Odmalička jsem byla takové to "ošklivé káčátko", ale postupem času se ze mě vyklubala docela holka k světu. Na sebevědomí mi hodně přidávala pozornost mých spolužáků a kluků ze sousedství, kteří nešetřili lichotkami a pozvánkami na rande.
Teď to možná vypadá, že mé sebevědomí by mohlo sahat až do nebe, jenže já mám taky bratra. A ten mě rozhodně nijak nešetří.
Když jsme bydleli ještě oba u rodičů (tehdy nám bylo 20 a 19 let) a povalovali se jednoho lednového dne na sedačce, sledujíce nějaký dokumentární film o zvířatech, otočil se na mě můj bratr s otázkou : ,,Hele, víš jaký zvíře je na světě fakt nejhnusnější?" Jako milovnice zvěře si myslím, že každé zvíře je hezké, a také jsem mu to řekla a zeptala se, jaký že to zvíře je nejhnusnější pro něj. Odpověď byla pavouk.
A tak to zase jo, na toho jsem úplně zapomněla, pavouky nesnáším a jsou fakt super-extra hnusný!!! Fuj!!!
Bratr na mě nádherně vycenil chrup a řekl : ,,Viď? A ty, ségra, jseš ten největší, jakého jsem kdy viděl."
Mončí
Tak já nevím, jestli by tohle mělo způsobit nějaký mindrák. Přijde mi to jako úsměvná historka, ale vnoučatům bych ji asi nevyprávěl. No budiž. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.
Nový komentář
Komentáře
to je na zasmání
jo a mimochodem, bracha mi tehdy na gymplu taky kazdou chvili opakoval ze jsem tak hnusna a nesnesitelna, tak se neni cemu divit, ze me nikdo nechce
hmmm, je mi 27 a byla jsem osklive kacatko pekne dlouho, na gymplu me na akce kamosky tahaly s sebou aby vedle me vynikla jejich krasa....jenze zjistuju, ze cim jsem starsi, tim vic se nektere veci meni - zejmena jedna holka co byla za hvezdu ted vypada jak poradne vyzobana slunecnice, zatimco ja naopak z nejakeho me neznameho duvodu zacinam obcas i pritahovat pozornost....ale je fakt ze hoooodne sebevedomi mi dodal pobyt v zahranici - jednak se clovek nauci postarat se o sebe sam, jednak cizinci povetsinou ceske holky ocenuji
a to sebevedomi pak pritahne pozornost kdekoli....
Mončí: ... celý můj brácha. To byl taky pošuk. Musela jsem mu říkat "pane továrníku" nebo "pane presidente", šťouchání a vtípky byly na denním pořádku. Mělo to ale svůj význam, trénoval mě ... protože ... manžel jej předčil. Normálního rozhovoru se u nás málokdy dočkáte. Ale veselo být musí ...
Mám je oba moc ráda.
Je to pako, nic si z něj nedělej.
ještě že nemám takového milého bratra....
vsichni brachove jsou takovy
tak reci brachy by mi teda rozhodne mindrak nezpusobily, spis by se mi zvedlo sebevedomi
Tak nějak mi to připomíná mýho brášku
rozpačitý Richard : ne, mindrák to rozhodně nezpůsobilo, ovšem sebevědomí mi to taky nezvedlo, nehledě na to, že toto byl jen zlomek toho co jsem si musela vyslechnout. A navíc, já mu nezůstala nic dlužná.
Dedida: Ne, páč byl vždy silnější než já
Doufám, že jednu schytal!
To je lump fakt
já naštěstí žádnýho bratra nemám
je to zkrátka ještě puberťák
tak to je docela legrační historka
Bratr je vtipálek
Bráchové jsou někdy dost na hlavu.