Určitě přemýšlíte, že jednou přijde okamžik, kdy zjistíte, že na těhotenském testu budou dvě čárky a miminko bude na cestě. Budete se těšit, ale zároveň se bude blížit porod, který si musí prožít každá nastávající maminka.
Řešíte to v sobě, nebo vás myšlenka na porod nevzrušuje? Zeptali jsme se budoucích maminek, které zatím ještě dítě nemají.
Eva, 22 let:
(Já se děsím už jen těch dvou čárek. Až budu dítě chtít, jestli na to někdy dojde, asi porod řešit nebudu. U mě se už počítá s tím (díky vadě páteře), že bych rodila pravděpodobně císařem.)
Bojíte se porodu?
Teď to není aktuální, takže těžko soudit. Možná se bát budu, až se začne blížit termín.
Jak si ho ideálně představujete?
Tak tohle fakt nevím. Jenom nechci být 19 hodin na sále jako ségra.
Když slyšíte oblíbené historky o porodech, co vás na nich zaujme?
Ony takové historky jsou? Asi jdou mimo mě. Většinou jen slýchám, jak jsou v porodnici hodní, nebo naopak zlí. Půl na půl.
Myslíte, že vás mohou nějak ovlivnit?
Dám jen na vlastní zkušenost.
Dovedete si představit, že by strach z porodu byl pro některé ženy důvodem, proč nemít dítě?
Představit si to dovedu. Někdo ze strachu nejde na zkoušky, někdo k zubaři a jiný se holt bojí porodu. Pokud ale žena dítě opravdu chce, věřím, že mateřské pudy budou silnější než strach.
Martina, 26 let
Bojíte se porodu?
Bojím se přirozeně jako každá žena. Občas se chlácholím možností injekce. Ale myslím, že to zvládnu.
Jak si ho ideálně představujete?
Rychlovku, ať je vše hned za námi. Nechci se trápit v bolestech moc dlouho. :)
Když slyšíte oblíbené historky o porodech, co vás na nich zaujme?
Heh, právě mi to ani nepřijde vtipné. Naštěstí jsem jich moc neslyšela.
Myslíte, že vás mohou nějak ovlivnit?
NE!
Dovedete si představit, že by strach z porodu byl pro některé ženy důvodem, proč nemít dítě?
To si nedovedu představit. Dnes už jsou možnosti, jak se těm ukrutným bolestem vyhnout, nebo je alespoň zmírnit. Myslím, že bez dětí náš život trochu ztrácí smysl.
Klára, 28 let
Bojíte se porodu?
Porodu jsem se po přečtení všemožných hrůzných zkušeností rodiček bála pouze do chvíle, než mi zkušená kolegyně v práci sdělila, že po devíti měsících tahání onoho „outěžku“ budu jedině ráda, že už se ho konečně zbavím, takže porodu se prý rozhodně obávat nebudu.
Jak si ho ideálně představujete?
Ideální porod? Nevím, co si pod tím představit, snad aby byl co nejkratší a co nejméně bolestivý.
Když slyšíte oblíbené historky o porodech, co vás na nich zaujme?
Zaplať pánbůh mě dosud moje okolí žádnými historkami nezásobuje, a pokud by to nastalo, zacapala bych si uši. Myslím, že porod je natolik individuální záležitost a ty zkušenosti jsou natolik nepřenosné, že nemá cenu se tím nějak významně zabývat dlouho dopředu.
Myslíte, že vás mohou nějak ovlivnit?
Je to možné, ale budu se snažit, aby mě neovlivnily, viz odpověď na předchozí otázku. Myslím, že ty zkušenosti a zážitky jsou opravdu velice individuální. Může se seběhnout spousta věcí, které nemůžete čekat... rozhodně budu naslouchat odborníkům.
Dovedete si představit, že by strach z porodu byl pro některé ženy důvodem, proč nemít dítě?
Ano, to si dovedu představit. Ale porod je jen malým střípkem ve velké mozaice všech těžkostí, které s sebou mateřství přináší. Takže zatím o něm ani o tom, že bych si v dohledné době dítě pořídila, ani v nejmenším nepřemýšlím.
Míša, 32 let
Bojíte se porodu?
Ano.
Jak si ho ideálně představujete?
Že si nechám píchnout epidurálku a nebude mě to bolet. A že to bude rychle.
Když slyšíte oblíbené historky o porodech, co vás na nich zaujme?
Asi hlavně ty negativní věci - dlouhý bolestivý porod, nespokojenost s personálem nemocnice apod.
Myslíte, že vás mohou nějak ovlivnit?
Ano. Budu mít asi ještě větší strach rodit. A půjdu rodit do nemocnice, na kterou mám dobré reference. Na a samozřejmě epidurálka.
Dovedete si představit, že by strach z porodu byl pro některé ženy důvodem, proč nemít dítě?
Ano.
Petra, 30 let
Bojíte se porodu?
