
Foto: Shutterstock
„Když jsme se poznali, byl neuvěřitelně schopný. Už v mladém věku měl vlastní firmu, vydělával slušné peníze a působil klidně, sebevědomě a že ho nic nemůže rozházet. Byla jsem na něj pyšná a cítila jsem se vedle něj v bezpečí. Měla jsem pocit, že zvládne cokoliv a zajistit rodinu je pro něj hračka,“ vzpomíná Petra.
Jejich vztah byl podle ní založený na obdivu i vzájemném respektu. Petra pracovala, ale spíš pro zábavu a jen na částečný úvazek a přiznává, že právě manželova stabilita pro ni byla důležitým pilířem. Věděla, že když se něco pokazí, on to vyřeší. Jenže potom se všechno změnilo. Nejdřív se ve firmě začaly objevovat menší problémy, potom bylo několik větších zakázek, které nevyšly, a nakonec následoval úplný krach. Petra sledovala, jak se její manžel i život mění před očima.
„Najednou to nebyl ten muž, který měl všechno pod kontrolou. Byl unavený, podrážděný, uzavřený do sebe. Snažil se firmu všemožně zachránit, ale nešlo to, a ještě ke všemu se zadlužil. A když musel firmu definitivně zabalit, bylo to, jako by ztratil kus sebe,“ říká.
Po nějaké době si Petřin manžel našel manuální práci, protože se zařekl, že podnikat už nikdy nechce. Dělá dlouhé hodiny, vydělá méně než dřív a domů se vrací fyzicky vyčerpaný. Petra ví, že se snaží, ale přiznává, že se její pohled na manžela změnil. „Já vím, že to zní hrozně a povrchně, ale nemůžu si pomoct. Dřív jsem k němu vzhlížela, obdivovala ho. Teď ho vidím, jak přijde domů unavený, špinavý, bez energie, že si nemůžeme dovolit stejné věci jako dřív… A ten obdiv z mojí strany tam prostě není. Já ale potřebuju k muži, kterého mám vedle sebe, vzhlížet,“ přiznává.
Podle ní nejde jen o peníze, ale o celkový pocit jistoty a energie, kterou její manžel dřív vyzařoval. „Pořád je hodný, snaží se, pomáhá. Ale já se vedle něj necítím stejně. Jako by moje city mizely,“ říká Petra.
Intimita mezi nimi postupně ochladla. Petra přiznává, že ji manžel už nepřitahuje jako dřív, což se snaží do jisté míry skrývat, ale dlouhodobě to podle ní nejde. „Pořád doufám, že se z toho nějak dostane, že zase najde sám sebe. Ale zároveň se bojím, že už ho nikdy neuvidím tak, jako dřív. A bez toho obdivu nevím, jestli ho dokážu dál milovat. Zároveň nechci být ženská, která se v horších chvílích otočí ke svému muži zády,“ uzavírá Petra.
K článku se vyjádřila koučka a lektorka Romana Prokopová:
V životě procházíme různými změnami a v rámci partnerského vztahu není vždycky snadné je přijmout. Petřin manžel byl dříve úspěšný a zajišťoval Petře jistotu a stabilitu, Petra jej obdivovala a vzhlížela k němu, ale nyní se okolnosti změnily, což klade na oba partnery nové nároky.
Tento příběh má několik rovin. Protože opravdu nejde jen o peníze. Petra uvádí, že pro ni byla důležitá především jistota a bezpečí, které jí dříve její manžel poskytoval. To nyní necítí a je pochopitelné, že pro ni ztráta těchto pocitů může být velmi náročná.
Situace je určitě velmi těžká i pro Petřina manžela. Prošel velkou životní zkouškou, přišel o své podnikání, o finanční stabilitu a zřejmě i o kus své identity. Petra píše, že doufá, že se z toho manžel nějak dostane. Je však možné, že v rámci tak velké a stresující změny bude manžel potřebovat podporu blízkých nebo pomoc odborníka.
Ráda bych nabídla otázku, jestli je problém opravdu jen ve ztrátě předchozího životního stylu. Petra zmiňuje, že na manželovi obdivovala jeho sebevědomí, energii a schopnost zvládat náročné situace. Nabízí se proto zamyšlení, zda skutečně ztratila obdiv k muži, který dnes pracuje manuálně, nebo spíše k muži, který po těžké životní zkoušce ztratil část své životní energie, jistotu a nyní se doma chová jinak.
Pokud jde o snížení životního standardu, tak je to realita, kterou během života zažije mnoho párů. Nepříjemná situace sama o sobě ale nemusí být tím, co vztah ohrozí nejvíc. Podstatné je, zda jsou oba partneři ochotni hledat společně nějaké řešení.
