Každodenním životem nás provázejí situace, které vyžadují různé reakce a pohotové řešení. Nikde není psáno, co se stane, jak to na vás zapůsobí a co vás překvapí. Prostě je to život. V dané situaci jste ale vy a vy musíte nějakým způsobem jednat. Kolikrát na vašem momentálním postoji závisí váš osobní nebo pracovní úspěch.


Často si říkáte: Proč jsem to neudělala jinak? Proč jsem křičela? Proč jsem mu neřekla hned, že…? Určitě vás napadne mnoho jiných situací, které potom se střízlivou hlavou hodnotíte jinak, a i své jednání byste chtěli uvést na pravou míru a mrzí vás, že jste nezareagovali jiným způsobem. Nicméně reagovat musíte hned a pozdní kdyby jsou chyby.


Jak tedy správně reagovat? Jak rychle a správně improvizovat? Jak se prosadit? Moderní společnost nazývá schopnost tohle zvládnout asertivitou. Ale ne všichni jí vládneme.
Chováme se třemi způsoby: asertivně, agresivně a pasivně.
Asertivně se dorozumíme, agresivně vezmeme za své a pasivně se sáhneme do sebe. Asertiva je schopnost prosadit si svůj požadavek, svůj názor. Při asertivním chování si sice prosadíme své, ale zároveň nečiníme nátlak na svobodu a neomezujeme druhé. To je však někdy umění.


Několik zásad asertivity:
1) Najděte si své já, musíte vědět, co chcete.
2) Snažte se vyřešit problémy s nadhledem. Pokud to nejde, vyzkoušejte třeba počítat do deseti apod.
3) Stůjte si za svým názorem
4) Posilujte sebevědomí. Jste to přece vy!
5) Naučte se prohrávat. I prohra je pozitivní, vede vás k dalším tvůrčím impulsům. Chmury hoďte za hlavu.
6) Nenechte se lehce manipulovat.
7) Získejte respekt. A to tím, že nebudete mlčet, když se vám něco nelíbí. Říkejte nahlas, co si myslíte.
8) Rozhodujte samostatně. Nebuďte váhaví, ale smělí.
9) Naučte se předcházet konfliktům, hledejte řešení a kompromisy.


Asertivně se umí chovat ti, koho k těmto postojům vedli už rodiče. Pokud máte děti, diskutujte s nimi, ptejte se, co si myslí, a vysvětlujte jim, proč něco nejde nebo proč mají špatný názor. Pokud rodiče dětmi manipulují a vyvolávají v nich pocity viny, kterou si děti často ani neumí vysvětlit, nikdy je asertivitě nenaučí. To samé platí u citového vydírání a uplatňování nadvlády a moci. Z těchto dětí budou pasivní jedinci, kteří nikdy nezrealizují své touhy, protože nebudou mít odvahu a nebudou si věřit. Znáte svazující rčení: Co tomu řeknou lidi? Moudřejší ustoupí! Nehádej se, budeš mít klid? To vše neprobouzí asertivitu.
Pokud má člověk s asertivitou problémy, může se jí naučit v psychoterapeutickém výcviku pod dohledem odborníka.
Reklama