Světe, div se! Stalo se něco neuvěřitelného. Borci budou dva, neb jsem se nemohla rozhodnout. Naprosto se dnes otočilo zaběhnuté pravidlo, že borce by pohledal a chcípáků je kornout…

Ale začneme chcípáky.

Nebudu se vracet ke Kaddáfimu, protože ta kreatura, která nechala střílet do každého, kdo se na ulicích Libye pokusí pomoci raněnému, se zlikviduje brzy sama.

Nebudu mluvit ani o dalších týraných dětech, které za minulý týden přibyly, protože se o tom nedá snad ani psát, člověk jen brečí, a vynechám všechny úchyly a maniaky. Mám většího chcípáka a zahrnuje nejedno jméno…

CHÍPÁK DNE

„Právě jsem se vrátil z hradu“… co vám to říká?

Jestli si okamžitě vybavíte 245 popravených lidí, 2 500 těch, kteří nepřežili věznění, a další tisíce a tisíce zničených životů, rodin…

…pokud se vám vybaví generál Píka, který nasazoval za války život za svou vlast, tu vlast, která ho místo poděkování nechala uvěznit a nakonec oběsit, jeho syna, válečného pilota RAF, který byl rovněž vězněn, a další válečné hrdiny, kterým místo medaile navlékla komunistická strana kolem krku oprátku, ale i spousty obyčejných občanů zničených komunistickou vládou Klementa Gottwalda, pak jste doma – máte dnešního megachcípáka dne.

Je jím Vítězný únor a s ním mnoho jmen, které by bylo lépe zapomenout!

u25. února, tedy v pátek si lidé připomněli demisi prezidenta Beneše a nástup Gottwalda.

Nutně pak jako výsměch a drzá ironie působilo na mnohé poškozené, shromáždění komunistů o kus dál ve stejný den.

Přimlouvám se za větší osvětu mladé generace, za víc tématických pořadů a větší důraz ve školách, aby se takováto vláda, takové období a tahle doba už nemohly nikdy vrátit.

Nejméně do té doby, dokud si budou komunisté hřát pozadí dokonce na poslaneckých křeslech.

Poškozeným komunistickým diktátem: Nemám, čím bych vás chlácholila. Jsou věci, které se ospravedlnit ani zlehčit nedají.

Komunistům: ----
o

BOREC DNE l.

Od chcípáků se ráda přesunu do kategorie mnohem příjemnější. Tentokrát jsem nemohla vybrat ze dvou kandidátů, až jsem se rozhodla, že dnes budou borci dva.

Prvním je muž z Nového Zélandu, nedávno postiženého ničivým zemětřesením.

u

Je zajímavé, že člověk je schopen hrdinských činů, a třeba to za celý život ani nezjistí. A vidíte, chodí mezi námi lidé, kteří jednoho dne jdou a připadá jim naprosto normální vlastními silami zachránit životy druhých.

Po zemětřesení, které postihlo město Christchurch, mladý muž zoufale hledal v rozsypaném domě svou snoubenku… vlastníma rukama odhazoval cihly a pokračoval v hledání v troskách domu.

Tento muž nejenže našel a zachránil život své budoucí ženě, ale při té příležitosti zachránil z trosek dalších šest lidí.

Minulý týden si svou vyvolenou vzal.

Panu hrdinovi: Klobouk dolů, pane. Kéž by bylo na světě hodně lidí, jako jste Vy.

BOREC ll.

Tak tento pán si post borce zaslouží také. Je to zapálený chovatel snad úplně všeho, od psů přes ptáky až po jedovaté hady a žije (překvapivě stále) na severu Moravy.

mPo té co ho rafla mamba z jeho vlastního chovu, stihl ještě dopravit své otrávené tělo do Krnovské nemocnice, při čemž již cestou na svůj příjezd v nemocnici upozornil telefonicky.

Jen díky tomu se mu patrně povedlo být včas vrtulníkem transportován do nemocnice na Karlovo náměstí v Praze, kde jsou na tyto případy připravení.

Bylo mu podáno sérum a teď se nachází v náruči umělého spánku.

Zbývá dodat, že Mamba černá patří k nejjedovatějším a nejrychlejším hadům na světě a její kousnutí je téměř vždy smrtelnou legrací.

Panu chovateli: Pokud jste četl „Doktora od jezera hrochů", pak Vám jistě nebude divné, když se zeptám, kamže Vás to ten had kousl? Protože zmíněný doktor, se také zachránil. Amputoval si totiž pr..l. :-))

V jeho případě ale šlo o užovku, takže kus těla obětoval zbůhdarma.

Přejeme brzké uzdravení, borče!

Reklama