V souvislosti s čím dál větším nadužíváním technologií se současná psychologie musela začít zabývat pojmem technostres. Ten není na poli této vědy ničím novým, definoval ho v roce 1984 americký psychoterapeut Craig Brod jako moderní nemoc způsobenou neschopností jedince vyrovnat se s novými informačními a komunikačními technologiemi psychicky zdravým nebo pozitivním způsobem.

628b6d5f02ed5obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Ovšem vzhledem k tomu, že oblast technologií se dynamicky vyvíjí téměř ze dne na den, je technostres mnohem více aktuální nyní, než v polovině osmdesátých let. Podle psychologů ho navíc ještě výrazně prohloubila pandemie, kterou mnoho lidí trávila doma na home office, a technologie byly mnohdy jediným způsobem jak práce, tak komunikace s ostatním světem.

Hlavní příčinou je podle odborníků čím dál větší stírání hranic mezi prací a volným časem. Díky počítačům a chytrým telefonům můžeme přijímat e-maily i zprávy naprosto kdykoliv – večer, odpoledne i během dovolené. Tuto připravenost plnit kdykoliv a kdekoliv pracovní úkoly nazýváme technoinvaze. Je logicky pro všechny jedince extrémně nezdravá a projevuje se na lidském těle rozličnými psychosomatickými příznaky:

  • bolesti zad, krční páteře nebo ramen,
  • problémy se zrakem, únava očí,
  • potíže z dlouhodobého a jednostranného zatěžování ruky (tzv. syndrom karpálního tunelu).
  • sníženou schopností soustředit se,
  • netrpělivost,
  • nepříjemné pocení,
  • záchvaty hněvu,
  • nespavost,
  • noční můry,
  • bolesti hlavy, žaludku a zažívací problémy,
  • poruchy paměti
  • informační přetížení,
  • odmítání nových technologií.

 
Technostres je velmi širokým pojmem a zdaleka se nemusí týkat jen počítačů, ale například také myček nebo jiných kuchyňských přístrojů. U některých lidí se projevuje také strachem, že bude postupně technologiemi zcela nahrazen a lidská práce přestane mít jakýkoliv větší význam.

Ovšem existuje i opačný případ, který úzce souvisí se závislostí na sociálních sítích. V angličtině se mu říká o „Fear of Missing Out“ (zkráceně fenomén FOMO) a jedná se o strach, že nám něco unikne. Ať už v pracovní nebo soukromé sféře. FOMO má za následek nejen stres, napětí a výše zmíněné příznaky, ale také neustálou životní nespokojenost. Neboť při stálém sledování sociálních sítí dochází k non stop srovnávání se s ostatními a pocitům nezajímavosti vlastního života. Pokud cítíte, že jste obětí tohoto fenoménu, odborníci dávají jednoduchou radu – dejte si přes displej telefonu gumičku. Kdykoliv budete chtít následně použít sociální sítě, budete muset překonat její zábranu a díky tomu si lépe uvědomíte mnohdy automatické a bezmyšlenkovité scrolování sociálních sítí.

fom.jpg
Foto: Shutterstock

Honza 20 let: Sci-fi je můj nejhorší horor

„Asi to mnoha lidem bude připadat divné u kluka mého věku, ale technologie jsou tím, co mě na světě děsí nejvíc. Kdykoliv jsem například mimo školu a práci a někdo se mě pokusí kontaktovat, rozlije se mi tíha po hrudníku. Děsí mě ta představa, že vám může kdokoliv a kdykoliv zavolat, najít vás a něco chtít. Často to řeším tak, že mám celé dny telefon doma a nikam ho nenosím, ale bohužel se ve své práci bez telefonu tak úplně neobejdu.

Ani nevím, kde se tenhle strach vzal. Jen si vzpomínám, že jsem v dětství viděl jeden sci-fi film, kde rozebrali celé lidské tělo a znovu ho poskládali pomocí technologií. Ten film mě ve snech strašil ještě dlouho a co si pamatuju, vyhýbal jsem se technice, jak jen to šlo. Mám dokonce i nepříjemný pocit z používání samoobslužných pokladen. Nelíbí se mi nejrůznější aplikace v telefonu, které by nám prý měly usnadnit život. To všechno mi nahání hrůzu a mám pocit, že nás to jednou ovládne. Něco jako v R.U.R., kde bylo jasně předpovězeno, že nás technika jednoho dne pohltí. Do budoucna plánuju bydlet někde na samotě a vyřadit všechnu techniku, kterou budu moci. Jestli se mi to povede, to nevím, ale jsem si jistý, že teprve pak se mi uleví a přestanu cítit ten každodenní tlak.“

Čtěte také:

Zdroj: respondent redakce Honza R., Universitas - Martina Rašticová, vedoucí Ústavu práva a humanitních věd Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně CBRE, Wikipedie, Ekonom