Za dob mého dětství se sportovní boty dělily na dva druhy. Na tenisky a na Botasky. Tenisky byly plátěné kecky, Botasky bytelnější kombinace látky s kůží či umělou hmotou. Mívala jsem oboje. Plátěné tenisky stály pár korun a kupovaly se každé léto nové, Botasky byly trochu dražší, takže musely vydržet víc než jen jedny prázdniny.
Pamatuju se na modrobílý model, který jsem nosila celé roky a který je tomu současnému strašně podobný. A teď jsou tu zase a já mám při pohledu na ně nostalgický pocit hřejivého tepla.
K dostání jsou ve třinácti různých modelech, navíc také v legendární firmě Baťa. Jak se vám líbí?
Reklama
Nový komentář
Komentáře
ty prvni jsou supeeeeeer
Póťa — #4 Líbí se mi, ale za tuhle cenu si je může Baťa nechat.
Měla jsem modrobíločervený asi 10let, jejich zánik jsem obrečela.
Není to můj šálek čaje
Tenisky jen do tělocvičny nebo na procházky po lese se 
Když nechci podpatky, zvolím balerínky, mokasíny a na chladnější dny mám přichystány kotníčkové boty na nízkém rozšířeném podpatku.
Aha, 1 599 až 1 899,-. No, to mi přide docela drahé....
ano to je to co se mi líbí
Jestlipak jsou i za socialistické ceny?
tyhle dvoje mají hezké barvy,v klidu bych do nich šla, možná mrknu ve městě,jak vypadají ostatní