Foto: Shutterstock
Marta
Zásoby si rozhodně nedělám, ještě dojídáme ty covidové z jara 2020. Ne, to je jen legrace. Vím, že situace je napjatá, a tak se snažím trochu odlehčit atmosféru. Každopádně nevěřím tomu, že válka na Ukrajině přeroste v nějaký globální ozbrojený konflikt. Na to jsou západní mocnosti moc opatrné. Taky mě uklidňuje, že máme doma sklep, takže se v případě nějakého útoku máme kde schovat. Snažím se nežít ve strachu a stresu, protože z toho si člověk akorát přivodí nějakou nemoc. Stačil mi stres kolem pandemie.
Eva
Od začátku války žiju v neustálém strachu a úzkosti. I když vím, že to není zdravé pro psychiku, od rána do večera hltám zprávy. Je to první věc, kterou udělám ráno po probuzení a poslední večer před usnutím. Zjistila jsem, že mi za dva měsíce vyprší pas, takže jsem si hned běžela na úřad udělat nový. Největší strach mám o děti, takže poslouchám odborníky, co radí v novinách a v televizi. Nakoupila jsem nějakou balenou vodu, konzervy a dala jsem baterky do starého rádia. Pro případ, že by selhaly ostatní způsoby komunikace. A taky jsem si vybrala trochu víc peněz v hotovosti, než u sebe normálně nosím. Víc dělat nebudu, stejně by to nemělo cenu.
Michaela
Myslím, že pokud se konflikt ještě víc vyhrotí a Putin nám sem hodí bombu, tak je to stejně všechno jedno. Četla jsem, že v krytech stejně není dost místa. Nějak to prostě dopadne, obyčejní lidé to stejně neovlivní, takže proč se stresovat tím co by kdyby. Od té doby, co začala válka na Ukrajině, se nicméně snažím žít víc tady a teď a něco si ještě užít, než budu kvůli zdražování a inflaci chudá jak myš.
Dagmar
Můj manžel je policista, a přestože mi zbraň doma vždycky vadila, teď začínám být vděčná, že ji máme. Cítím se tak trochu víc v bezpečí. Ani jeden z nás si sice nemyslí, že dojde ke třetí světové válce, ale manžel pro jistotu připravil evakuační zavazadlo. Mít po ruce potřebné věci je vždycky fajn, nejen kvůli válce, ale třeba i přírodní katastrofě apod. Nijak jinak jsme se nepřipravili a připravovat se nebudeme.
Martina
Zásoby nedělám pro případ války, dělám je proto, že se bojím zdražování. Nakupuju teď po slevách některé trvanlivé potraviny, o kterých si myslím, že se jich zdražování dotkne nejvíc. Manžel vzal u pumpy pár kanystrů benzínu, protože to, jak vyletěla jeho cena, je hrůza. Největší strach má ale moje babička, která zažila příchod vojsk v roce 1968. Bojí se, že by se něco podobného mohlo opakovat. Pořád sedí u televize a brečí. Snažíme se ji nějak rozptýlit, ale nedaří se nám to.
Zdroje: respondentky redakce
Čtěte také:
- Sofii (6) zastřelili v autě, Arseniy (14) vykrvácel. Olena Zelenská sdílela mrazivé osudy dětí zabitých ve válce
- Kvůli útoku Ruska na Ukrajinu Jitka odsouvá těhotenství. Nechci v budoucnu běžet do krytu s malým dítětem, říká
Nový komentář
Komentáře
nestresuju se zbytečně,pokud to přijde..bohužel,bude to konečná...ale zásoby nedělám,proč..stejně mě nerozházel ani kovid...média lžou,ve všem..dělají z nás ovce...nic víc...
ANO BOJÍM SE
https://pracownia4.wordpress.com/2014/05/07/masakra-na-ukrainie-jak-bandyci-mordowali-mieszkancow-odessy-w-domu-zwiazkow-zawodowych/
Ano, bojím se války a nenávidím Putina. Dlouhodobě, intenzivně a hluboce. Praktické zásoby máme kvůli blackoutu, teď jsme jen rozšířili objem vody. Na rovinu, máme doma pět dětí, ty opravdu sní a vypijí dost. Manžel věčně v nemocnicích v práci. V případě problému nechci řešit ještě to, že má pět dětí okamžitě žízeň. Ale žádní křečci nejsme, prostě je ve spíži o pár konzerv a čokolády více. Do sklepa jsem dala sedm dek, každý tam má polystyrén jako izolaci pro spaní. V případě nutnosti opustit domov, než ohledu na důvody, beru děti, doklady, peníze a můj batoh, ve kterém má každý náhradní oblečení, kartáček, a čokoládu a sušené maso, dvoulitr vody dohromady, a malé rádio na baterky. Jinak, doufám, že to třeba nebude, a že ruské vedení skončí v Haagu. V úder jadernou bombou nevěřím, jelikož jsou to srabi, co jen machrují.
Zásoby nedělám, ale možná bych mohla zajít do vinotéky, teda muž zajde do vinotéky - víc toho unese. Dnes odpoledne bylo zase v Lidlu obléhání, jelo 5 pokladen a ještě u nich stály fronty. Nevím, jak dokáží lidé tak snadno zblbnout. Každopádně čočky a mouky měli dost.
Nějak to dění kolem války nesleduju a neřeším, nesleduju zprávy a jsem v klidu. Pokud něco přijde, pak teprve by bylo vhodný to řešit. Do tý doby je to zbytečný stres.
Vyřídím si nový pas, a sbalím evakuační krosnu. Je lepší mít a nepotřebovat, než potřebovat a nemít. Dělat zásoby je zbytečné, jednak je nemám kde skladovat, druhak kdyby bylo nutno někam utéct, zásoby s sebou člověk nepotáhne. Zbraň je fajn věc, když s tím člověk umí dobře zacházet (patrně je v článku tedy myšleno střelná zbraň, když jde o policistu, jinak zbraň může být i nůž, kdyby na věc přišlo). Kdyby měly začít létat jaderné hlavice, tak jedna má "rádius škod" asi tak 40 km. Ty větší i 100 km. Tedy jedna dobře umístěná na Václavák by zvládla zlikvidovat půlku Čech. V tomto světle mi přijde budování úkrytů ve sklepě taky tak nějak zbytečné. Proti konvenčním zbraním to stačit může, ale jen do doby, než člověk zjistí, že je zavalený pod sutinami a nemůže ven. A dochází mu vzduch... Takže mi z toho vychází, že nejlépe je na tom ten, co dokáže přežít s minimem prostředků z přírodních zdrojů. To já nejsem, neb jsem civilizací zhýčkaná osoba a taky už nejsem nejmladší. Mně by stačilo si rozbít brejle, a jsem odepsaná, protože když člověk pořádně nevidí, tak holt má ty možnosti hodně omezené.