cl.jpg
Foto: Shutterstock

Choroba získala svůj název podle ruského neurobiologa Vladimira Bechtěreva a jde o chronické zánětlivé autoimunitní a revmatické onemocnění. Postihuje nejčastěji klouby na obratlích, vazy, šlachy, kloubní pouzdra nebo spoje. V ohrožení ale není jen páteř, část lidí trápí také bolesti kyčlí, ramenních kloubů nebo třeba kolen.

Příznaky, které se často podceňují

  • Nejčastějším příznakem bývá opakující se bolest a ztuhlost postižených míst. Často bolí místo skloubení křížové kosti s pánví v dolní části zad. Trochu paradoxně je bolest horší v klidu a pohyb nebo protažení přináší nemocným pocit úlevy. Někteří lidé si stěžují i na bolest hrudníku, ten bolí zejména při hlubokém nádechu a výdechu.
  • Mezi první příznaky, které často předcházejí bolesti, se ovšem řadí únava, zvýšená teplota a také noční pocení.
  • Jak nemoc postupuje, člověk který jí trpí, ztrácí svou ohebnost. Postupně nedosáhne rukama ani na kolena a v rozvinutém stádiu nemoci se nemůže ani předklonit.
  • Bechtěrevovu nemoc mohou doprovázet i záněty dalších částí těla, jako jsou oční duhovky nebo střeva.

První příznaky Bechtěrevovy nemoci se obvykle objevují mezi 18. a 30. rokem života a dvakrát až třikrát častější jsou u mužů. Řada lidí ovšem příznaky dlouho ignoruje, protože se domnívají, že jde o projevy klasické únavy, a tím oddalují diagnózu. Ta trvá v některých případech i deset let. Že jde o Bechtěrevovu nemoc ovšem může napovědět skutečnost, že příznaky přetrvávají déle než tři měsíce.

Dá se léčit, ale ne vyléčit

Přesná příčina nemoci není objasněná, ale lékaři odhalují rizikové faktory, které mohou k rozvoji přispívat. Hodně se hovoří o roli dědičnosti. Rizikový je také antigen HLA-B27. Jde o molekulu na povrchu buněk, která se vyskytuje asi u 7 % populace a její přítomnost se dá zjistit z krve. Ale platí, že ne u všech lidí s tímto antigenem se onemonění musí nutně projevit.

Bechtěrevova nemoc se sice nedá vyléčit, ale její včasné odhalení a přijetí určitých opatření může lidem ušetřit mnoho bolesti a prodloužit život. Cílem je, aby mohl pacient žít co nejplnohodnotněji.

Zásadní roli hraje pravidelné cvičení a rehabilitace pod vedením odborníka. Ulevovat může také plavání nebo léčivé zábaly a koupele. Důležité je i správné držení těla nebo optimální poloha ve spánku. Pacientům jsou rovněž předepsány léky na zmírnění bolestí a zánětů.

Biologická léčba

V posledních letech se rozvíjí také oblast biologické léčby. Spočívá v tom, že se poznávají imunitní mechanismy daného člověka a následně se vyvíjejí speciální léky. Přípravky fungují tak, že se navážou na látky, které způsobují zánět, snižují jejich zánětlivé schopnosti a daný zánět zmírňují. Výhoda obvykle spočívá v tom, že tato léčiva mají menší nežádoucí účinky, ulevují od příznaků a zlepšují hybnost páteře. Účinnost ale záleží na tom, aby byla léčba aplikovaná dlouhodobě. Stejně jako ostatní druhy léčby, ani ta biologická nemusí být vhodná pro každého pacienta. Záleží na posouzení jeho stavu lékařem.  

Zdroje: Healthcare in Europe, Wikipedia, Medicinenet, Healthcentral

Reklama