla splnit
Opravdu zajímavý článek, škoda, že se tam asi nepodívám...i když...v žvotě se stávají věci..
O tom si můžu jenom nechat zdát, ale paráda
Je tam moc hezky.
Jó, to by byla dovolená
jj, tam musí být nádherně, mít tak dost peněz, tak neváhám a hned tam letím na dovolenou...
krásné fotečky
Neměla jsem Brazílii spojenou s paličkováním.Až vyhraju,pojedu.
Taky bych se tam ráda podívala, kdybych měla prašulky.
krása to je, ale peníze na takovou cestu nejsou
Sestřenka byla v Brazílii na půlroční stáži, moc ráda se zase vrátila.