Důležité je o situaci mluvit, komunikovat své pocity, vzájemné potřeby a očekávání. Protože možná tak, jak se cítí zraněná Petra, se cítí zraněný i její muž. Bylo by dobré si ujasnit, co pro sebe i pro druhého mohou nyní udělat a co mohou změnit. Ať už v chování, nebo v realitě samotné.
|
Více informací najdete na www.romanaprokopova.cz. |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.



Nový komentář
Komentáře
Dalsi slapka.
Nemuzete jednou psat taky o necem jinym, nez o prostitutkach, ktery daji jen tomu, kdo ma penize, firmu a postaveni?
A co kdyby ta nafoukaná píča taky pracovala na fulltime a neválela se doma lemra líná. Ta by šla bejt to moje.
Obyčejná zlatokopka. Kdyby při manuální práci nosil ty samé prachy, tak to by ji nevadilo. Ale že je už nemá, tak hold smůla, půjde za jiným co prachy má a může k němu vzhlížet.
Tak její city se změnily, když mu "pouze" krachlo podnikání. No, takže jejímu muži bych doporučila, aby provedl urychlený "letecký" den (aby jeho "životní opora" co nejrychleji vyletěla z baráku), protože jen tak bude možné, aby si svůj život dal trochu do pořádku (hlavně nervy). Co kdyby třeba vážně onemocněl? Snad nikdo nevěří tomu, že by se o něj "milovaná partnerka" jakýmkoli způsobem postarala? Ještě kdyby k tomu, nedejbože, musela pracovat na plný úvazek (poprvé v životě)? Tak to bych chtěla lístek v první řadě v tomto divadle......
Věrnost muže se pozná, když má všechno. Věrnost ženy, když muž nemá nic. Ano, stýská se jí po těch věcech, které dříve měla a teď nemá, už prostě nemůže ohromovat svoje okolí. Myslím, že muže akorát dusí a když odejde, bude mít větší šanci se zvednout, když se nebude muset ohlížet na ni.
Při takové manželce by byl vyčerpaný snad každý chlap. Při svatbě se slibuje "v dobrém i ve zlém, ve zdraví i v nemoci". A tady paninka fňuká, že už se s ním nemá tak dobře jako dřív, kdy mohla ona chodit do práce pro zábavu. Těžko jí poradit, když to sama nevidí a i kdyby rada byla, řídit se jí bude těžko.
Teď si Petro představ, že by zkrachoval, zadlužil se, začal doma nasávat, protože by si léčil zklamání nebo se chytl nějaké jiné sukně. Ten tvůj šel dělat rukama, místo podpory od tebe je to pod tvou úroveň. Snad už tě nic horšího nepotká, protože podle mě jsi pěkně rozpaplaná.
Jistota a bezpeci jsou relativni pojem, kazdopadne bych je nikdy nedavala do souvislosti s podnikanim. Pak je jeste otazka, jestli pani milovala cloveka nebo spis ty veci (co si ted uz nemuzou dovolit)
Peníze až na prvním místě....Když pomineme, že je to zase vycucaný z prstu, tak paní je pěkná dylina...
Kde se takové slepice berou? Na ně snad musí být nějaká farma. To přece nemůže vyrůst samo o sobě.
Ne ne, vůbec nejde o peníze
samozřejmě tomu všichni věříme, že Petře jde o celkový pocit jistoty a to všechno, co koučka dlouze okecává. Přitom je to tak jednoduché. Není firma, nejsou příjmy, nedej bože by snad měla Petra pracovat doopravdy, nejen pro zábavu, tak holt "city mizí". Myslím, že tomu muži se dost uleví, až se kolem něj Petra přestane vinout jak břečťan a půjde si najít jiný pilíř. 
Jestli nemají děti, tak by pro chlapíka neměl být problém rozvéat se a najít si nějakou lepší. Laťka je nastavená proklatě nízko, tak by to pro něj neměl být problém. Zlatokopka může jít na plný úvazek a usilovně hledat jiného chudáka, kterému se pověsí na krk.
Pokud vím, tak sňatek církevní i občanský je z dobré vůle, snoubenci znají vzájemně svůj zdravotní a finanční stav a slibují si věrnost a oddanost v dobrém i špatném - dokud nás smrt nerozdělí. Tato žena je asi ten případ, kdy maličký ošklivý mužský nabídne mladé krásné dívce manželství. Ona - vás - nikdy! On, tak počkejte, sednu si na svou šrajtofli a tady jsou výpisy z mých bankovních kont. Tu ženskou manžel z článku přestal manžel přitahovat proto, že pracuje manuálně? Proč? On si snad přestal mýt ruce a sprchovat se? Jéžišmarjá, ta ženská z článku, to bude asi těžký případ. Té ani tým psychiatrů nepomůže. Řekla bych chudák chlap, ale co si vzal a udělal, to má.