I tentokrát se cosi změnilo. Poznáte sami na konci pravidelného „medailonu“ pro Borce a Chcípáka. Změna je pozitivní… Borců je totiž mnoho…

CHCÍPÁK DNE

To je vždycky kříž vybrat z hlupáků a bezohledných lidí jednoho. Člověk by je nejraději zfackoval všechny.

Pro dnešní už tak dost ponurý den jsem vám vybrala neuvěřitelně necitlivý a tupý přístup jednoho taxikáře, jehož chování se ani nechce věřit.

To si člověk nevymyslí, jak může být někdo takový debil!!

Anglie, konec minulého týdne…

Do taxíku nejmenovaného anglického taxikáře firmy Central Taxis nasedá mladá 22letá maminka těsně před porodem. Jmenuje se Mellisa Crosdalová. Není jí dobře, ale nic zlého. Chce napřed odvézt svého synka k otci a pak raději k lékaři na kontrolu.

Je obrovská zácpa a cesta od otce na kliniku trvá neuvěřitelně dlouho. Ženě se přitěžuje. Bolesti jsou najdou velice silné.

Za celou dobu se řidič na sténající ženu ani nepodívá. Jen pořád sleduje taxametr, jako by tam ani nebyla.

Melisse praskla voda a bolesti se vystupňovaly. Naříkala.

Během jízdy, kdy muž za volantem ani neotočil hlavu, žena vlastní pomocí porodila malou holčičku, kterou nechala na pupeční šňůře. V nemocnici si ji převzali lékaři.

A pan taxikář? 

Zdecimované, vysílené a vystresované ženě naúčtoval cestu a poplatek za znečistění vozu!!

Holčička i mamnika jsou pořádku.

„Ohleduplnému“ taxikáři: Vy jste, pane, normální hrouda a necitlivý blbec. Je úplně jedno, jestli jste Angličan, nebo z Ugandy. Hroudy a citové ploštice jsou mezinárodní a neznají hranic. Být vaše máma, která vás v bolestech rodila, tak vás seřežu! Doufám, že se to dozví.

Mamince: Nic si z toho nedělejte, hlavně, že malá je zdravá a Vy jste šikovná a statečná.

BOREC DNE

Titul Borce bych dnes ráda dala lidem, jejichž jména neznáme, ale jsou tací, kteří nikdy nezapomenou jejich tvář, hlas a dotek.

Jejich jména nejsou napsaná na webech informačních středisek a medií. Přesto tu jsou.

JAPONSKO...

d

z

Je neuvěřitelně dojemné dozvídat se o anonymních jednotlivcích, kteří pomáhají ve dne v noci s nasazením vlastního zdraví a teplotách na nule hledat v troskách byť jednoho živého člověka.

O mužích, kteří dobrovolně chodí a hlásí se, že pomohou při pracích v jaderné elektrárně.

A také o těch, kteří, ač zranění po tsunami a zemětřesení, posílali místo sebe do sanitek jiné lidi se slovy: „Pomozte tomuhle, on je na tom hůř, vezměte támhle tu starou paní, já počkám, nebo odvezte napřed tady pána...“ a podobně.

Takové zprávy chodí od těch, kteří na místě katastrofy v Japonsku jsou a přežili.

Vzpomenout na hrdiny, kteří ještě nedávno netušili, že v sobě podobné vlastnosti mají, je přinejmenším slušné.

Statečnost, ohleduplnost a síla charakteru není samozřejmostí. Je to doklad morální vyspělosti jednotlivce a často se projeví právě až v takovéto vypjaté chvíli.

u
Foto:Sad Hill News

Bezejmenným hrdinům v Japonsku: Jsme na druhém konci Země a jsme zcela jiná rasa. Ale poklonit se statečnosti, soucitu a hrdinství nevyžaduje překladač.

Reklama