Neznám člověka, který by se porodu nebál. Mám kolem sebe spoustu kamarádek, které rády přidávají k dobru strašidelné historky z porodu, a to samozřejmě k mojí pohodě nepřispívá. Prošla jsem si i obdobím, kdy jsem řešila, jestli si „nezaplatit“ císařský řez, ale postupně se dostávám do stádia, kdy si říkám „vydržely to naše maminky, vydržím to taky“.
Jak si ho ideálně představujete?
Trošku mě děsí klasické nemocniční prostředí, když přijdu za kamarádkou do porodnice, mám pocit, že se tam rozhodně nemůže cítit příjemně. Jako ideální prostředí vidím takové, kde bych se cítila jako doma - tedy soukromý pokoj, partnera vedle sebe, možnost využít sprchy, míčů apod. a samozřejmě zdravotnickou péči.
Když slyšíte oblíbené historky o porodech, co vás na nich zaujme?
Když mi vyprávějí kamarádky o svých porodech, mám pocit, že je to horor hororů. Na druhou stranu si říkám, že každý z nás má tendence trošku přehánět, takže je beru s rezervou. Co mě u známých čerstvě po porodu zaujme, je jejich stále velké bříško. Vždycky jsem si myslela, že se ztratí hned s miminkem.
Myslíte, že vás mohou nějak ovlivnit?
Určitě. Každý z nás řeší, „co kdyby“, takže můj pohled na porody a zdravotnictví tyto historky samozřejmě ovlivňují. Asi si na základě nich dělám podvědomě úsudek o tom, kde bych v budoucnu chtěla rodit.
Dovedete si představit, že by strach z porodu byl pro některé ženy důvodem, proč nemít dítě?
Pár takových příkladů ze svého okolí znám. Nevím, zastávám názor, že pokud žena nemá dítě, ochuzuje se o ohromnou radost v životě, takže je moc nechápu.
Michaela, 26 let
(Jelikož jsem momentálně bez partnera, tak zatím porod ani miminko příliš neřeším. Nechci sama sebe trápit. Každopádně věřím, že až tato chvíle přijde, jistě to řešit budu. Začnu studovat veškerou literaturu a shánět vědomosti od kamarádek, které již miminko mají.)
Bojíte se porodu?
Zatím je tento okamžik v mém životě velice daleko, abych použila přímo výraz „bojím“. Rozhodně to však není situace, na kterou bych se do budoucna příliš těšila. Na miminko ano, na porod ne.
Jak si ho ideálně představujete?
Ideální porod je dle mě v porodnici pod maximálním dohledem zkušených profesionálů. Rozhodně ne doma, ani vsedě, nebo dokonce zavěšená do „houpačky“. Alternativní metody nijak neodsuzuji, ale jak znám sebe, budu velice ráda, když budu ležet, doktor mi řekne, co mám dělat, a já se budu soustředit jen a jen na to, aby už byl konec.
Když slyšíte oblíbené historky o porodech, co vás na nich zaujme?
Líbí se mi, jak to každá maminka prožívá úplně jinak. Většinou vyprávěné zážitky z porodu korespondují s charakterem i náturou maminky. Optimistky líčí porod s nadhledem, pesimistky naopak jako nejhorší zážitek v životě, který nehodlají nikdy absolvovat znovu. Většinou však i tyto dámy za nějaký čas názor změní.
Myslíte, že vás mohou nějak ovlivnit?
Ovlivnit nikoli, spíš připravit. Mám kolem sebe spoustu novopečených maminek a slyšela jsem již mnoho historek. Myslím, že už mě nic nemůže překvapit.
Dovedete si představit, že by strach z porodu byl pro některé ženy důvodem, proč nemít dítě?
Odpovím příběhem. Jedna z mých nejbližších kamarádek z dětství trpěla panickým strachem ze všeho „nemocničního“. U každého odběru krve omdlévala, i pouhá představa jakékoli návštěvy lékaře ji ničila a zdeptala na několik dní dopředu. Když jsme okolo „dvacítky“ začaly o dětech mluvit, kamarádka zjistila, kolik se v těhotenství musí podstoupit pravidelných prohlídek, odběrů a všeho možného. Radikálně prohlásila, že miminko nikdy. Že by to nepřežila a bude raději bezdětná. Rok se s rokem sešel, kamarádka čekala miminko a ta obrovská radost z něj předčila všechen strach. Trpělivě čekala v čekárně, spolupracovala s lékaři, a dokonce přestala u odběrů omdlévat. Dnes už je šťastnou maminou, chlapeček udělala minulý týden první krůčky a já vím, že každý strach, i ten z porodu, se dá překonat, když máte dobrý důvod.
Jana, 31 let
(Myšlenka na porod mě zatím nijak nevzrušuje. Většinou řeším věci, až když přijdou. Stejně bych se asi chovala i v případě porodu. Je to přirozená věc, nač se tedy předem stresovat?)
Bojíte se porodu?
Ne, je to přirozená věc.
Jak si ho ideálně představujete?
