Tak jsem se taky rozhodla přispět svojí troškou do mlýna.

Mám o tři roky staršího bratříčka a musím přiznat, že jemu jedinému se podařilo mě vylekat tak silně, že jsem se rozbrečela.

Bydleli jsme tehdy v prvním patře jedné bytovky. Bylo léto, prázdniny, něco po 20. hodině. Rodiče odešli navštívit své známé a můj brátříček byl někde venku s kamarády.

Celkem jsem si svoji samotu užívala, začetla jsem se v pokojíčku do jedné knížky. Zhruba po půl hodině mi začala být zima. Vzpomněla jsem si, že jsem nechala v obýváku otevřený balkon a vydala jsem se ho zavřít. Když jsem procházela kolem ložnice (samozřejmě potmě, přece tam nenechám nalítat komáry), najednou mi někdo položil ruku na rameno a otočil si mě k sobě čelem...

No nebudu Vás napínat, byl to bratr, kterého nenapadlo nic lepšího, než vlézt do bytu přes otevřený balkon a vystrašit mě. Líp se mu to nemohlo povést. Zůstala jsem na něj koukat s vytřeštěnýma očima, zhruba po 15 vteřinách, jsem začala neskutečně ječet a ve finále jsem se rozbrečela a nebyla jsem k utišení, řvala jsem, ještě když okolo 22. hodiny přišli rodiče zpět.

Ale bratříček se nepoučil.

Asi tak o měsíc později šla mamka večer vynést koš s odpadky. Vždycky to brala zkratkou. Těsně vedle baráčku byla vyšlapaná cestička, vedle které bylo ohromné křoví a teprve potom chodník. Bráška mamku zahlídl a nenapadlo ho nic lepšího, než se na ni přes to křoví jakoby drát.

Mamka nebyla schopná naprosto ničeho, jen potichu před ním couvala ke zdi baráčku, a tam se svezla na bobek a tiše se rozbrečela v očekávání osudu příštího. Brácha, když to ve světle lampy zahlídl, rychle z křoví vyběhl, začal ji uklidňovat, taky jí trvalo pěknou chvilku, než se uklidnila.

A závěr?

Tuhle akci bratříček odnesl pořádným výpraskem od táty a od té doby tyhle šílenosti na nás nezkoušel a už zhruba 16 let seká latinu, ale kdo ví .......


Prima bratříček, milá Xev.

Děkuji ti a již nyní vám všem mohu slíbit, že dnes vydám ještě pár strašidelných historek a zbytek vydáme o víkendu, protože se nám vše, co jste poslaly dnes, do vydání nevejde.

 

Ale to nic nebrání tomu, abyste nás dále postrašily na mailu

redakce@zena-in.cz