Těhotenství je malý zázrak. Během devíti měsíců se v těle ženy vytvoří nový člověk. Jenže jeho bouřlivý vývoj s sebou nese i změny, kterými prochází nastávající maminka. Přibere za tu dobu v průměru 15 kilogramů, ale často i mnohem více. Její děloha znásobí svou váhu více než 15krát. A své vykonají i hormony, které rozvolňují vazy, aby usnadnily následný porod. To všechno má vliv na změnu těžiště, držení těla i stereotyp chůze. Nárůst břicha a prsou žena kompenzuje prohnutím v bedrech a v křížové oblasti, což vede k nejčastějším bolestem zad.
Podle Ivy Bílkové, hlavní fyzioterapeutky FYZIOkliniky, lze kromě toho typické oblasti bolestí určit podle tvaru a postavení bříška těhotné ženy.

  • Ty s výrazným bříškem směřujícím dopředu mají často bolesti v bederní oblasti páteře.
  • Nastávající maminky s bříškem takzvaně nízko v pánvi si nejčastěji stěžují na bolestivost kyčelních kloubů, podbřišku a křížové části páteře. Dochází zde totiž k tlaku plodu na pánevní dno a na orgány v něm uložené, což může někdy vést až k bolestivosti stydké kosti.
  • Pokud je bříško ochablé, ‚visící‘ dolů, jak tomu bývá často u žen s celkovou svalovou hypotonií, má neblahý vliv na bolesti v oblasti hrudní a krční páteře.

Jak to změnit?

„Ke zmírnění obtíží spojených s přírůstkem hmotnosti a změněným těžištěm je vhodné udržovat co nejoptimálnější držení těla. Správné postury se vzpřímeným držením, neutrálně postavenou pánví a zpevněnými břišními svaly lze dosáhnout cílenými fyzioterapeutickými postupy, například cvičením pozic z Alexandrovy techniky. Proti bolestem pánve a kyčlí je ideální cvičení na velkém gymnastickém míči, kdy podsazování pánve a vysazování boků uvolňuje svaly pánevního dna a křížokyčelního kloubu,“ doporučuje Iva Bílková, které jsme se mimo jiné zeptali, na co by si těhotné ženy měly dát při sportu a pohybu pozor.

Mají, co se bolestí zad týče, výhodu maminky, které před otěhotněním posilovaly?
Ano, cvičení ještě před otěhotněním zvyšuje pravděpodobnost, že celé těhotenství proběhne bez bolesti nebo jen s minimem bolestí, které jde rozhýbat.

Dnes je moderní termín – cvičení pro posílení hlubokého stabilizačního systému (svaly kolem páteře, bránice, pánevní dno, břišní svaly), na zdravá záda je vhodná také jóga, pilates, běhání, plavání a všeobecný pohybový rozvoj ve smyslu „nesedím v kanceláři, ale hýbu se, aby mě nic nebolelo„.

Lze posilování svalů, které by vedlo k úlevě od bolesti zad, dohnat v těhotenství? Je vůbec možné posilovat během těhotenství?
Většinou se daří všechny obtíže týkající se bolestí pohybového aparátu zmírnit nebo i odstranit vhodným cvičením nebo fyzioterapií, a to po celou dobu těhotenství. Odstranit obvykle nejdou ty, které přetrvávají už z doby před otěhotněním. Například bolest zad spojená se skoliózou páteře.

Na co by si nastávající maminky měly při cvičení dávat pozor? Lze si cvičením i více ublížit než pomoci?
Celkově je cvičení v těhotenství velmi důležité nejen z důvodu zlepšení stability těla matky, udržení kondice pro nadcházející porod, ale právě i pro prevenci bolestivých stavů během těhotenství.

Vyvarovat by se měly především sportování s poskoky apod., kde dochází k otřesům pánevního dna nebo nárazům na kostrč (jízda na koni, jízda na kole, skoky na trampolíně...). Zvážit by nastávající maminka měla i rizikovost daného sportu. Třeba horolezectví, ale i kolektivní sporty jako jsou basketbal, volejbal aj., adrenalinové nebo kontaktní sporty, kde může dojít k nárazu v rámci „zápalu boje“. Pokud například trpí symfyzeolýzou (rozestup pánevních kostí), neměly by protahovat měkké tkáně a svaly kolem pánve.

Jak dlouho trvá, než se tělo ženy po těhotenství a porodu vrátí do normálu? Pokud se vůbec někdy úplně vrátí.
Opět záleží, v jaké kondici se tělo nacházelo ještě před porodem. Maminka, která byla zvyklá cvičit, a netrpěla bolestivými stavy, se do normálu vrátí téměř hned po porodu. Naopak maminka, kterou bolela záda už v těhotenství a nijak to neřešila, si od bolesti nepomůže ani po porodu, kdy bude na záda vyvíjena další zátěž při nošení miminka. Nejpozději po ukončení kojení se tělo maminky obvykle vrací do téměř stejného stavu jako před porodem.
Přitěžují si těhotné ženy, co se bolesti zad týče, také nevhodnými polohami při spánku? Jaké polohy jsou nejvhodnější?
Nejvhodnější polohou pro těhotné je leh na boku, často se doporučuje ten levý. Ovšem v případě zdravého těhotenství není potřeba levou stranu striktně dodržovat. Důležité je, aby se žena cítila dobře a k tomu si pomohla třeba i podložením polštáři nebo přímo použila těhotenský polštář ve tvaru hada. V poloze na zádech se některým ženám hůř dýchá, jiným je příjemná až do porodu, záleží na individuálních pocitech.

Pomohou proti bolesti zad masáže? Jak časté by musely být?
Ano, masáž působí blahodárně na prokrvení svalů a odvádění přebytečné vody z těla, která se u těhotných ukládá mnohem více, než je běžné. Masáž je vhodná pro nastávající maminky od ukončeného I. trimestru a lze provádět každý týden. V době okolo termínu porodu je možné masírovat každodenně, aby došlo k co možná nejlepšímu uvolnění zad, pánve a pánevního dna. Po masáži doporučuji i kinesiotaping, který prodlouží efekt právě uvolněných svalů zad a podpoří tíhu bříška.

Nejčastější bolesti v těhotenství a jejich spouštěče

  • Bolesti bederní páteře: přetížení zádových a oslabení břišních svalů při rostoucím bříšku, rizikovými faktory jsou vadné držení těla, hypermobilita či předešlé těhotenství.
  • Bolest křížové kosti: prohloubení bederní lordózy (zakřivení páteře dopředu) tělo kompenzuje zvětšenou kyfózou (zakřivení dozadu) v oblasti přechodu krční a hrudní páteře.
  • Bolest hrudní páteře: přetížení hrudní páteře z důvodu zvětšení objemu prsních žláz, zkracování prsního svalstva.
  • Propad klenby chodidel: zvýšená tělesná hmotnost spolu s uvolněnými vazy ovlivňuje všechny klouby dolních končetin, klenby chodidel se snižují a je třeba nosit větší velikost bot.

Čtěte také:

Reklama