Očkování, v poslední době tolik diskutované. Co to vlastně je? Jde o jedno z nejdůležitějších a nejúčinnějších opatření v boji proti virovým onemocněním, na která jsou krátká i antibiotika. V podstatě se do těla vakcínou očkují mikroorganismy, které byly předtím usmrceny nebo oslabeny tak, aby nevyvolaly vlastní onemocnění, ale jen tvorbu ochranných látek.

Za ta léta bádání a zkušeností byl vytvořen očkovací kalendář, podle kterého jsou děti očkovány už od samotného narození. Základní očkování se provádí proti záškrtu, tetanu, tuberkulóze, černému kašli, hemofilovým infekcím, virové hepatitidě B, dětské obrně, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Kalendář je tu proto, že dětské tělíčko nemá natolik vyvinutou imunitu, aby mohlo bez problémů zpracovat i třeba kombinované vakcíny ihned po narození a tak je postupně očkováno podle věku až do téměř čtrnácti let.

Některá očkování jsou prováděna formou tzv. tetravakcíny. Provádí se tak očkování proti tetanu, záškrtu, černému kašli a hemofilovým onemocněním. Nejen tato vakcína může mít vedlejší účinky, které se projeví zarudnutím v místě vpichu, pálením nebo otokem. Může se vyskytnout také vysoká horečka, ale přesto všechno není potřeba nijak razantní léčby. Příznaky zpravidla do dvou až tří dnů odezní.

Samozřejmě že ani očkování není stoprocentně účinné, ale v celkovém souhrnu by se mohlo říct, že ochrání před zmíněnými nemocemi 90 až 95 procent dětí. Já sama jsem zářným příkladem, kdy očkování neúčinkovalo, to když jsem v pěti letech dostala právě černý kašel. Já si pamatuji jen okamžiky v nemocnici, ale z vyprávění mých rodičů, kterak mi museli dávat umělé dýchání, jakou hrůzu prožívali, zatímco paní doktorka předepisovala kloktat Vincentku, mi běhá mráz po zádech.

Základní očkování je v České republice povinné ze zákona. A přesto, že někteří proti němu stále brojí, nelze mu upřít jedno, a to, že díky němu byly třeba zcela vymýceny pravé neštovice, proti kterým už se ani neočkuje.

Kromě základního očkování můžete nechat své dítě očkovat také proti:

Klíšťové encefalitidě – od jednoho roku věku, i když lékaři to zpravidla doporučují takhle malým dětem, jen pokud žijí v oblastech s vysokým výskytem nakažených klíšťat.

Chřipce – očkování pro děti není doporučováno vůbec. Navíc chřipkový virus stále mutuje, a tudíž je nutné se každým rokem přeočkovávat.

Meningitidě – velmi zákeřné onemocnění proti kterému očkování lékaři doporučují už od těch nejmenších. Rizikové skupiny jsou děti předškolního věku a dospívající mládež. Ale samozřejmě že se nevyhne ani jiným věkovým kategoriím.

Dalším z řady možných očkování je pak vakcinace při cestách do zahraničí. Tady je vždy dobré kontaktovat hygienickou stanici, kde vás seznámí s tím, jaké očkování je potřeba mít do té které země.

A jaký je váš názor na očkování? Souhlasíte s povinným očkováním, nebo jste jedna z těch, které to považují za omezování svobody?

Reklama