V souvislosti s čím dál větším nadužíváním technologií se současná psychologie musela začít zabývat pojmem technostres. Ten není na poli této vědy ničím novým, definoval ho v roce 1984 americký psychoterapeut Craig Brod jako moderní nemoc způsobenou neschopností jedince vyrovnat se s novými informačními a komunikačními technologiemi psychicky zdravým nebo pozitivním způsobem.
Foto: Shutterstock
Ovšem vzhledem k tomu, že oblast technologií se dynamicky vyvíjí téměř ze dne na den, je technostres mnohem více aktuální nyní, než v polovině osmdesátých let. Podle psychologů ho navíc ještě výrazně prohloubila pandemie, kterou mnoho lidí trávila doma na home office, a technologie byly mnohdy jediným způsobem jak práce, tak komunikace s ostatním světem.
Hlavní příčinou je podle odborníků čím dál větší stírání hranic mezi prací a volným časem. Díky počítačům a chytrým telefonům můžeme přijímat e-maily i zprávy naprosto kdykoliv – večer, odpoledne i během dovolené. Tuto připravenost plnit kdykoliv a kdekoliv pracovní úkoly nazýváme technoinvaze. Je logicky pro všechny jedince extrémně nezdravá a projevuje se na lidském těle rozličnými psychosomatickými příznaky:
- bolesti zad, krční páteře nebo ramen,
- problémy se zrakem, únava očí,
- potíže z dlouhodobého a jednostranného zatěžování ruky (tzv. syndrom karpálního tunelu).
- sníženou schopností soustředit se,
- netrpělivost,
- nepříjemné pocení,
- záchvaty hněvu,
- nespavost,
- noční můry,
- bolesti hlavy, žaludku a zažívací problémy,
- poruchy paměti
- informační přetížení,
- odmítání nových technologií.
Technostres je velmi širokým pojmem a zdaleka se nemusí týkat jen počítačů, ale například také myček nebo jiných kuchyňských přístrojů. U některých lidí se projevuje také strachem, že bude postupně technologiemi zcela nahrazen a lidská práce přestane mít jakýkoliv větší význam.
Ovšem existuje i opačný případ, který úzce souvisí se závislostí na sociálních sítích. V angličtině se mu říká o „Fear of Missing Out“ (zkráceně fenomén FOMO) a jedná se o strach, že nám něco unikne. Ať už v pracovní nebo soukromé sféře. FOMO má za následek nejen stres, napětí a výše zmíněné příznaky, ale také neustálou životní nespokojenost. Neboť při stálém sledování sociálních sítí dochází k non stop srovnávání se s ostatními a pocitům nezajímavosti vlastního života. Pokud cítíte, že jste obětí tohoto fenoménu, odborníci dávají jednoduchou radu – dejte si přes displej telefonu gumičku. Kdykoliv budete chtít následně použít sociální sítě, budete muset překonat její zábranu a díky tomu si lépe uvědomíte mnohdy automatické a bezmyšlenkovité scrolování sociálních sítí.
Foto: Shutterstock
Honza 20 let: Sci-fi je můj nejhorší horor
„Asi to mnoha lidem bude připadat divné u kluka mého věku, ale technologie jsou tím, co mě na světě děsí nejvíc. Kdykoliv jsem například mimo školu a práci a někdo se mě pokusí kontaktovat, rozlije se mi tíha po hrudníku. Děsí mě ta představa, že vám může kdokoliv a kdykoliv zavolat, najít vás a něco chtít. Často to řeším tak, že mám celé dny telefon doma a nikam ho nenosím, ale bohužel se ve své práci bez telefonu tak úplně neobejdu.
Ani nevím, kde se tenhle strach vzal. Jen si vzpomínám, že jsem v dětství viděl jeden sci-fi film, kde rozebrali celé lidské tělo a znovu ho poskládali pomocí technologií. Ten film mě ve snech strašil ještě dlouho a co si pamatuju, vyhýbal jsem se technice, jak jen to šlo. Mám dokonce i nepříjemný pocit z používání samoobslužných pokladen. Nelíbí se mi nejrůznější aplikace v telefonu, které by nám prý měly usnadnit život. To všechno mi nahání hrůzu a mám pocit, že nás to jednou ovládne. Něco jako v R.U.R., kde bylo jasně předpovězeno, že nás technika jednoho dne pohltí. Do budoucna plánuju bydlet někde na samotě a vyřadit všechnu techniku, kterou budu moci. Jestli se mi to povede, to nevím, ale jsem si jistý, že teprve pak se mi uleví a přestanu cítit ten každodenní tlak.“
Čtěte také:
- Jedna velikost všem opravdu nestačí. Výzkumy opomíjí odlišnost žen a tím je vystavují rizikům
- Čapek byl vizionář. Roboti nahrazují lidskou pracovní sílu a pronikají do všech sfér života
Zdroj: respondent redakce Honza R., Universitas - Martina Rašticová, vedoucí Ústavu práva a humanitních věd Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně CBRE, Wikipedie, Ekonom
Nový komentář
Komentáře
Rozumím obavám, které Honza ve svém článku vyjádřil, ale podle mé zkušenosti můžou být technologie spíš velkým pomocníkem. Nedávno jsem synovi koupila na internetových stránkách https://eshop.sharplayers.cz/sklo-pro-3d-tiskarny nové sklo pro 3d tiskárnu. Syn si na tiskárně poslední dobou tiskne své oblíbené postavičky svých superhrdinů. Takže podle mně synovi nové technologie pomáhají s jeho kreativitou.
Já si myslím, že podobná obava rezonuje ve stále větším množství lidí a je to třeba pěkně vidět na tom, jak se stále více uchylujeme na víkendy do přírody. Já jsem si třeba koupila horské kolo a jezdím pravidelně na výlety. Žádný telefon, prostě jenom papírová mapa a jede se podle instinktu. Pak se stavit někde na pivko nebo na zmrzlinu a jedeme zase domů. :)