Zpětně si Soňa uvědomuje, že zatímco ona se na mateřství pečlivě připravovala četbou knih a předporodními kurzy, na manžela se trochu zapomnělo. Doufala, že všechno odkouká v průběhu prvních týdnů, kdy budou mít miminko doma. Jenže to se podle ní tak úplně nestalo.
ki.jpg
Foto: Shutterstock

„Dcerka už mu dvakrát spadla, a když vidím, jak ji bere do náruče a jak se k ní chová, tak trnu hrůzou. Přijde mi, že si vůbec neuvědomuje, jak moc je miminko křehké. Když byly Rozárce dva měsíce, nechala jsem ji s manželem doma samotnou, když jsem se vrátila, měla na hlavičce bouličku. Manžel mi řekl, že se jen maličko uhodila, ale že to nic není a nemohla jsem z něj dostat, jak se to přesně stalo,“ vypráví Soňa.

Domnívá se, že Rozárku prostě upustil. Jednou o měsíc později totiž byla takové situace sama svědkem. Ani v tomto případě se naštěstí nic nestalo, protože dítě včas zachytil a bylo to na koberci. I tak je Soňa nyní velmi podezřívavá a rozhodla se, že manžela nebude s dcerou nechávat samotného.

„Hrozně se bojím, že jí něco udělá. Snažila jsem se mu ukázat, jak se správně drží miminka, ale asi na to nemá absolutně talent a je lehkovážný. Tvrdí mi, že mimina jsou odolná a že s ním taky nikdo nejednal v rukavičkách. Už dva měsíce jsem se od Rozárky ani nehnula, nedojdu si ani v klidu na záchod, protože se bojím, že na ni nedá pozor a něco se stane. Jsem úplně vyčerpaná – psychicky a fyzicky. Jediné, co si přeju je, aby byla Rozárka už trochu větší a já se nemusela tolik bát,“ uzavírá Soňa.

Na tohle pozor

Pády miminek nejsou zcela výjimečnou záležitostí. Může se to stát při přebalování, ale miminka mohou vypadnout i z postýlky, z kočárku či lehátka. Následně je třeba zhodnotit, z jaké výšky to bylo a jak moc se dítě udeřilo a popřípadě vyhledat lékaře. Rozhodujících bývá zejména prvních šest hodin po pádu. Mezi faktory, kterých je třeba si všímat, patří to, jestli bylo dítě v bezvědomí, mělo křeče, zvracelo nebo se změnilo jeho chování (nadměrná spavost apod.).

Čtěte také:

Reklama