Rychlý. :o)
Když slyšíte oblíbené historky o porodech, co vás na nich zaujme?
Ty, co jsem slyšela, většinou byly o bolesti a „šílených“ zákrocích, ale vždy končily šťastně, s úsměvem a větou „stálo to za to“.
Myslíte, že vás mohou nějak ovlivnit?
Nemyslím.
Dovedete si představit, že by strach z porodu byl pro některé ženy důvodem, proč nemít dítě?
Ano. Pro některé ženy může být představa takové bolesti nesnesitelná a raději se rozhodnou porod, i za cenu nemít vlastní dítě, vůbec nepodstoupit.
Jak jste na tom vy? Bály jste se porodu? Splnily vaše představy očekávání? Znáte někoho, kdo kvůli strachu z porodu nemá dítě?
Nový komentář
Komentáře
první porod byl tak rychlý,že si pamatuji pouze na křížové bolesti,teď jem v 17tt a z porodu strach nemám.
ano a moc...
kuzle — #44 šťastná to žena
rodila jsem 3x a pokazde tak rychle, ze to ani nestacilo poradne bolet, takze bych si to klidne dala jeste jednou
a nebala jsem se, vedela jsem, ze to bude bolet, to uz k tomu proste patri, ale vysledek stoji za to 
Při prvním sem se nebála ,no při druhym taky ne.Ale ten byl blbej ,teda spíš hroznej přístup sestřiček a žádná péče, Tak po třetí sem se už bála! No a ted už rodit nebudu!
já se porodu nebojím,rodila jsem už 3x,a klidně bych rodila ještě jednou a to mám 39.
lonkue — #38 Proč proboha? Kontrakcím stejně neujdeš.
porodu jsem se nebála,ale jestli ještě někdy budu rodit tak už určitě strach mít budu
lonkue — #38 já bych do císaře ani epidurálu nešla ani za nic. Br toho se bojím víc než porodu. Raději rodit přirozeně. Je to normální přírodní proces tak proč to měnit. Nemluvím samozřejmě o kompikacích to je něco jiného
Porodu se bojim jako cert krize a tak koumam, kde si preplatim cisare....
nejlepší strašení bylo, když jsem v sedmnácti praktikovala na gyndě, rodila tam cikánka v 7. měs. a dělala jak kdyby z ní lezl slon. A to bylo už několikáté dítě! No, a pak jsem to nějak uapomněla a porody zvládla bez nějakého strachu. Ten třetí jsem si málem odbyla na chodbě.
U prvního dítě stejně i podle vykládání si nikdo nedokáže představit co to je. První dceru jsem rodila dlouho a bolelo to. To druhou jsem měla hned do dvou hodin. Bylo to strašně faj, že to bylo rychlý, ale bolelo to stejně
. No a teď jsem v 6 měsíci. Netěším se na tu bolest, ale když se to miminko narodí tak je to hned pryč. Ono to jakoby smaže.
teď už se nebojím
mám dva za sebou, poprvé jsem se bála, nevěděla jsem do čeho jdu, jakmile mi v noci praskla voda, všechen strach byl pryč, podruhé už jsem věděla do čeho jdu, takže obavy byly, ale to taky přejde v průběhu porodu
tlustoprdka — #27 to si piš.
Já jsem byla naposledy tak klidná a v pohodě, že i tatínek, který byl neplánovaně u porodu říkal, že toho každý napovídá, jak je to strašné a ono to přitom skoro nic nebylo. Pravda, funěl víc než já, to jsem si stačila všimnout!
Porodů jsem se nebála, obě děti se narodily předčasně, tak jsem neměla kdy začít panikařit. Strach jsem měla z toho, že nebudou zdravé. To bylo ještě v době, kdy ultrazvuků bylo v republice jen několik a běžně se nepoužívaly.
maje — #22 Takové lidi, co rádi straší komplikacemi, bych taky střílela.
Já měla štěstí na tak ohleduplné kolegy, že mi ani neřekli, že zemřela naše mladá kolegyně, jen aby mě při rizikovém těhotenství nerozrušili.
...při prvním čekání syna jsem se porodu nebála,spíše jsem se těšila-co a jak...ale u druhého už mám určitě respekt,protože už vím,co to obnáší..
Ahoj,
taky mám už porod za sebou. Mne začali vyvolávat porod a když už jsem začala rodit, tak mi ho zastavili, protože jsem rodila v noci a doktoři šli dělat císaře. Já do rána spala a protože to byly již 3 dny od vyvolávání porodu, šla jsem na císaře. Lékař rozhodl. Asi jsem se ho tak vnitřně bála a nepřiznala jsem to, že jsem normální cestou neporodila. Ale když by to bylo podruhé, což se nebráním, tak jdu rovnou na císaře.
tlustoprdka — #27 Udělá vše.
A ještě bych dodala, že na samotným porodu je asi nejhorší to konečné šití - s tímto názorem jsem se setkala i u jiných rodiček.