Kryštof Kolumbus nejenže omylem objevil Ameriku, ale daroval nám Evropanům i takovou lahůdku, jako jsou (kromě mnoha jiných) brambory.

Jejich cesta k nám však nebyla příliš přímá. Roku 1533 přivezl Francesco Pizarro bedýnku brambor španělskému králi a ten věnoval několik kousků papeži. Papež pak obdaroval holandského kardinála a od kardinála dostal brambory primátor města Leyden. Díky primátorovi se dostal k bramborám vídeňský botanik Carol Clusius, který je pěstoval ve vídeňské a frankfurtské císařské zahradě jako vzácnou květinu!

Nevědomí Evropané se nejdřív pokoušeli konzumovat drobné zelené bobule z odkvetlých bramborových květů. Ochucovali je, připravovali na másle, vařili s cukrem, mákem, tvarohem i masem, ale ke zlepšení chuti to nijak nepřispívalo. Naopak! Ještě se ukázalo, že bobule jsou jedovaté! Lidská  zvědavost se však nakonec dopracovala až k hlízám, po jejichž uvaření se přišlo na ten fatální omyl. 

I přesto pak rolníci nechtěli pěstovat brambory a nepomáhala ani úřední nařízení. Francouzský král se tedy uchýlil ke lsti. Na svém panství v Grenelle dal vysázet velký lán brambor a v době jejich sklizně je nechal hlídat regimentem dělostřelců. Lidé byli velmi zvědaví, co je to za vzácnost, že ji musejí hlídat vojáci, a podle králových předpokladů začali v noci chodit na pole na lup. Ozbrojení strážci podle instrukcí nikoho nechytili a cena brambor prudce vzrostla i mezi rolníky.

Brambory pak našly široké využití v každé národní kuchyni. Bramborové pokrmy prospívají zejména lidem trpícím vysokým krevním tlakem; protože obsahují značné množství draslíku, který reguluje hospodaření organizmu s vodou. Odvodňující účinek brambor zabezpečuje vyplavování škodlivin z organizmu a odpovídající výživu buněk.

V bramborách se kromě toho vyskytuje molybden a chrom, což jsou prvky podporující metabolizmus cukrů a kyseliny močové. V bramborových hlízách jsou téměř všechny důležité minerály a stopové prvky.

Zinek zase udržuje ve správné funkci šlachy a produkci hormonů. Kromě toho brambory obsahují celý komplex kvalitních sacharidů, díky nimž se do nervů dostává glukóza, která napomáhá výkonnosti lidského organizmu a jeho koncentraci.

Bez  zajímavosti není ani koncentrace vitaminu C v bramborách - 20 mg na 100 g brambor.

Nezanedbatelný je i obsah kyseliny listové, která zabezpečuje správnou funkci nervů, krvetvorbu a růst. 

Potěšit nás může i to, že z brambor (pokud neplavou v tuku) se netloustne, třebaže mají vysokou nutriční hodnotu.

Dobrá rada: pokud si nemůžete koupit brambory z tzv. biologické produkce, kupujte pouze menší bramborové hlízy, protože velké brambory mívají vysoký obsah dusičnanů, kadmia a olova. Vyhýbejte se také konzumaci nezralých brambor, protože jejich zelené části obsahují rostlinný jed solanin vyvolávající bolesti hlavy, krku, břicha, průjmy i vážnější onemocnění.

A nakonec ještě pár babských rad: rozkrojeným bramborem můžeme velmi dobře čistit stoly, lavice a prkénka, čistit nože, příbory a plechové nádobí. Rozkrájené slupky z brambor (smíchané s vodou) vyčistí bezvadně sklo, hlavně láhve. Slupky jsou výborným prostředkem k odstranění sazí z kamen.

Nevím, zda se pustíte do velkého úklidu s bramborami, ale možná si připravíte nějakou bramborovou lahůdku, kterou vám Žena-in nabízí na jiném místě. Dobrou chuť!  

podle www.femme.sk

                   
Reklama